Jahodový budík | |
---|---|
| |
základní informace | |
Žánr | psychedelický rock , psychedelický pop |
let |
1967 - 1971 1974 - 1975 1982 - současnost čas |
Země | USA |
Místo vytvoření | Los Angeles , Kalifornie |
Štítky | Uni, Big Beat, MCA Special Products, One Way, Collector's Choice Music |
Sloučenina |
Gene Gunnels Mark Weitz Randy Seol George Bunnell Howie Anderson |
Jiné projekty |
Lynyrd Skynyrd |
strawberryalarmclock.com |
Strawberry Alarm Clock je americká psychedelická rocková a popová kapela nejlépe známá svým hitem Incense And Peppermints .
Kapela vznikla v Glendale, San Francisco pod názvem Thee Sixpence. To představovalo Lee Freeman (zpěv, rytmická kytara), Ed King (sólová kytara), Mike Luciano (zpěv), Steve Rabe (kytara), Gary Lovetro (baskytara) a Gene Gunnels (bicí). Skupina vydala několik singlů prostřednictvím All American Records. Neměli vlastní písně a hráli jen slavné hity. V roce 1967 se k nim přidali klávesista Mark Weitz a bubeník Randy Seol . V roce 1967 vydali Weitz's Heartful of Rain jako singl. Tohle byla jejich první píseň. Mark Weitz také napsal píseň Birdman of Alkatrash, kterou znají všichni fanoušci skupiny. A na b-stranu tohoto singlu se rozhodli nahrát instrumentální skladbu King and Weitz Incense & Peppermints. Frank Slay, producent, měl píseň rád, ale řekl jim, že potřebuje dobrý text. Skupina se pokusila napsat texty, ale nic nevyšlo. Pak jim Slay poradil svůj autorský duet – John Carter a Tim Gilbert. Carter k ní napsal text, ale k autorství byl přidán i Gilbert. Problémy byly i s nahráváním. Lee Freemanovi se píseň nelíbila a rozhodně ji odmítl zpívat. Zpíval ji Greg Munford, 16letý chlapec, který se toulal po studiu. Kvůli sporům o autorství písně byli jako skladatelé připsáni pouze Carter a Gilbert. Nikdo nic nenamítal, protože to byla písnička jen pro béčko, ale byla to ona, kdo si více oblíbil rádiové DJs a stala se jediným hitem skupiny.
Kapela brzy přešla na UNI records. V té době se k nim přidali George Bunnell , který se stal jejich druhým basistou, a Steve Bartek , 15letý kluk, který hrál na kytaru a flétnu . Štítek od nich požadoval nový, vhodnější název. Kluci o názvu dlouho přemýšleli. Někdo navrhl název Strawberry, pravděpodobně odkazující na píseň „ Strawberry Fields Forever “ od The Beatles . Když neúspěšně vymýšleli jméno, jejich pozornost upoutal obyčejný budík, který vydával velmi stupidní zvuky. Podívali se na to ve stejnou dobu, a tak se zrodil název Strawberry Alarm Clock. Franku Slayovi se titul líbil a tak si ho zapsal.
S příchodem George Bunnella a Steva Bartka přidal Strawberry Alarm Clock několik nových písní jako „The World's on Fire“, „Strawberries Mean Love“, „Birds in My Tree“ a „Rainy Day Mushroom Pillow“. První album Incense & Peppermints vyšlo v listopadu 1967 a dostalo se na 11. místo žebříčku Billboard. Víc takového úspěchu Jahodový budík už se nemohlo opakovat. Materiál na albu většinou napsali George Bunnel a Steve Bartek, většinu písní nazpíval Randy Seol. Incense & Peppermints se staly klasikou psychedelického žánru.
Na konci roku 1967 skupina hrála ve filmu „ Psych Out “, kde byla veřejnosti představena píseň „Pretty Song from Psych-Out“. V prosinci 1967 byl vydán singl „Tomorrow“ / „Birds in My Tree“. V žebříčku dosáhl vrcholu na 23. místě. Kapela navázala albem Wake Up…It's Tomorrow. Kvůli zpoždění vydavatelství při jeho vydání se album prodávalo velmi špatně. Bývalý baskytarista Gary Lovetro je navíc zažaloval, zažaloval je o 25 000 dolarů a kapelu opustil. Později vydali album The World in a Seashell , o jehož nahrání se osobně postaralo vydavatelství, kvůli němuž byla téměř celá první strana desky zaplněna instrumentální hudbou a jako autor byli uvedeni levičáci. Album bylo také komerční selhání.
Neúspěch alba The World in a Seashell měl negativní dopad na další historii skupiny. George Bunnell a Randy Seol odešli a založili další projekt, nazývaný také Strawberry Alarm Clock, který zmátl promotéry a znemožnil živé aktivity obou kapel. Poté Ed King přešel na baskytaru, frontmanem se stal Jimmy Pitman a za bicí se ujal Marty Cato, kterého později nahradil Gene Gunnels. V této sestavě natočili čtvrté album. Napsal ji převážně Pitman, byla úplně jiná než jejich staré desky a obsahovala převážně bluesový materiál. To také neuspělo a Pitman a Weitz po jeho zveřejnění odešli. Pitmana nahradil Paul Marshall na kytaru. Skupina nahrála několik singlů, z nichž žádný se nedostal do mapy, hrála ve filmu Russe Meyera Beyond the Valley of the Dolls , ale po Kingově odchodu přestala existovat .
Stawberry Alarm Clock se v sedmdesátých a osmdesátých letech několikrát sešel. V roce 1982 byla skupina znovu sjednocena Freemanem a Bunnelem. Do skupiny se vrátili Weitz, Seol, Bartek a Gunnels. V roce 1986 se k nim připojil nový kytarista Howie Anderson . V tomto období absolvovali mnoho koncertů, kde byl představen i nový materiál. Lee Freeman zemřel v roce 2010. Post frontmana byl bezpečně přidělen Seolovi. V roce 2012 kapela vydala nové album Wake Up Where You Are , které se skládalo jak ze starých hitů, tak z nového materiálu. Jahodový budík hraje dodnes. 21. října 2012 vystoupili na festivalu Love ride 29 .
V sociálních sítích | ||||
---|---|---|---|---|
Foto, video a zvuk | ||||
Tematické stránky | ||||
|