23. tanková divize (Wehrmacht)
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 9. července 2014; kontroly vyžadují
16 úprav .
23. tanková divize ( 23. Panzer-Division ) je taktická formace pozemních sil ozbrojených sil nacistického Německa . Zúčastnila se druhé světové války . Vznikla v říjnu 1941.
Bojová cesta divize
Vznikla na konci roku 1941 na území okupované části Francie.
V březnu 1942 byla divize poslána na východní frontu do Charkovské oblasti.
V létě 1942, v čele německé ofenzívy na kavkazském směru, divize dosáhla řeky Terek. V listopadu 1942 - poslán do Stalingradu.
V roce 1943 - boje na řece Mius. Na podzim 1943 divize ustoupila do Dněpropetrovské oblasti.
Na jaře 1944 - ústup na jihu Ukrajiny. V létě 1944 byla divize převelena do Polska, na podzim 1944 do Maďarska. Dne 13. října 1944 v rámci 3. německého tankového sboru 6. německé armády skupiny armád „Jižní Ukrajina“ [1] .
Na začátku roku 1945 – boje v Maďarsku, v květnu 1945 – zbytky divize ustoupily do Rakouska.
Složení divize
V roce 1942
- 201. tankový pluk
- 23. střelecká brigáda
- 126. pěšího pluku
- 128. střelecký pluk
- 128. dělostřelecký pluk
- 23. průzkumný prapor
- 128. protitankový dělostřelecký prapor
- 51. ženijní prapor
- 128. komunikační prapor
- 128. polní záložní prapor
|
V roce 1943
- 201. tankový pluk (od srpna 1943 - 23. tankový pluk)
- 126. motorizovaný pluk
- 128. motorizovaný pluk
- 23. průzkumný prapor
- 128. dělostřelecký pluk
- 128. protitankový dělostřelecký prapor
- 278. protiletadlový dělostřelecký prapor
- 51. ženijní prapor
- 128. komunikační prapor
- 128. polní záložní prapor
|
Velitelé divizí
- Od 25. září 1941 do 15. listopadu 1941 - plukovník, tehdejší generálmajor Hans Freiherr von Boineburg-Lengsfeld
- Od 16. listopadu 1941 do 21. listopadu 1941 - plukovník Heinz-Joham Werner-Eronfeucht (úřadující)
- Od 21. listopadu 1941 do 19. července 1942 – generálmajor Hans Freiherr von Boineburg-Lengsfeld
- Od 20. července 1942 do 26. srpna 1942 - Generálmajor Erwin Mack (zabit 26.8.1942)
- Od 26. srpna 1942 do 28. prosince 1942 - Generálmajor Hans Freiherr von Boineburg-Lengsfeld
- Od 28. prosince 1942 do 25. října 1943 - plukovník, tehdejší generálmajor Nikolaus von Vormann
- Od 25. října 1943 do 8. června 1944 - plukovník, poté generálmajor Ewald Kroeber
- Od 9. června 1944 - plukovník (od září 1944 - generálmajor) Joseph von Radowitz
Příjemci Rytířského kříže Železného kříže
Rytířský kříž Železného kříže (29)
- Franz Zeidlik, 10.4.1942 - major, velitel 51. tankového ženijního praporu
- Rudolf Ber, 25.01.1943 - kapitán, velitel 3. praporu 201. tankového pluku
- Nikolaus von Foremann, 22.08.1943 - generálporučík, velitel 23. tankové divize
- Kurt Bade, 26.08.1943 - poddůstojník, velitel čety 4. roty 23. průzkumného praporu
- Robert Alber, 9.7.1943 - kapitán zálohy, velitel 1. praporu 201. tankového pluku
- Gerd Ruge, 9.7.1943 - kapitán, velitel 1. praporu 128. motorizovaného pluku
- Peter Shegger, 16.09.1943 - major, velitel 23. průzkumného praporu
- Joachim Sander, 19.09.1943 - Oberstleutnant, velitel 23. Panzer Regiment
- Fritz Fechner, 10.6.1943 - major, velitel 3. praporu 23. tankového pluku
- Gerhard Fischer, 28.12.1943 - npor., velitel 8. roty 23. tankového pluku
- Alfred Wolf, 15.4.1944 - major, velitel 1. praporu 23. tankového pluku
- Hans Andres, 5.4.1944 - vrchní desátník, 1. číslo kulometné osádky 2. roty 128. motorizovaného pluku
- Willy Jansen, 15.5.1944 - poručík v záloze, sanitář 128. motorizovaného pluku
- Walter Henssler, 8.8.1944 - poručík v záloze, plukovní adjutant 126. motorizovaného pluku
- Kurt Bergerhoff, 27.08.1944 - poručík v záloze, velitel 3. roty 23. průzkumného praporu
- Paul Stoll, 9.2.1944 - poddůstojník, velitel jednotky 7. roty 128. motorizovaného pluku
- Friedrich Schichtenot, 9.5.1944 - Oberstleutnant, velitel 128. motorizovaného pluku
- Wilhelm Grunwaldt, 17.09.1944 - kapitán zálohy, velitel 1. praporu 126. motorizovaného pluku
- Josef von Radowitz, 17.09.1944 - plukovník, velitel 23. tankové divize
- Karl Zirhofer, 10.4.1944 - desátník, kulometčík 1. roty 126. motorizovaného pluku
- Rudolf Koppe, 18.11.1944 - kapitán, velitel 23. průzkumného praporu
- Norbert Kujacinski, 18.11.1944 - kapitán zálohy, velitel 4. roty 23. tankového pluku
- Erich Eisermann, 12.9.1944 - rotmistr, velitel průzkumné hlídky 1. roty 23. průzkumného praporu
- Bernhard Krauss, 1.9.1945 - poddůstojník, velitel čety 2. roty 128. protitankového dělostřeleckého praporu
- Willy Kleemann, 1.11.1945 - náčelník Fenrich, velitel 2. roty 51. ženijního praporu
- Karl Schuster, 2.5.1945 - vrchní desátník, střelec 8. roty 126. motorizovaného pluku
- Johannes Keck, 18.2.1945 - poručík v záloze, velitel 2. roty 23. průzkumného praporu
- Horst Hein, 28.03.1945 - poručík, velitel 3. roty 23. průzkumného praporu
- Hans Hyland, 5.9.1945 - poručík, velitel 5. roty 126. motorizovaného pluku (ocenění nepotvrzeno)
Rytířský kříž Železného kříže s dubovými listy (2)
- Gerd Ruge (č. 648), 16.11.1944 - major, velitel 128. motorizovaného pluku
- Josef von Radowitz (č. 882), 5. 9. 1945 - generálporučík, velitel 23. tankové divize
Poznámky
- ↑ Frisner G. Prohrané bitvy. Dodatek 5
Literatura