Janovský, David Markelovič

David Markelovich Yanovsky ( 25. května 1868 , Volkovysk , provincie Grodno , Ruská říše  - 15. ledna 1927 , Hyères , Francie ) - ruský (později francouzský, americký) šachista židovského původu, uchazeč o mistrovství světa, šachový teoretik, praktik a novinář.

Životopis

Rodiče - Markel Khaimovich Yanovsky (1831-?) a Khana Yanovskaya (1834-?) [1] . Bratr - Chaim Yanovsky (1853-1935), také se stal šachistou, vedl "Společnost milovníků šachu" v Lodži [2] . Žil v Rusku, Francii, USA. Před začátkem 1. světové války závodil jako reprezentant Ruska. Vítěz velkých mezinárodních turnajů ve Vídni (1896), Monte Carlu (1901), Paříži (1902) a mnoha zápasových setkání. Hrál zápas mistrovství světa s Em. Lasker (1910). Cenně přispěl k rozvoji teorie otevírání.

Yanovsky, který nezískal seriózní vzdělání, měl nicméně vysokou obecnou kulturu, mluvil plynně rusky, francouzsky, německy, polsky a anglicky. Ve 23 letech dorazil do Paříže, kde rychle zapůsobil na pařížské šachisty svou vtipnou a okázalou hrou. Poté, co vyhrál první cenu v kavárenském šampionátu Café de la Régence , bojoval Yanovsky téměř ve všech velkých šachových soutěžích té doby, jeho nejlepší období bylo mezi lety 1898 a 1906. Putoval od turnaje k turnaji a ohromoval své soupeře okázalými útoky a náhlými údery. Mezi oběťmi byli všichni přední světoví šachisté včetně mistra světa Em. Lasker . 31. července 1896 Yanovsky poprvé vyhrál Em. Lasker na norimberském turnaji a stává se členem symbolického klubu vítězů mistrů světa Michaila Chigorina . V květnu 1909 sehrál krátký komerční zápas s mistrem světa, jehož cenový fond poskytl šachový mecenáš Leo Nardus . Zápas skončil čestným výsledkem pro Yanovského +2, -2, =0. Tato dvě vítězství nad mistrem světa zapsala jméno Yanovského do rejstříku symbolického klubu Harryho Pillsburyho [3] .

Yanovsky, zaujatý jeho turnajovými úspěchy a několika úspěšnými partiemi s mistrem světa Dr. Laskerem, se odvážil vyzvat jej na zápas ještě dvakrát, ale síly nebyly stejné. Em. Lasker dvakrát suverénně vyhrál. V roce 1909 měl zápas status komerčního zápasu a skončil se skóre +7, -1, =2 ve prospěch mistra světa. V roce 1910 byl zápas oficiální pro mistrovství světa a skončil porážkou Yanovského se skóre +8, -0, =3. Moudrý praktik a hlubinný psycholog Lasker záměrně vytvářel nudné pozice, které Yanovskému bránily rozvinout jeho fantazii naplno. O šampionát jako takový však Yanovsky neměl zájem, celý život hájil bystrý a velkolepý styl. Jeho odvážné útoky a brilantní kombinace udeřily s nebývalým rizikem. V té době se šachy ještě nestaly velkým sportem, ale byly prostě součástí lidské kultury. Yanovského více hnala touha vytvořit krásnou integrální hru, než vyhrát za každou cenu. „Janovskij byl skvělý šachista, ale průměrný sportovec a slabý psycholog,“ řekl o něm jednou Lasker. Podle vzpomínek současníků je známá i Yanovského vášeň pro hazard. Obsesivně hrál karty (most nebo poker) a znovu a znovu ztrácel vše, co mu jeho talent a práce v šachu přinesly. V roce 1901 prohrál celou svou první cenu v kasinu Monte Carlo . Vzrušení z Yanovského mu zasahovalo nejen do života. Opravdový umělec v umění šachu se však nedokázal vyrovnat se svým stylem, který trpěl drobnými nedostatky, především nedostatkem sebekritiky a sebekontroly. Yanovsky vždy hrál do útoku, i když k tomu nebyl žádný důvod; bylo to kvůli tomu, že prohrál mnoho zápasů.

Po turnaji v Mannheimu v roce 1914 se Yanovsky přestěhoval do Ameriky, kde žil 10 let. Tam byl nejprve třetím nejvýkonnějším hráčem (po J. Capablancovi a F. Marshallovi ), ale postupně ho mladí mistři začali tlačit. Navzdory tomu občas Yanovsky prokázal svou někdejší sílu a svůj okázalý styl, kterému zůstal věrný až do konce svých dnů.

Newyorské klima se ukázalo jako nepříznivé pro jeho zdraví a v důsledku své nemoci byl Yanovsky nucen vrátit se do Francie, kde žil další 2 roky. Smrt ho zastihla ve městě Hyeres, kam přijel, aby se zúčastnil turnaje.

Výsledky turnajů a zápasů

Literatura

• Šachová židovská encyklopedie / I. A. Berdičevskij . - M. : "Ruský šachový dům", 2016. - S. 314-316. — 320 s. - 1500 výtisků.  - ISBN 978-5-94693-503-6 .
• Šachy: encyklopedický slovník / kap. vyd. A. E. Karpov . - M .: Sovětská encyklopedie , 1990. - S. 518-519. — 621 s. — 100 000 výtisků.  — ISBN 5-85270-005-3 .
• Voronkov S. B., Plisetsky D. G. David Yanovsky. - Moskva: Tělesná kultura a sport, 1987. - 415, [1] s. - ( Vynikající světoví šachisté ).
• Romanov I. Z. Talent a charakter. // "64 - Chess Review". - 1982. - č. 5. - 21. str.
• Šachový slovník / kap. vyd. L. Ya Abramov ; komp. G. M. Geiler . - M . : Tělesná kultura a sport , 1964. - S. 401-402. - 120 000 výtisků.

Poznámky

1. ↑ Revizní příběhy pro Volkovysk jsou dostupné na židovském genealogickém webu JewishGen.org.
2. ↑ F.I. Duz-Khotimirsky "Memoáry"
3. ↑ Klub Michaila Čigorina - Symbolický Klub Michaila Čigorina sdružuje šachisty z celého světa, kteří alespoň jednou porazili mistry světa v šachu
4. ↑ A. Goetz vyhrál .
5. ↑ Zápas byl přerušen kvůli Sittenfeldově chorobě (oční problémy) a nebyl obnoven.
6. ↑ 8 účastníků hrálo 2 kola
7. ↑ Turnaj byl po 11. kole přerušen z důvodu vypuknutí války. Ceny se rozdělují podle aktuální pozice účastníků
8. ↑ 6 účastníků hrálo 2 kola

Odkazy

• Hry Davida Janowského na Chessgames.com 
• Osobní karta Davida Yanovského na 365Chess

Tematické stránky	365 šachy Šachové hry Šachové tempo
Slovníky a encyklopedie	Velký Rus Židovský Brockhaus a Efron
V bibliografických katalozích BNF : 10242559v ISNI : 0000 0000 3214 8596 LCCN : n94022929 NTA : 075093715 VIAF : 75539919 WorldCat VIAF : 75539919