Scilla dvoulistá

vědecká klasifikace

Doména:eukaryotaKrálovství:RostlinyPodříše:zelené rostlinyOddělení:KvetoucíTřída:Jednoděložní [1]Objednat:ChřestRodina:chřestPodrodina:ProleskovyeKmen:hyacintyPodkmen:hyacintyRod:ScillaPohled:Scilla dvoulistá

Mezinárodní vědecký název

Scilla bifolia L. , 1753

Systematika
na Wikispecies

Obrázky
na Wikimedia Commons

NCBI	468979
EOL	1082596
ÚSMĚV	t:33320
IPNI	540689-1
TPL	kew-288665

Scilla bifólia ( lat. Scilla bifólia ) je vytrvalá bylina, druh rodu Scilla ( Scilla ) z čeledi chřestovité ( Asparagaceae ). Typový druh rodu. Dříve byl tento rod řazen do čeledi Liliaceae ( Liliaceae ), někdy i do čeledi hyacintovité ( Hyacinthaceae ) [2] .

Botanický popis

Scilla dvoulistá je vytrvalá cibulovitá bylina . Bulva vejčitá nebo široce vejčitá, ne větší než 2,5 cm v průměru, hnědá.

Listy jsou obvykle dva, 5-20 cm dlouhé, čárkovitého tvaru, objevují se současně s květenstvím.

Šípková stopka je delší než listy, až 30 cm dlouhá, válcovitá, nese hroznovité květenství s 1-10 květy. Listy obvykle chybí. Plodnice se skládá ze šesti volných podlouhle vejčitých laloků o délce až 1 cm, natřených modře nebo šeříkově modře. Vaječník horní, široce vejčitý.

Plodem je tobolka s téměř kulovitými nahnědlými semeny.

Rozsah a význam

Přirozeným areálem borůvky dvoulisté je jižní a střední Evropa a Malá Asie .

V roce 1993 získala Scilla bifolia Cenu Garden Merit . Byly vyšlechtěny dekorativní kultivary borůvky s růžovými a bílými květy.

Taxonomie

13 dalších rodin
(podle systému APG III )

asi 80 dalších druhů

objednat Chřest

rod Proleska

oddělení Kvetoucí, neboli Angiospermy

rodinný chřest

druh Scilla dvoulistá

dalších 58 řádů kvetoucích rostlin
(podle systému APG III )

více než 140 porodů

Synonyma

Adenoscilla bifolia (L.) Gren. & Godr. , 1855
Adenoscilla nivalis ( Boiss. ) J. Gay ex Baker , 1873
Adenoscilla unifolia Texidor , 1869
Anthericum bifolium (L.) Scop. , 1771
Genlisa bifolia (L.) Raf. , 1840
Hyacinthus bifolius (L.) EHLKrause , 1906, nom. nelegální.
Ornithogalum bifolium (L.) Krk. , 1770
Rinopodium bifolia (L.) Salisb. , 1866, čís. neplatný.
Scilla alpina Schur , 1852
Scilla buekkensis Speta , 1976
Scilla carnea Sweet , 1830
Scilla cernua Janka , 1855, nom. nelegální.
Scilla chladnii Schur, 1850
Scilla decidua Speta, 1976
Scilla dedea Speta , 1991
Scilla drunensis (Speta) Speta, 1976
Scilla dubia K.Koch , 1846
Scilla hohenackeri Janka, 1855, nom. nelegální.
Scilla laxa Schur, 1866
Scilla longistylosa Speta , 1976
Scilla lusitanica L., 1767
Scilla minor K.Koch, 1846
Scilla montenegrina Speta, 1976
Scilla nivalis Boiss., 1844
Scilla pleiophylla Speta , 1980
Scilla pneumonanthe Speta, 1976
Scilla praecox Willd. , 1799
Scilla pruinosa Speta, 1991
Scilla reslii Speta , 1976
Scilla rosea Lehm. , 1828
Scilla secunda Janka, 1856
Scilla subnivalis ( Halácsy ) Speta, 1980
Scilla subtriphylla Schur, 1866
Scilla trifolia Schur, 1866
Scilla uluensis Speta , 1976
Scilla vernalis Montandon , 1868
Scilla vindobonensis Speta, 1974
Scilla xantandra K.Koch, 1847
Stellaris bifolia (L.) Moench , 1794

Poznámky

↑ Podmínky uvedení třídy jednoděložných rostlin jako vyššího taxonu pro skupinu rostlin popsanou v tomto článku naleznete v části "Systémy APG" článku "Jednoděložné rostliny" .
↑ Scilla bifolia L. Archivováno 19. dubna 2015 na Wayback Machine // Germplasm Resources Information Network (GRIN). (anglicky) (Datum přístupu: 10. května 2015)

Literatura

Gubanov I.A. 363.Scilla bifoliaL. - Výhonek dvoulistý //Ilustrovaný průvodce rostlinami středního Ruska :ve 3 dílech /I. A. Gubanov, K. V. Kiseleva , V. S. Novikov , V. N. Tikhomirov . -M . : Partnerství vědecké. vyd. KMK: Institute of Technol. issled., 2002. - V. 1: Kapradiny, přesličky, kyjovité mechy, nahosemenné, krytosemenné (jednoděložné). - S. 473. - 527 s. -5000 výtisků. —ISBN 8-87317-091-6.
Kolena, S.G.; Barnes, PG 63. Scilla Linnaeus // The European Garden Flora. - 1986. - Sv. I. - S. 211. - 448 s. — ISBN 0-521-24859-0 .

Odkazy

Související texty na téma Scilla bifolia na Wikisource