Pákistánský jaderný program

Během konfliktů, které vedly k indicko-pákistánské válce v roce 1965 , Zulfiqar Ali Bhutto (tehdejší ministr zahraničí) uvedl:

Pokud Indie vytvoří svou vlastní atomovou bombu, pak si budeme muset vyrobit svou vlastní, i kdybychom kvůli tomu museli sedět o chlebu a vodě nebo dokonce zemřít hlady. Křesťané mají bombu, Židé ji mají a nyní ji mají i hinduisté. Proč muslimové nedostanou své vlastní? [1] [2]

Embarga uvalená většinou hospodářských partnerů Pákistánu částečně přežila díky pomoci ze Saúdské Arábie. V rámci programu podpory jaderných zkoušek přicházelo do Pákistánu zdarma až 50 000 barelů ropy denně.

Chronologie

datum Akce
ledna 1972 Zahájení pákistánského jaderného programu. Premiér Zulfiqar Ali Bhutto podepsal nařízení o zřízení ministerstva vědy a technologie a rozšíření činnosti Komise pro atomovou energii (AEC) na vytvoření vlastní „pákistánské jaderné bomby “.
července 1976 Zahájení prací na vytvoření jaderných zbraní ve výzkumných laboratořích( město Kahuta) pod vedením Abdula Qadeer Khana
1978 Zmrazení projektu výstavby závodu na zpracování jaderného paliva (vývoj probíhal společně s francouzskými specialisty)
začátek roku 1982 Dokončení výstavby závodu na obohacování uranu ( Kakhuta)
1995 Dokončení výstavby a uvedení do plné kapacity prvního těžkovodního reaktoru v jaderné elektrárně poblíž města Khushab ( provincie Paňdžáb ). Možnost získání plutonia pro zbraně .
28. května 1998 Testování v Chagai zahrnuje 2 až 6 jaderných výbušných zařízení, celkové uvolnění energie 40-45 kT
30. května 1998 Testování jaderného výbušného zařízení o síle 12-18 kT na zkušebním místě Chagai

Viz také

Poznámky

  1. Nad jižní Asií se vznášejí válečné mraky (nedostupný odkaz) . Weekly Blitz (16. ledna 2009). Získáno 21. srpna 2010. Archivováno z originálu 16. října 2009. 
  2. Normativní přístup k šíření jaderných zbraní. (Esej z pohledu) - International Journal on World Peace | HighBeam Research – zkušební verze ZDARMA (nedostupný odkaz) . Highbeam.com (1. března 2006). Získáno 21. srpna 2010. Archivováno z originálu dne 3. listopadu 2012. 

Zdroje