Street Hassle (píseň)

„Street Hassle“ (z  angličtiny  –  „Street hassle“) je píseň amerického hudebníka Lou Reeda , která je součástí jeho stejnojmenného studiového alba z roku 1978 . Skladba je o délce 10 minut a 53 sekund rozdělena do tří částí, z nichž každá vypráví o životě různých Newyorčanů .

První část písně, " Waltzing Matilda " (z  angličtiny  -  "Waltzing Matilda"), hovoří o ženě, která platí za služby prostitutky. Druhá věta, „Street Hassle“, je monolog drogového dealera o smrti ženy, zatímco třetí věta, „Slipaway“  ,  je  Reedův vlastní monolog o lásce, nahraný s hudebníkem Brucem Springsteenem .

Záznam

Reed se setkal s Brucem Springsteenem v říjnu 1977 v Record Plant v New Yorku, kde oba pracovali na svých deskách: Reed natáčel album Street Hassle a Springsteen natáčel Darkness on the Edge of Town [1] [2] . Reed zvažoval, že jeho poznámky by se zdály směšné, načež inženýr, který s ním pracoval, navrhl Springsteena [3] .

Reed sám vzpomínal:

Bruce Springsteen míchal hudbu ve studiu pod námi a já si pomyslel: "To je štěstí." Lidé očekávají, že o něm budu mluvit špatně, protože je z New Jersey , ale já si myslím, že je skvělý. Svou roli zvládl tak dobře, že jsem ho během procesu míchání musel schovat. Věděl jsem, že Bruce vezme tu recitaci vážně, protože on sám, víte, z ulice [2] .

Reed napsal řádky "Existují trampové jako my / kteří se narodili, aby platili" v odkazu na Springsteenovo " Born to Run ", ale předtím, než byl přiveden na palubu [3] . Springsteen, který byl v době nahrávání písně v soudním řízení se svým bývalým manažerem Mike Appel , nebyl uveden jako člen, protože nebyl schopen nahrávat hudbu pod svým vlastním jménem [4] [5] .

Témata a obsah

Podle Reida „[on] chtěl napsat rockovou píseň se silným monologem. Něco jako to, co mohl udělat William S. Burroughs , Hubert Selby Jr. , John Speech , Tennessee Williams , Nelson Algren a možná Raymond Chandler . Smíchejte to všechno dohromady a dostanete "Street Hassle"" [2] .

První část skladby „Waltzing Matilda“ odkazuje na stejnojmennou australskou lidovou píseň , podle níž se tulák, který ukradl ovci, rozhodne utopit, protože nechce být zatčen policií.

Druhá část písně, „Street Hassle“, byla inspirována skutečným příběhem, jak spisovatel Anthony DeCurtis vylíčil ve své biografii Reeda :

Lou se opírá o příběh chlapíka, který často trávil čas poblíž továrny a kterého našli mrtvého na ulici. Srazilo ho auto - to je oficiální verze. Neoficiální verze je, že zemřel na předávkování heroinem v něčím bytě, načež byl vytažen ven a ponechán v docích , jako by zemřel při nehodě. [V dalším verši] Lou promění mužskou postavu v ženskou postavu, mluví o chlapíkovi, který pořádá večírek, který přesvědčí hosty, aby pomohli zbavit se těla této dívky tím, že ji dostanou z jeho bytu [6] .

Dovolte mi něco navrhnout. Vezměme si chlapíka, který zpívá druhý díl "Street Hassle" <…> Může se to zdát trochu kruté, ale je to ten samý člověk, který zpívá o ztrátě lásky. Už ten svůj ztratil. Chápe jeho pocity, jen se snaží situaci řešit. A kdo by tomu mohl rozumět lépe než chlap, který někoho ztratil v přirozeném slova smyslu? O tom jsou všechny mé písně: vše je vzájemně jednoznačné. Jen jsem nechal lidi odposlouchávat. Jako na konci „Street Hassle“: „Láska je pryč. / Vzala mi prsteny z prstů. / Není co dodat. / Ale jak mi chybí."

Tato osoba skutečně existuje. Opravdu mi sundal prsteny z prstů a opravdu mi chybí. Ta píseň nemá heterosexuální problémy. Nepřikládám tomu velký význam, ale když zmíním zájmeno, jeho rod je nesmírně důležitý. Homosexuální lidé jen tak nevyklouznou. <…> To je pro mě důležité. Jsem jedním z nich a jsem tady, stejně jako všichni ostatní. <…>

Třetí a poslední věta „Slipaway“ byla inspirována rozchodem mezi Reedem a jeho partnerkou, trans ženou Rachel Humphreys, jejíž vztah byl také inspirován jeho albem Coney Island Baby [6] . Novinář Mikal Gilmour popisuje Khafris jako  raison d'  être alba Street  Hassle [7] . Decurtis v Reedově biografii poznamenává, že rozhovor s Rolling Stone je jedním z posledních, kde se veřejně zmiňuje o své vlastní homosexualitě. Deccurtis také se odkazuje na "pouliční potíže" jako "[Reedovo] rozloučení s osobou i osobností" [6] .

Přijetí

Producent Clive Davis podle Reeda „ztratil trpělivost“, když slyšel začátek druhé části písně. Davis si na to však nevzpomíná a tvrdí, že naopak Reeda povzbudil, aby prodloužil jeho trvání [6] . Album samo o sobě nemělo komerční úspěch, ale bylo dobře přijato kritiky; skladba „Street Hassle“ je zase často uznávána jako jedna z nejlepších písní v Reedově tvorbě [8] [9] [10] .

V populární kultuře

Zkrácená cover verze písně byla zařazena na album Sparkle in the Rain (1984) od Simple Minds [11] . Reedova původní verze byla zahrnuta na soundtrackovém albu k filmu Squid and the Whale (2005) režiséra Noaha Baumbacha [12] .

Poznámky

1. ↑ Dogget, Petere. Lou Reed: Definující roky. - Omnibus Press, 2013. - ISBN 1783054948 .
2. ↑ 1 2 3 'Street Hassle': Když Lou Reed potkal Bruce Springsteena  (anglicky) , Dangerous Minds  (3. září 2017). Archivováno z originálu 3. října 2017. Staženo 28. října 2019.
3. ↑ 12 Fricke , David . Lou Reed: The Rolling Stone Interview  (anglicky) , Rolling Stone  (4. května 1989). Archivováno z originálu 20. listopadu 2018. Staženo 28. října 2019.
4. ↑ Brown, Bille. Slova a kytara: Historie hudby Lou Reeda. - Kolosální knihy, 2013. - S. 46-47. — ISBN 0615933777 .
5. ↑ McGee, David . Bruce Springsteen Reclaims the Future  (anglicky) , Rolling Stone  (11. srpna 1977). Archivováno z originálu 10. července 2019. Staženo 28. října 2019.
6. ↑ 1 2 3 4 5 Decurtis, Anthony . Lou Reed: Život. - Little, Brown and Company, 2017. - ISBN 0316552429 .
7. ↑ Gilmore, Mikal . Lou Reed's Heart of Darkness  (anglicky) , Rolling Stone  (22. března 1979). Archivováno 20. října 2020. Staženo 28. října 2019.
8. ↑ Edwards, Gavin . Lou Reed: 20 Essential Tracks , Rolling Stone  (27. října 2013). Archivováno z originálu 3. prosince 2019. Staženo 28. října 2019.
9. ↑ Allen, Jeremy . Lou Reed - 10 z nejlepších  (anglicky) , The Guardian  (2. září 2015). Archivováno 22. března 2020. Staženo 28. října 2019.
10. ↑ Bracy, Timothy; Bracy, Elizabeth . 10 nejlepších písní Lou Reeda  (anglicky) , Stereogum  (5. dubna 2013). Archivováno z originálu 11. ledna 2020. Staženo 28. října 2019.
11. ↑ Thompson, Dave. Pouliční potíže - jednoduché mysli  . AllMusic . Získáno 28. října 2019. Archivováno z originálu 18. července 2018.
12. ↑ Scarano, Ross . Nejlepší využití hudby Lou Reeda ve filmech  (anglicky) , komplexní  (28. října 2013). Archivováno z originálu 11. června 2020. Staženo 28. října 2019.

Odkazy

Tematické stránky	diskotéky