Město | |||||
Jaroměř | |||||
---|---|---|---|---|---|
čeština JaromEr | |||||
|
|||||
50°21′24″ s. sh. 15°55′18″ východní délky e. | |||||
Země | |||||
okraj | Králové Hradecki | ||||
Plocha | Náchod | ||||
Historie a zeměpis | |||||
První zmínka | 1126 [1] | ||||
Náměstí |
|
||||
Výška středu | 254 m | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel | |||||
Digitální ID | |||||
PSČ | 551 01 | ||||
kód auta | NA | ||||
jaromer-josefov.cz | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Jaroměř (starý Jaroměř; česky Jaroměř [ˈjaromɲɛr̝̊] , dříve německy Josefstadt ) je město ve východních Čechách , ležící 20 km jižně od krajského centra Náchod a od hranic s Polskem , 17 km severovýchodně od krajského centra Hradce Králové . a 135 km severovýchodně od Prahy ; na soutoku tří řek - Laby , Úpy a Metuye v nadmořské výšce 254 m n. m. Město má rozlohu 23,95 km². Ke dni 2. ledna 2007 žilo v Jaroměři 12 678 obyvatel. Zeměpisná poloha města je na 50° 21' severní šířky a 15° 55' východní délky. Místní PSČ je 551 01.
Nedílnou součástí Jaroměře je historické město Josefov (pojmenovaný po císaři Josefu II .) s pevností. Historickým centrem města je náměstí.
Nejstarší část Jaroměře je dnes historickým centrem města, kde lidé nepřetržitě žili tisíce let. Rozvoj raně středověkého osídlení zde byl již na počátku 11. století a název pochází od Jaroměře Přemyslovec - kníže Jaromír . Navíc jak v češtině, tak v ruštině je slovo Jaroměř ženského rodu. Před revolucí 1917 se v ruské literatuře a tisku ve zprávách z fronty psal název města rusky: Jaroměř. Podobný pravopis najdeme i v románu J. Haška o vojáku Švejkovi.
První písemná zmínka o Jaroměři je z roku 1126 jako královské město. Stalo se tak pravděpodobně poté, co město na místě bývalé osady založil král Přemysl Ottokar II . První písemný doklad o existenci města pochází z roku 1298. Listina z roku 1307 potvrdila postavení Jaroměře jako města a také Jaroměř se stala královským městem českým.
Doba husitská je jednou z nejzajímavějších kapitol v dějinách Jaroměře. V roce 1421 město přijímá husitská vojska vedená Janem Žižkou a v dalších letech se stává loajálním husitským městem. Obyvatelé města se účastnili řady vojenských tažení.
V následujících dvou stech letech byli všichni svědky hospodářského rozkvětu města. Měšťané byli obdařeni mnoha výsadami a výsadami. Jaroměř v roce 1547 vedl neúspěšné povstání Čechů proti uherskému a českému králi Ferdinandu I. . Vládce, který porazil měšťany, je potrestal finančními sankcemi a omezeními jejich vlastní vlády. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka .
Na počátku 18. století došlo k výstavbě lázeňského areálu v Kuksu u Jaroměři. Po výstavbě pevnosti v Josefově přišla do města železnice, která se stala důležitým stimulem pro národní hospodářství a další rozvoj města. Hlavními odvětvími hospodářství byla textilní výroba a kožedělný obchod, výroba automobilových dílů. V roce 1948 byl Josefov sloučen s Jaroměří. Josefov jako pevnost ztratil svůj vojenský význam, v Josefově byla zaznamenána stagnace, která je doprovázena neustálým úbytkem obyvatel. Po vstupu sovětských vojsk do Československa v roce 1968 zde byla místní vojenská nemocnice pro sovětské jednotky.
Nejvýznamnější památkou je gotická katedrála sv. Mikuláše Divotvorce, jejíž bohatě zdobený hlavní oltář je zhotoven v barokním stylu. Ze středověkého opevnění města zůstal pouze jeden zvon u brány. Malý gotický kostel sv. Yakoba na předměstí Yakubskaya byla založena ve 14. století a přestavěna v 16. století. Historickému náměstí s arkádami dominuje Mariánský sloup z let 1723-1727 od známého sochaře Matyáše Bernarda Brauna . V dílně sochaře byl vyroben náhrobek pro tchyni sochaře - Plačící ženu, umístěný na městském hřbitově.
Jaroměř má mnoho budov postavených koncem 19. a začátkem 20. století. Přední dominantou moderní české architektury byla budova obchodního domu, postavená v roce 1911 slavným architektem Josefem Gočárem, v níž dnes sídlí městské muzeum a galerie. Mezi další zajímavosti patří Železniční muzeum na hlavním nádraží.
Zvláštní význam má město a pevnost Josefov. V letech 1780 až 1787 vzniklo podle plánů francouzských vojenských stavitelů opevnění s podzemními chodbami. Velká část velmi zchátralých podzemních chodeb a opevnění byla přestavěna a jsou nyní přístupné veřejnosti. Návštěvníci procházejí podzemními chodbami s voskovými svíčkami a s průvodcem. Josefov je od roku 1971 prohlášen městskou památkovou rezervací.
Mnoho dalších atrakcí patří:
Z dopravního hlediska leží Jaroměř na křižovatce regionálních drah. Nachází se zde na železniční trati ze tří směrů - od Pardubic , Liberce a Trutnova . Směr důležitých železničních tratí pro osobní dopravu je Liberec a Stará Paka , nákladní doprava je využívána nevýrazně s výjimkou pravidelných vlaků, které dodávají uhlí na vytápění ve Dvoře Králové nad Labem.
Jaroměř leží na dálnici I. třídy (I / 33) silnic zařazených do mezinárodní silniční sítě pod číslem E-67 - z Prahy do polské Wroclawi a dále přes Varšavu a Minsk do Moskvy. Stále rostoucí zátěž mezinárodní dopravou je pro město problémem, protože ho silnice rozděluje na 2 části. Tyto problémy jsou i pro města Česká Skalice a Náchod. Řešením těchto problémů je dokončení výstavby dálnice D-11 z Prahy přes Hradec Králové do Jaroměře. Město má také k dispozici malé sportovní letiště. Z hlediska průmyslové výroby se mezi největší a nejúspěšnější společnosti řadí Jaroměřská Karsit, Tanex - plasty, Kimberly-Clark , JUTA Dvůr Králové, VK-Investment. V Jaroměři jsou 3 hlavní devítileté školy: základní škola, základní škola na ostrově, v Josefově - základní školy, gymnázium a střední škola a zemědělské školy.
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1869 | 8653 | [čtyři] |
1880 | 6555 | [jeden] |
1890 | 13 805 | [čtyři] |
1900 | 14 050 | [čtyři] |
1910 | 14 992 | [čtyři] |
1921 | 14 936 | [čtyři] |
1930 | 8883 | [jeden] |
1950 | 12 531 | [čtyři] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1961 | 11 825 | [jeden] |
1970 | 11 483 | [jeden] |
1980 | 12 046 | [čtyři] |
1991 | 12 557 | [čtyři] |
2001 | 12 921 | [čtyři] |
2012 | 12 619 | |
2014 | 12 594 | [5] |
2016 | 12 489 | [6] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
2017 | 12 442 | [7] |
2018 | 12 424 | [osm] |
2019 | 12 433 | [9] |
2020 | 12 378 | [deset] |
2021 | 12 324 | [jedenáct] |
2022 | 12 260 | [3] |
![]() | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
Královéhradeckého kraje | Města||
---|---|---|
Hradec Králové |
| |
Jichin | ||
Náchod |
| |
Rychnov nad Kneznow |
| |
Trutnov |
|