Sicarius
Sicarius je rod pavouků z čeledi Sicariidae . V roce 2017 byl od Sicarius oddělen rod Hexophthalma; jak je v současné době popsáno, Sicarius pochází z Jižní Ameriky s jedním druhem nalezeným ve Střední Americe . Sicarius je jedním ze tří rodů z čeledi Sicariidae. Zdá se, že jed tohoto druhu je méně nebezpečný než u dalších dvou druhů, Hexophthalma a Loxosceles.
Stanoviště a vzhled
Sicarius jsou pouštní a suchozemští pavouci pocházející z jižní polokoule Jižní Ameriky (jedinou výjimkou je středoamerický S. rugosus), známí především svou schopností samozavrtávání. Všichni mají šest očí uspořádaných ve třech skupinách po dvou (dyádách). Sicarius se podobá krabím pavoukům z čeledi Thomisidae a členům čeledi Homalonychidae. Sicarius však postrádá charakteristické houslové znaky odpovídajících samotářských pavouků. Jednotlivé sicarie se mohou dožít až 15 let, což z nich činí jedny z nejdéle žijících araneomorfních pavouků (některé tarantule mohou žít i přes 20–30 let). Vydrží velmi dlouho bez jídla a vody.
Pavouci Sicarius jsou dlouhý jeden až dva palce. Samice produkují vaječné vaky, které jsou pokryty směsí písku a hedvábí.
Taxonomie
Rod Sicarius založil Walckenaer v roce 1847 [1] s jediným druhem, S. thomisoides. Počet druhů zařazených do rodu vzrostl v roce 2017, kdy fylogenetická studie zjistila, že jihoafrické druhy Sicarius byly odlišné a byl jim přiřazen rod Hexophthalma. [2] Druhy zbývající v Sicarius se nacházejí v Jižní Americe, přičemž jeden druh pochází ze Střední Ameriky.
| Sicariidae
|
| Loxoscelinae
|
loxosceles
|
|
|
| Sicariinae
|
|
|
Od července 2018 zahrnoval Světový katalog pavouků následující druhy
- Sicarius andinus Magalhaes , Brescovit & Santos, 2017 – Peru
- Sicarius boliviensis Magalhães, Brescovit & Santos, 2017 – Bolívie, Peru, Brazílie, Paraguay
- Sicarius cariri Magalhaes , Brescovit & Santos, 2013 – Brazílie
- Sicarius crustosus (Nicolet, 1849) - Chile
- Sicarius diadorim Magalhães, Brescovit & Santos, 2013 — Brazílie
- Sicarius fumosus (Nicolet, 1849) - Chile
- Sicarius gracilis (Keyserling, 1880) - Ekvádor, Peru
- Sicarius jequitinhonha Magalhães, Brescovit & Santos, 2017 — Brazílie
- Sicarius lanuginosus (Nicolet, 1849) - Chile
- Sicarius levii Magalhães, Brescovit & Santos, 2017 – Chile, Argentina
- Sicarius mapuche Magalhães, Brescovit & Santos, 2017 — Argentina
- Sicarius ornatus Magalhaes , Brescovit & Santos, 2013 – Brazílie
- Sicarius peruensis (Keyserling, 1880) - Peru
- Sicarius rugosus (F.O. Pickard-Cambridge, 1899) - El Salvador, Nikaragua, Kostarika
- Sicarius rupestris (Holmberg, 1881) - Argentina
- Sicarius saci Magalhães, Brescovit & Santos, 2017 — Brazílie
- Sicarius thomisoides Walckenaer, 1847 (typový druh) - Chile
- Sicarius tropicus (Mello-Leitão, 1936) - Brazílie
- Sicarius utriformis (Butler, 1877) - Ekvádor (Galapagos)
- Sicarius vallenato Cala-Riquelme, Gutiérrez-Estrada, Florez-Daza & Agnarsson, 2017 — Kolumbie
- Sicarius yurensis Strand, 1908 - Peru, Chile
- Sicarius albospinosus = Hexophthalma albospinosa (Purcell, 1908)
- Sicarius damarensis = Hexophthalma damarensis (Lawrence, 1928)
- Sicarius dolichocephalus = Hexophthalma dolichocephala (Lawrence, 1928)
- Sicarius hahni = Hexophthalma hahni (Karsch, 1878)
- Sicarius spatulatus = Hexophthalma spatulata (Pocock, 1900)
Poznámky
- ↑ C.A. Walkenaer. Histoire naturelle des araneides / . — Paříž; Štrasburk :: Armand Koenig, 1806.
- ↑ IVAN LF MAGALHÃES, ANTONIO D. BRESCOVIT, ADALBERTO J. SANTOS. <strong>Šestiocí píseční pavouci rodu <em>Sicarius</em> (Araneae: Haplogynae: Sicariidae) z brazilské Caatinga</strong> // Zootaxa. — 2013-01-04. - T. 3599 , č.p. 2 . — S. 101–135 . — ISSN 1175-5326 1175-5334, 1175-5326 . - doi : 10.11646/zootaxa.3599.2.1 .
Odkazy