Yablonsky, Leonid Teodorovič

Leonid Teodorovič Yablonsky
Datum narození 8. července 1950( 1950-07-08 )
Místo narození Moskva , SSSR
Datum úmrtí 14. června 2016 (65 let)( 2016-06-14 )
Místo smrti Izrael
Země  SSSR Rusko 
Vědecká sféra archeologie , paleoantropologie
Místo výkonu práce
Alma mater katedra historie Moskevské státní univerzity
Akademický titul doktor historických věd (1991)
Akademický titul Profesor
vědecký poradce G. A. Fedorov-Davydov
M. M. Gerasimov
Ocenění a ceny Příjemce Fulbrightova stipendia

Leonid Teodorovič Yablonsky ( 8. července 1950 , Moskva , SSSR - 14. června 2016 , Izrael ) - sovětský a ruský archeolog , paleoantropolog, vedoucí oddělení skythsko-sarmatské archeologie Archeologického ústavu Ruské akademie věd , vědecký pracovník z Meotians . Doktor historických věd, profesor.

Životopis

V roce 1973 absolvoval Historickou fakultu Moskevské státní univerzity na katedře archeologie (pod vedením profesora G. A. Fedorova-Davydova ).

V roce 1980 absolvoval postgraduální studium na Ústavu etnografie Akademie věd SSSR , kde se pod vedením vynikajících vědců M. M. Gerasimova a V. P. Alekseeva začal zabývat problematikou paleoantropologie starověkého a středověkého obyvatelstva SSSR. euroasijské stepi.

V letech 1969 až 1989 pracoval v Etnografickém ústavu Akademie věd SSSR, nejprve v laboratoři plastické rekonstrukce a poté v rámci slavné chórezmské archeologické a etnografické expedice. V roce 1980 obhájil disertační práci na téma: "Městské muslimské nekropole Zlaté hordy jako historický pramen."

V letech 1987-1988 vyučoval na MGIAI (částečný úvazek), od roku 2006 je profesorem na Mari State University (částečný úvazek).

Od roku 1989 působil v Archeologickém ústavu Akademie věd SSSR (RAS) , kde v roce 1991 obhájil doktorskou disertační práci „Populace oblasti Jižního Aralského moře v rané době železné“. Od roku 2002 vedl oddělení skythsko-sarmatské archeologie ústavu.

Byl pohřben na Vvedenském (bývalém německém) hřbitově v Moskvě

Vědecká činnost

Prováděl samostatné dlouhodobé terénní studie nekropolí pasteveckého obyvatelstva, které byly prováděny v obtížných podmínkách pouští a polopouští, což vedlo k řadě významných objevů kulturních památek Saka na hranicích oázy Khorezm . .

Později působil v oblasti jižního Uralu. Dlouhodobé vykopávky skončily řadou skvělých objevů během studia elitního sarmatského pohřebiště Filippovsky .

Autor více než 250 vědeckých publikací.

Hlavní práce

Ocenění

Odkazy