Jaroměř

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 11. března 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Město
Jaroměř
čeština JaromEr
Vlajka Erb
50°21′24″ s. sh. 15°55′18″ východní délky e.
Země
okraj Králové Hradecki
Plocha Náchod
Historie a zeměpis
První zmínka 1126 [1]
Náměstí
  • 23,952616 km² [2]
Výška středu 254 m
Počet obyvatel
Počet obyvatel
Digitální ID
PSČ 551 01
kód auta NA
jaromer-josefov.cz
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Jaroměř (starý Jaroměř; česky Jaroměř [ˈjaromɲɛr̝̊] , dříve německy  Josefstadt ) je město ve východních Čechách , ležící 20 km jižně od krajského centra Náchod a od hranic s Polskem , 17 km severovýchodně od krajského centra Hradce Králové . a 135 km severovýchodně od Prahy ; na soutoku tří řek - Laby , Úpy a Metuye v nadmořské výšce 254 m n. m. Město má rozlohu 23,95 km². Ke dni 2. ledna 2007 žilo v Jaroměři 12 678 obyvatel. Zeměpisná poloha města je na 50° 21' severní šířky a 15° 55' východní délky. Místní PSČ je 551 01.

Nedílnou součástí Jaroměře je historické město Josefov (pojmenovaný po císaři Josefu II .) s pevností. Historickým centrem města je náměstí.

Historie Jaroměře

Nejstarší část Jaroměře je dnes historickým centrem města, kde lidé nepřetržitě žili tisíce let. Rozvoj raně středověkého osídlení zde byl již na počátku 11. století a název pochází od Jaroměře Přemyslovec - kníže Jaromír . Navíc jak v češtině, tak v ruštině je slovo Jaroměř ženského rodu. Před revolucí 1917 se v ruské literatuře a tisku ve zprávách z fronty psal název města rusky: Jaroměř. Podobný pravopis najdeme i v románu J. Haška o vojáku Švejkovi.

První písemná zmínka o Jaroměři je z roku 1126 jako královské město. Stalo se tak pravděpodobně poté, co město na místě bývalé osady založil král Přemysl Ottokar II . První písemný doklad o existenci města pochází z roku 1298. Listina z roku 1307 potvrdila postavení Jaroměře jako města a také Jaroměř se stala královským městem českým.

Doba husitská je jednou z nejzajímavějších kapitol v dějinách Jaroměře. V roce 1421 město přijímá husitská vojska vedená Janem Žižkou a v dalších letech se stává loajálním husitským městem. Obyvatelé města se účastnili řady vojenských tažení.

V následujících dvou stech letech byli všichni svědky hospodářského rozkvětu města. Měšťané byli obdařeni mnoha výsadami a výsadami. Jaroměř v roce 1547 vedl neúspěšné povstání Čechů proti uherskému a českému králi Ferdinandu I. . Vládce, který porazil měšťany, je potrestal finančními sankcemi a omezeními jejich vlastní vlády. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka .

Na počátku 18. století došlo k výstavbě lázeňského areálu v Kuksu u Jaroměři. Po výstavbě pevnosti v Josefově přišla do města železnice, která se stala důležitým stimulem pro národní hospodářství a další rozvoj města. Hlavními odvětvími hospodářství byla textilní výroba a kožedělný obchod, výroba automobilových dílů. V roce 1948 byl Josefov sloučen s Jaroměří. Josefov jako pevnost ztratil svůj vojenský význam, v Josefově byla zaznamenána stagnace, která je doprovázena neustálým úbytkem obyvatel. Po vstupu sovětských vojsk do Československa v roce 1968 zde byla místní vojenská nemocnice pro sovětské jednotky.

Dominanty města

Nejvýznamnější památkou je gotická katedrála sv. Mikuláše Divotvorce, jejíž bohatě zdobený hlavní oltář je zhotoven v barokním stylu. Ze středověkého opevnění města zůstal pouze jeden zvon u brány. Malý gotický kostel sv. Yakoba na předměstí Yakubskaya byla založena ve 14. století a přestavěna v 16. století. Historickému náměstí s arkádami dominuje Mariánský sloup z let 1723-1727 od známého sochaře Matyáše Bernarda Brauna . V dílně sochaře byl vyroben náhrobek pro tchyni sochaře - Plačící ženu, umístěný na městském hřbitově.

Jaroměř má mnoho budov postavených koncem 19. a začátkem 20. století. Přední dominantou moderní české architektury byla budova obchodního domu, postavená v roce 1911 slavným architektem Josefem Gočárem, v níž dnes sídlí městské muzeum a galerie. Mezi další zajímavosti patří Železniční muzeum na hlavním nádraží.

Zvláštní význam má město a pevnost Josefov. V letech 1780 až 1787 vzniklo podle plánů francouzských vojenských stavitelů opevnění s podzemními chodbami. Velká část velmi zchátralých podzemních chodeb a opevnění byla přestavěna a jsou nyní přístupné veřejnosti. Návštěvníci procházejí podzemními chodbami s voskovými svíčkami a s průvodcem. Josefov je od roku 1971 prohlášen městskou památkovou rezervací.

Mnoho dalších atrakcí patří:

Současný stav města

Z dopravního hlediska leží Jaroměř na křižovatce regionálních drah. Nachází se zde na železniční trati ze tří směrů - od Pardubic , Liberce a Trutnova . Směr důležitých železničních tratí pro osobní dopravu je Liberec a Stará Paka , nákladní doprava je využívána nevýrazně s výjimkou pravidelných vlaků, které dodávají uhlí na vytápění ve Dvoře Králové nad Labem.

Jaroměř leží na dálnici I. třídy (I / 33) silnic zařazených do mezinárodní silniční sítě pod číslem E-67 - z Prahy do polské Wroclawi a dále přes Varšavu a Minsk do Moskvy. Stále rostoucí zátěž mezinárodní dopravou je pro město problémem, protože ho silnice rozděluje na 2 části. Tyto problémy jsou i pro města Česká Skalice a Náchod. Řešením těchto problémů je dokončení výstavby dálnice D-11 z Prahy přes Hradec Králové do Jaroměře. Město má také k dispozici malé sportovní letiště. Z hlediska průmyslové výroby se mezi největší a nejúspěšnější společnosti řadí Jaroměřská Karsit, Tanex - plasty, Kimberly-Clark , JUTA Dvůr Králové, VK-Investment. V Jaroměři jsou 3 hlavní devítileté školy: základní škola, základní škola na ostrově, v Josefově - základní školy, gymnázium a střední škola a zemědělské školy.

Populace

Rok počet obyvatel
1869 8653 [čtyři]
1880 6555 [jeden]
1890 13 805 [čtyři]
1900 14 050 [čtyři]
1910 14 992 [čtyři]
1921 14 936 [čtyři]
1930 8883 [jeden]
1950 12 531 [čtyři]
Rok počet obyvatel
1961 11 825 [jeden]
1970 11 483 [jeden]
1980 12 046 [čtyři]
1991 12 557 [čtyři]
2001 12 921 [čtyři]
2012 12 619
2014 12 594 [5]
2016 12 489 [6]
Rok počet obyvatel
2017 12 442 [7]
2018 12 424 [osm]
2019 12 433 [9]
2020 12 378 [deset]
2021 12 324 [jedenáct]
2022 12 260 [3]

Dvojměstí

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005  (Czech) : 1. díl / ed. J. Růžková , J. Škrabal - ČSÚ , 2006. - 759 s. — ISBN 978-80-250-1310-6
  2. ↑ Český statistický úřad Malý lexikon obcí České republiky - 2017 - Český statistický úřad , 2017.
  3. ↑ 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
  4. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011  (česky) – ČSÚ , 2015.
  5. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014  (Czech) - Praha : 2014.
  6. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016  (Czech) - Praha : 2016.
  7. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017  (Czech) - Praha : 2017. - ISBN 978-80-250-2770-7
  8. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2018. - ISBN 978-80-250-2843-8
  9. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2019. - ISBN 978-80-250-2914-5
  10. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2020.
  11. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2021.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích