22Ж6
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 14. března 2021; kontroly vyžadují
3 úpravy .
22Zh6 "Desna-M" - sovětská mobilní třísouřadnicová radarová stanice v rozsahu decimetrových vln . Účel - kontrola vzdušného prostoru, automatická detekce a určování souřadnic vzdušných cílů v podmínkách aktivní opozice. Umožňuje detekovat strategická a taktická letadla, přenášet informace pro stíhací letouny a navádět protiletadlové raketové systémy.
Historie vytvoření
Zkušenosti z arabsko-izraelských konfliktů odhalily řadu nedostatků systémů protivzdušné obrany SSSR. Tato skutečnost přiměla sovětskou vládu vyčlenit značné množství zdrojů a financí na modernizaci a zdokonalování radarových systémů. Již ve fázi vývoje RLC 64Zh6 se ukázalo, že nesplňuje požadavky na protiblokovací a přesné zbraně . Podobný americký radar AN/TPS-43 se skládal pouze ze dvou transportních jednotek a měl vyšší technické vlastnosti a ochranu proti řízeným střelám. [1] V tomto ohledu byl výnosem Rady ministrů SSSR z února 1975 přidělen VNIIRT k ROC pod kódem „Desna“ s požadavkem na vytvoření radarové stanice, která se radikálně liší od předchozího vývoje. "Desna" měla nahradit komplexy 5N87 a 64Zh6 a původně byla navržena jako součást dvou přijímacích a vysílacích kabin, ale během vývoje byl vybrán nový hlavní dodavatel ( Pravdinsky Design Bureau ). V důsledku toho byla vyvinuta ekonomičtější upravená verze radaru 22Zh6M s jednou kabinou transceiveru. [2] V roce 1985 byly dokončeny státní zkoušky výrobku vyvinutého v Design Bureau. Sériová výroba radaru Desna-M (22Zh6M) byla zahájena ve Vědeckém a výrobním sdružení Pravdinsky Radio Plant. [3]
Designové prvky
Mobilní radar "Desna-M" má automatizované systémy pro diagnostiku a získávání dat. Může vykonávat bojovou službu jako součást automatizovaných řídicích systémů. [čtyři]
Sada RLC obsahuje:
- rotátor antény
- Přívěs SPTA
- napájecí systém
- hardwarový přívěs
- modulátorový přívěs
- dva návěsy MAZ-938B s anténními systémy a stohováním [4]
Radar může pracovat jak v samostatném režimu, tak v režimu propojení s protiletadlovými raketovými systémy. Pro rychlé řešení problémů lze stanici vybavit vzdáleným stanovištěm na vzdálenost až 1 km. [čtyři]
Taktické a technické charakteristiky
- Dosah detekce cíle typu "stíhačka" ve výšce 10 000 m - 300 km
- Horní hranice detekce cíle stíhacího typu je 40 km
- Rychlost kontroly - 6 ot./min
- Přesnost měření souřadnic cíle (ve výšce 10 000 m):
- v dosahu - 300 m
- na výšku - 500 m
- v azimutu - 15 minut
- Koeficient potlačení odrazů od místních objektů - 30 dB
- Doba nasazení - ne více než 10 hodin
- Příkon - 260 kW
- Obslužný personál - 16 osob
Modernizace areálu
V rámci modernizace je plánována výměna opotřebovaného rádiového přijímacího zařízení radaru, zařízení pro shromažďování, zjišťování a měření souřadnic, sekundárního zpracování informací a ochrany před aktivním i nesynchronním rušením za moderní 4. zařízení. [5] Modernizace umožňuje:
- zvýšit odolnost radaru a možnost zachování jejich flotily do roku 2025
- zlepšit parametry přijímacího zařízení o 5-10 dB
- zlepšit parametry zařízení pro ochranu před aktivním hlukovým rušením o 10-15 dB
- zvýšit spolehlivost zařízení 8-10krát
- zvýšit přesnost měření souřadnic 1,2 - 1,3 krát
- zvýšit koeficient využití radaru 1,3krát;
- snížit náklady na údržbu a opravy 2-3krát
- zvýšit efektivitu použití radaru ve skupinách RTV z 0,87 na 0,92 [5]
Poznámky
- ↑ Carlo Kopp. Ruské / PLA nízkopásmové sledovací radarové systémy (radary s nízkou pozorovatelnou technologií) . — Air Power Australia, 2007-09-10. - č. APA-TR-2007-0901 . — S. 1–1 . Archivováno 31. května 2019.
- ↑ Ministerstvo obrany Běloruské republiky | Vojenský informační portál Ministerstva obrany Běloruské republiky . www.mil.by _ Získáno 11. ledna 2021. Archivováno z originálu dne 21. března 2019. (neurčitý)
- ↑ FOTO A SVĚT, ZBRANĚ, ZBRANĚ A ZBRANĚ, ZBRANĚ, VOJENSKÁ VYBAVENÍ, OBRANA-PRŮMYSLOVÝ KOMPLEX, VOJENO-PRŮMYSLOVÝ KOMPLEX, AKTUALITY OPK (Obranně-průmyslový komplex), AKTUALITY VPK (Vojensko-průmyslový komplex), Vojenský, vojenský a vojenský produkty, PVN, vojensko-technická sbírka, současný stav, historie rozvoje obranného průmyslu, vojensko-průmyslový komplex, armáda, výstavy, salony, vojensko-technické, novinky, aktuality, akce vojensko-průmyslového průmyslu komplex, obranný průmysl, ministerstvo obrany, mocenské struktury, Rudá armáda Sovětská armáda VOJENSKÁ VYBAVENÍ, OBRANNO-PRŮMYSLOVÝ KOMPLEX, VOJENSKO-PRŮMYSLOVÝ KOMPLEX, NOVINKY OPK (OBRANNÝ A PRŮMYSLOVÝ KOMPLEX), NOVOSTI Z MIKROPRACE VOJENSTVÍ- PRŮMYSLOVÝ KOMPLEX, NOVOSTI VOJENSKÉHO PRŮMYSLU L KOMPLEX , VOJENSKO-TECHNICKÁ SBÍRKA, SOUČASNÝ STAV, HISTORIE VÝVOJE MIC, MIC, ARMÁDA, VÝSTAVY, SALONY, VOJENSKO-TECHNICKÉ, AKTUALITY, AKTUALITY, AKCE FAKTA MIC, OBRANNÝ PRŮMYSL, ARMÁDA, ARMÁDA VOJENSKÁ VYBAVENÍ, WEBOVÉ STRÁNKY VOJENSKÉ VYBAVENÍ, námořnictvo, námořnictvo, letectvo, ARMÁDA, OZBROJENÉ SÍLY, TECHNICKÁ VYBAVENÍ, LODĚ, LETADLA, TANKOVÁ DĚLA, MLRS, VZDUCHOVÁ OBRANA . foto-i-mir.ru . Získáno 11. ledna 2021. Archivováno z originálu dne 13. ledna 2021. (neurčitý)
- ↑ 1 2 3 Věstník PVO :: Autorský projekt Saida Aminova . pvo.guns.ru _ Staženo 11. ledna 2021. Archivováno z originálu 8. ledna 2021. (neurčitý)
- ↑ 1 2 Novinky Vojensko-průmyslového komplexu Ruska a dalších zemí světa - VPK.name . vpk.name . Získáno 11. ledna 2021. Archivováno z originálu dne 23. ledna 2021. (neurčitý)
Odkazy
Literatura