David Markelovič Janovskij | |
---|---|
země |
Rusko Francie |
Datum narození | 25. května 1868 |
Místo narození | Volkovysk , Grodno Governorate , Ruské impérium |
Datum úmrtí | 15. ledna 1927 (58 let) |
Místo smrti | Hyères (Francie) |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
David Markelovich Yanovsky ( 25. května 1868 , Volkovysk , provincie Grodno , Ruská říše - 15. ledna 1927 , Hyères , Francie ) - ruský (později francouzský, americký) šachista židovského původu, uchazeč o mistrovství světa, šachový teoretik, praktik a novinář.
Rodiče - Markel Khaimovich Yanovsky (1831-?) a Khana Yanovskaya (1834-?) [1] . Bratr - Chaim Yanovsky (1853-1935), také se stal šachistou, vedl "Společnost milovníků šachu" v Lodži [2] . Žil v Rusku, Francii, USA. Před začátkem 1. světové války závodil jako reprezentant Ruska. Vítěz velkých mezinárodních turnajů ve Vídni (1896), Monte Carlu (1901), Paříži (1902) a mnoha zápasových setkání. Hrál zápas mistrovství světa s Em. Lasker (1910). Cenně přispěl k rozvoji teorie otevírání.
Yanovsky, který nezískal seriózní vzdělání, měl nicméně vysokou obecnou kulturu, mluvil plynně rusky, francouzsky, německy, polsky a anglicky. Ve 23 letech dorazil do Paříže, kde rychle zapůsobil na pařížské šachisty svou vtipnou a okázalou hrou. Poté, co vyhrál první cenu v kavárenském šampionátu Café de la Régence , bojoval Yanovsky téměř ve všech velkých šachových soutěžích té doby, jeho nejlepší období bylo mezi lety 1898 a 1906. Putoval od turnaje k turnaji a ohromoval své soupeře okázalými útoky a náhlými údery. Mezi oběťmi byli všichni přední světoví šachisté včetně mistra světa Em. Lasker . 31. července 1896 Yanovsky poprvé vyhrál Em. Lasker na norimberském turnaji a stává se členem symbolického klubu vítězů mistrů světa Michaila Chigorina . V květnu 1909 sehrál krátký komerční zápas s mistrem světa, jehož cenový fond poskytl šachový mecenáš Leo Nardus . Zápas skončil čestným výsledkem pro Yanovského +2, -2, =0. Tato dvě vítězství nad mistrem světa zapsala jméno Yanovského do rejstříku symbolického klubu Harryho Pillsburyho [3] .
Yanovsky, zaujatý jeho turnajovými úspěchy a několika úspěšnými partiemi s mistrem světa Dr. Laskerem, se odvážil vyzvat jej na zápas ještě dvakrát, ale síly nebyly stejné. Em. Lasker dvakrát suverénně vyhrál. V roce 1909 měl zápas status komerčního zápasu a skončil se skóre +7, -1, =2 ve prospěch mistra světa. V roce 1910 byl zápas oficiální pro mistrovství světa a skončil porážkou Yanovského se skóre +8, -0, =3. Moudrý praktik a hlubinný psycholog Lasker záměrně vytvářel nudné pozice, které Yanovskému bránily rozvinout jeho fantazii naplno. O šampionát jako takový však Yanovsky neměl zájem, celý život hájil bystrý a velkolepý styl. Jeho odvážné útoky a brilantní kombinace udeřily s nebývalým rizikem. V té době se šachy ještě nestaly velkým sportem, ale byly prostě součástí lidské kultury. Yanovského více hnala touha vytvořit krásnou integrální hru, než vyhrát za každou cenu. „Janovskij byl skvělý šachista, ale průměrný sportovec a slabý psycholog,“ řekl o něm jednou Lasker. Podle vzpomínek současníků je známá i Yanovského vášeň pro hazard. Obsesivně hrál karty (most nebo poker) a znovu a znovu ztrácel vše, co mu jeho talent a práce v šachu přinesly. V roce 1901 prohrál celou svou první cenu v kasinu Monte Carlo . Vzrušení z Yanovského mu zasahovalo nejen do života. Opravdový umělec v umění šachu se však nedokázal vyrovnat se svým stylem, který trpěl drobnými nedostatky, především nedostatkem sebekritiky a sebekontroly. Yanovsky vždy hrál do útoku, i když k tomu nebyl žádný důvod; bylo to kvůli tomu, že prohrál mnoho zápasů.
Po turnaji v Mannheimu v roce 1914 se Yanovsky přestěhoval do Ameriky, kde žil 10 let. Tam byl nejprve třetím nejvýkonnějším hráčem (po J. Capablancovi a F. Marshallovi ), ale postupně ho mladí mistři začali tlačit. Navzdory tomu občas Yanovsky prokázal svou někdejší sílu a svůj okázalý styl, kterému zůstal věrný až do konce svých dnů.
Newyorské klima se ukázalo jako nepříznivé pro jeho zdraví a v důsledku své nemoci byl Yanovsky nucen vrátit se do Francie, kde žil další 2 roky. Smrt ho zastihla ve městě Hyeres, kam přijel, aby se zúčastnil turnaje.
Rok | Město | Název soutěže | + | − | = | Místo |
---|---|---|---|---|---|---|
1891 | Paříž | Zápas se S. Zittenfeldem | 3 | jeden | jeden | |
1892 | Paříž | Mistrovská kavárna "Regence" | 17 | čtyři | jeden | 2 [4] |
Paříž | Zápas se S. Zittenfeldem | 5 | 7 | 5 | ||
1893 | Paříž | Zápas se S. Zittenfeldem | 2 | 2 | 2 | [5] |
1894 | Lipsko | 9. sjezd Německého šachového svazu | deset | 6 | jeden | 6-7 |
1895 | Paříž | Zápas s J. Misesem | 6 | 6 | 2 | |
Hastingse | Mezinárodní turnaj | 7 | 9 | 5 | 12-14 | |
1896 | Paříž | Régence Café Championship (francouzský šampionát) | deset | jeden | 2 | jeden |
Norimberk | Mezinárodní turnaj | deset | 5 | 3 | 5 | |
Budapešť | Mezinárodní turnaj | 6 | čtyři | 2 | 4-5 | |
Žíla | 5. mezinárodní turnaj | 3 | jeden | jeden | jeden | |
Žíla | Zápas se Sh. A. Vinaverem | 5 | 2 | 0 | ||
Žíla | Zápas s K. Schlechterem | 2 | 2 | 3 | ||
1897 | Berlín | Mezinárodní turnaj | osm | 3 | 7 | čtyři |
Berlín | Zápas s K. A. Walbrodtem | čtyři | 2 | 2 | ||
1898 | Žíla | Mezinárodní turnaj | 22 | 7 | 7 | 3 |
Kolín nad Rýnem | 11. sjezd Německého šachového svazu | 7 | 7 | jeden | 9 | |
1898/1899 | New York | Zápas s J. Schowalterem | 7 | 2 | čtyři | |
1899 | New York | Zápas s F. Marshallem | 3 | jeden | 0 | |
New York | Zápas se S. Lipshützem | 3 | jeden | jeden | ||
New York | Zápas s J. Schowalterem | 2 | čtyři | 0 | ||
New York | Zápas s J. Schowalterem | 2 | čtyři | jeden | ||
Londýn | Mezinárodní turnaj | 17 | 7 | čtyři | 2-4 | |
1900 | Paříž | Mezinárodní turnaj | 9 | 7 | 0 | 10-11 |
Mnichov | 12. sjezd Německého šachového svazu | 6 | 6 | 3 | 7-10 | |
1901 | Moskva | Všeruský turnaj | 12 | 2 | 3 | 3 |
Monte Carlo | 1. mezinárodní turnaj | deset | 2 | 3 | jeden | |
1902 | Žíla | Dvoukolový turnaj Vídeňského šachového klubu | 3 | 2 | 3 | 1-2 |
Monte Carlo | 2. mezinárodní turnaj | čtrnáct | čtyři | čtyři | 3 | |
Karlovy Vary | Zápas s K. Schlechterem | jeden | 6 | 3 | ||
Hannover | 13. sjezd Německého šachového svazu | jedenáct | jeden | 5 | jeden | |
Paříž | Turnaj (září) | 3 | 0 | 3 | jeden | |
Paříž | turnaj (říjen) | 3 | jeden | 3 | 1-2 | |
1903 | Paříž | Zápas s J. Taubenhausem | 5 | jeden | čtyři | |
1904 | Cambridge Springs | Mezinárodní turnaj | deset | 3 | 2 | 2-3 |
Parník "Pretoria" | Tematické utkání s G. Markem | čtyři | 2 | 0 | ||
1905 | Paříž | Zápas s F. Marshallem | 5 | osm | čtyři | |
Paříž | Zápas s J. Taubenhausem | čtyři | 0 | jeden | ||
Barman | Mezinárodní turnaj | 9 | 3 | 3 | 1-2 | |
1906 | Ostende | Mezinárodní turnaj | patnáct | 5 | 6 | 2-3 |
Norimberk | 15. sjezd Německého šachového svazu | 3 | jedenáct | 2 | 16-17 | |
1907 | Ostende | Mezinárodní turnaj (čtyřkolový „turnaj mistrů“) | 9 | 6 | 5 | 3-4 |
Karlovy Vary | 1. mezinárodní turnaj | osm | jedenáct | jeden | patnáct | |
1908 | Suren | Zápas s F. Marshallem | 5 | 2 | 3 | |
Praha | 1. mezinárodní turnaj | 9 | 7 | 3 | deset | |
1909 | Suren | Zápas s Em. Lasker | 2 | 2 | 0 | |
Paříž | Zápas s Em. Lasker | jeden | 7 | 2 | ||
1910 | Berlín | Zápas mistrovství světa s Em. Lasker | 0 | osm | 3 | |
1911 | San Sebastian | Mezinárodní turnaj | čtyři | 6 | čtyři | 11-12 |
1912 | Biarritz | Zápas s F. Marshallem | 2 | 6 | 2 | |
1913 | New York | Mezinárodní turnaj | 7 | 2 | čtyři | čtyři |
Havana | Mezinárodní turnaj | 7 | 3 | čtyři | 3 [6] | |
Scheveningen | Mezinárodní turnaj | deset | jeden | 2 | 2 | |
1914 | Petrohrad | Mezinárodní turnaj (přípravná fáze) | 2 | 5 | 3 | 9-10 |
Mannheim | 19. sjezd Německého šachového svazu | 5 | 3 | 3 | 7 [7] | |
1916 | New York | Památník I. Riceové | osm | 3 | 6 | 2 |
New York | Zápas s Ch. Yaffem | 5 | čtyři | čtyři | ||
New York | Zápas s F. Marshallem | jeden | čtyři | 3 | ||
Lexington | Zápas s J. Schowalterem | 7 | 2 | 2 | ||
1917/1918 | New York | Zápas s Ch. Yaffem | deset | čtyři | čtyři | |
1918 | New York | Zápas s O. Hayesem | 5 | 7 | deset | |
New York | Dvojkolový turnaj | 3 | 7 | 2 | 5 | |
1921 | Atlantic City | 8. kongres Americké šachové unie | 7 | jeden | 3 | jeden |
1922 | New York | Americký turnaj mistrů | jeden | 2 | 2 | 3-6 |
1923 | jezero hopatcong | 9. kongres Americké šachové unie | osm | jeden | čtyři | 3 |
1924 | New York | Mezinárodní turnaj | 3 | 13 | čtyři | jedenáct |
1925 | Mariánské Lázně | Mezinárodní turnaj | 3 | 7 | 5 | 13-14 |
1925/1926 | Hastingse | Mezinárodní turnaj | jeden | čtyři | čtyři | 7 |
1926 | Hyères | Mezinárodní turnaj | 7 | 2 | 0 | 2 |
Semmering | Mezinárodní turnaj | 7 | 7 | 3 | deset | |
Gent | Mezinárodní turnaj | 3 | čtyři | 3 | 3–5 [8] | |
Celkový: | 464 | 306 | 212 |
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|
Ruské říše | Šachisté|
---|---|
|