Sempre idem (v překladu z latiny - „vždy stejný“, „vždy stejný“, „všechno je stejné“) je latinská fráze, která znamená schopnost zachovat klid mysli, neztratit tvář, zůstat sám sebou, když člověk se nachází v různých životních situacích, přestože jsou pro něj úspěšné nebo naopak – neúspěšně. V ruštině existuje analogie této fráze: "Radujte se s mírou ve štěstí, truchlite s mírou v katastrofách."
Výraz nacházíme u Cicera: „Projevovat nemíru ve dnech neštěstí i ve dnech štěstí je znamením bezvýznamnosti. Nejkrásnějším rysem ve všech případech života je vyrovnaný charakter, vždy stejný výraz obličeje . O tom, že se řecký filozof Sokrates v životě řídil právě takovou zásadou, Cicero řekl toto: „Filozof se ve své tváři nikdy nemění – za to Xanthippe svého manžela Sokrata vždy vyhubovala, že odešel z domu s takovým pohledem a přišel. A je jasné, že výraz jeho tváře se nikdy nezměnil: vždyť jeho duch, vtisknutý do jeho tváře, změny neznal . Tato věta byla heslem kardinála Alfreda Ottavianiho , známého svou askezí a ztělesněním nejsilnějších tradic katolické církve .
Výraz se někdy vyskytuje ve formě sempre eadem - „vše je stejné“ , „vše je stejné“ , „vždy stejné“ (nebo „všechno je stejné“ ).
A opravdu jsem se v Torches stal jiným než předtím, jako básník?... Opravdu jsem semper idem, i když samozřejmě na základě zákona „panta rey“ [3] a sebepotvrzení své vitality“ k'ago reʹo" [4] .
— Valery Bryusov [5]