VI Všeruský sjezd sovětů

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 10. března 2021; kontroly vyžadují 22 úprav .

VI. Všeruský sjezd sovětů (Šestý celoruský mimořádný sjezd sovětů zástupců dělníků, rolníků, kozáků a Rudé armády), 6.  - 9. listopadu 1918 , Moskva . Na sjezdu byly shrnuty výsledky prvního roku existence sovětského státu.

Zahraničně politická situace

6. kongres se konal v podmínkách maximálního rozkvětu revolučního hnutí v Evropě na jedné straně a konce 1. světové války na straně druhé. Takže 3. listopadu bylo v Padově podepsáno příměří mezi zeměmi Dohody a Rakouskem-Uherskem a současně s povstáním v Kielu začala německá revoluce, 6. listopadu padla proněmecká vláda v Rumunsku a listopad Německý kancléř Maxmilián Bádenský oznámil 9. svévolně abdikaci dosud pochybujícího císaře Viléma II . od moci a spolu s rezignací předal klíče od kanceláře říšského kancléře předsedovi sociálně demokratické většiny Friedrichu Ebertovi . Téhož dne, asi ve 14 hodin, vyhlásil Philipp Scheidemann demokratickou Německou republiku . Přibližně ve stejnou dobu zástupce Spartakovy ligy Karl Liebknecht nejprve v Tiergartenu a o dvě hodiny později z balkonu Městského paláce vyhlásil v Německu Svobodnou socialistickou republiku . V Německu začala listopadová revoluce.

Složení kongresu

Podle mandátové komise bylo k 8. listopadu vydáno 1 234 mandátů, z nichž 933 mělo rozhodující hlas, z toho 913 mandátů pro komunisty, 10 pro revoluční komunisty, 5 pro levicové socialistické revolucionáře a 5 pro populistické komunisty. , maximalisté - 1, anarchisté - 1, nestraníci - 1. Bylo vydáno 333 mandátů s právem poradního hlasu, z toho komunisté - 333, leví eseráci - 4, anarchisté - 3, populisté-komunisté a nestraníci - po 2, revoluční komunisté, maximalisté, internacionalisté, finští komunisté, zástupci Poale Sion, Komunistické strany Ukrajiny a Britské socialistické strany - každý po 1 mandátu [1] . Na sjezd se zpozdilo 13 delegátů.

Z delegátů VI. kongresu se I. kongresu zúčastnilo 33, II. 52, III. 73, IV. 83, V. 129. Do Všeruského kongresu bylo poprvé zvoleno 1001 delegátů. Těchto 447 delegátů bylo předtím stíháno v politických záležitostech celkem 742krát; celkem strávili 314 let, 5 měsíců a 16 dní ve vězení, 256 let a 6 měsíců v exilu, 77 let, 10 měsíců a 15 dní v těžké práci, 83 let v emigraci.

747 delegátů kongresu bylo ve věku od 20 do 30 let, 374 bylo mladších 40 let, 68 bylo mladších 50 let a pouze 9 bylo starších 50 let.

Delegáti podle regionu a organizace

Seznam delegátů podle regionu, organizace a frakční příslušnosti (včetně opozdilců) [1]

		Celkový	komunisty	vlevo, odjet socialisté - revolucionáři	revoluční komunisty	lidový komunisty	bespart.	anarchisté	opozdilci z celkového počtu
	Celkový	963	944	6	osm	2	jeden	jeden	13
jeden	moskevský region	404	398	0	čtyři	jeden	jeden	jeden
2	Vladimirská	29	28		jeden
3	Voroněž	32	32
čtyři	Ivanovo-Voznesenskaya	16	16
5	Kaluga	23	23
6	Kostroma	23	21		jeden	jeden
7	Kursk	22	22
osm	Moskva	62	61		jeden
9	Nižnij Novgorod	27	26				jeden
deset	Orlovská	35	34		jeden
jedenáct	Rjazaň	26	26
12	Tverská	36
13	Tula	25	25
čtrnáct	Tambov	29	29
patnáct	Jaroslavská	19	19
16	Západní region	89	87	jeden				jeden
17	Vitebsk	19	19
osmnáct	Mogilevskaja	27
19	Smolensk	29
dvacet	Černihiv	čtrnáct	12	jeden				jeden
21	Jižní region	jedenáct	deset		jeden
22	Donskaya	7	7
23	Severní Kavkaz	čtyři	3		jeden
24	Uralská oblast	53	52		jeden				2
25	Vjatská	19	osmnáct		jeden				jeden
26	Perm	28	28						jeden
27	Ufa	5	5
28	Uralská oblast com.	jeden	jeden
29	Severní region	140	137	jeden	jeden	jeden
třicet	Archangelsk	3	3
31	Vologda	čtrnáct	čtrnáct
32	Novgorod	16	16
33	Olonecká	12	9	jeden	jeden	jeden
34	Petrohradská	58	58
35	Pskovská	patnáct	patnáct
36	Severní Dvinskaja	jedenáct	jedenáct
37	Severní region com.	2	2
38	Čerepovec	9	9
39	Povolží	138	136	jeden	jeden
40	Astrachaň	21	dvacet	jeden
41	Kazaňská	23	23
42	německé kolonie	5	5
43	Penza	17	17
44	Saratov	36	36
45	Samara	osmnáct	17		jeden
46	Simbirská	osmnáct	osmnáct
47	Turkestánu	5	5						5
48	Vikžedor	deset	deset
49	sovětská armáda	40	40						6
padesáti	Výbory chudých	65	62	3

Profesní a národnostní složení, vzdělání a rodinný stav delegátů

Informace o rodinném stavu, profesi a vzdělání delegátů VI. kongresu (dle osobních údajů)

Složení strany	Množství	Rodina pozice		Profese						Vzdělání
		ženatý	singl	technik	pracovník	intel přednáška- al práce	válečný Noslu- žně	Země- podnikatel	inženýrství ner	nižší	průměrný	vyšší
komunisty	1068	648	387	60	426	363	24	163	čtyři	711	260	padesáti
sympatizanti komunisty	131	96	34	jeden	48	27	jeden	47		103	19
revoluční komunisty	3	jeden	2			jeden		2		2	jeden
lidový komunisty	5	3	jeden	jeden	jeden	2		jeden		2	2	jeden
Socialisté-revolucionáři-internacionalisté	3	jeden	2		jeden	2					2
maximalisté	2	jeden			jeden	jeden						jeden
Levé SR	7	2	5		jeden	čtyři		2		čtyři	2	jeden
anarchisté	3	jeden	2			2		jeden		2	jeden
menševici	jeden					jeden						jeden
nestraník	7	6	jeden		2	2	jeden	2		5	jeden	jeden
Židovští sociální demokraté	jeden	jeden			jeden						jeden
Celkový	1231	760	434	62	481	405	26	218	čtyři	829	289	55

Celostátní složení delegátů VI. kongresu (podle osobních údajů)

Složení strany	Celkový	komunisty	op. komunisty	řev. komunisty	národní komunisty	Socialisté-revolucionáři-mezinárodní- sto	maxi-malis- vy	Lev. SRs	anarchisté	menševici	bezpartijní	heb. sociálně-demokratický
Velcí Rusové	943	812	105	3	3	3	jeden	6	3		7
Malí Rusové	36	27	7				jeden	jeden
Bělorusové	40	37	3
Židé	34	32			jeden							jeden
Arméni	3	3
Tataři	5	5
Lotyši	28	26	jeden		jeden
Řekové	2	2
Poláci	osm	7	jeden
Estonci	6	6
Litevci	osm	osm
Bulhaři	jeden	jeden
Finové	čtyři	3	jeden
čuvašský	jeden	jeden
Mordvinové	3	2	jeden
Gruzínci	jeden	jeden
Němci	3	2	jeden
Češi	2	2
Zyřané (Komi)	jeden	jeden
Moldavané	jeden	jeden
kyrgyzština	2	jeden	jeden
Kalmykové	3	2	jeden

Agenda

V rámci kongresu se uskutečnila 3 jednání.

První schůze byla zahájena 6. listopadu 1918 v 15 hodin pod předsednictvím Jakova Sverdlova .

Do předsednictva sjezdu byli zvoleni Sverdlov, Zinověv, Kameněv, Steklov, Avanesov, Mjasnikov a Sergejev, Lenin, Liebknecht, Fr. Adler, McLean a Debs.

V rámci schváleného programu jednání zazněly následující zprávy, zazněly uvítací projevy a vzkazy:

1) Výročí revoluce (zpráva V. I. Lenina) [2] ;

2) Pozdrav na sjezdu představitele levicové socialistické strany Švédska Carlsena (v překladu A. Kollontaie), představitele dánské socialistické mládeže Christiansena (v překladu A. Kollontaie), pozdravný telegram od Karla Liebknecht, skupina Spartak

3) Na návrh Y. Sverdlova zaslal sjezd pozdrav všem pracujícím lidem bojujícím za mír a socialismus a také Rudé armádě. Kromě toho byla přijata výzva vládám Spojených států, Británie, Francie, Itálie a Japonska, které vedou válku proti sovětskému Rusku, s návrhem na zahájení mírových jednání.

4) Sjezd přijal na návrh Kameněva dekret o amnestii, podle kterého byli propuštěni političtí vězni, kteří nepředstavovali nebezpečí pro Sovětskou republiku.

2. zasedání bylo zahájeno 8. listopadu 1918 v 16:25.

1) Zasloužila se zpráva o dobytí Iževska 2. armádou, byl zaslán uvítací telegram Rudé armádě a velitelskému štábu 2. armády východní fronty.

2) Zazněla zpráva o mezinárodní situaci (přednášející V. I. Lenin), byla přijata odpovídající rezoluce.

3) Zazněla zpráva o zákonnosti (přednášející, lidový komisař spravedlnosti D. I. Kursky ), bylo přijato odpovídající usnesení.

4) Sverdlov přečetl zprávu o nejnovějších událostech v Německu a sdělil sjezdu informace poskytnuté mandátovou komisí.

Schůze skončila v 18:30.

3. zasedání bylo zahájeno v 18:00.

1) Steklova zpráva o nedávných událostech v Německu byla vyslyšena a vzata v úvahu .

2) Zazněla zpráva L. D. Trockého o válečném stavu a bylo rozhodnuto poslat pozdravy Rudé armádě.

3) Zazněl návrh Severního oblastního sjezdu výborů chudiny o organizaci vzorných pluků venkovské chudiny ( Pozernova zpráva )

4) Byla vyslyšena a zohledněna zpráva o stavu věcí v severním Německu, Sverdlovův návrh na zaslání blahopřání vzbouřeným německým rolníkům, vojákům a dělníkům.

5) Zazněla Zinověvova zpráva o budování sovětské moci v centru, Výborech chudých rolníků a Sovětech v regionech a byla přijata odpovídající rezoluce.

6) volby se konaly ve V. Ts. I. K. podle schválených seznamů poskytnutých frakcemi sjezdu, na základě výpočtu 1 člena V. Ts. I. K. na každých 5 delegátů.

Přijatá usnesení

1) Usnesení VI. kongresu o návrhu vládám Spojených států, Británie, Francie, Itálie a Japonska zahájit, aby se zabránilo krveprolití, mírová jednání;

2) Usnesení VI. sjezdu o amnestii v podmínkách posílení a posílení dělnicko-rolnické moci;

3) Dekret VI. sjezdu „O revoluční zákonnosti“ [3] , vyzývající všechny občany republiky k dodržování zákonů RSFSR, výnosů, nařízení a nařízení vydaných a vydaných ústřední vládou, jakož i dne nepřípustnost přijímání opatření, která se odchylují od zákonů RSFSR, s výjimkou mimořádných, způsobených podmínkami občanské války a boje proti kontrarevoluci.

4) Usnesení VI. sjezdu "O budování sovětské moci v centru, výbory chudých a místních sovětů" [4]

Poznámky

1. ↑ 1 2 N. P. InfoRost. GPIB | Šestý celoruský mimořádný sjezd sovětů zástupců dělníků, rolníků, kozáků a Rudé armády: doslovný záznam, 6.-9. listopadu 1918 - M., 1919. . elib.spl.ru. Získáno 27. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 15. ledna 2022. (neurčitý)
2. ↑ VI. Celoruský mimořádný sjezd sovětů zástupců dělníků, rolníků, kozáků a Rudé armády . leninismus.su. Získáno 28. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 4. dubna 2020. (neurčitý)
3. ↑ Usnesení IV. Všeruského mimořádného sjezdu sovětů „O revoluční zákonnosti“ . ústava.garant.ru. Staženo 28. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 27. ledna 2020. (neurčitý)
4. ↑ Usnesení VI. Všeruského mimořádného sjezdu sovětů „O budování sovětské moci v centru, výbory chudých a místní zastupitelstva“ . ústava.garant.ru. Staženo 28. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 28. ledna 2020. (neurčitý)

Literatura

• Šestý celoruský mimořádný sjezd sovětů zástupců pracujících, rolníků, kozáků a Rudé armády - RSFSR. sjezd sovětů (6.; 1918; Moskva) .
• Světový imperialismus a sovětské Rusko. Projev na 6. všeruském sjezdu sovětů zástupců dělníků, rolníků, Rudé armády a kozáků 8. listopadu 1918 / V. I. Lenin. - M., Všeruské centrum. umělec com. Sověti, 1919. 16 s.; 22 cm
• Lenin V.I., Projev k výročí revoluce 6. listopadu. Úplný kol. soc., 5. vydání, v. 37
• Lenin V.I., Projev o mezinárodní situaci 8. listopadu. Úplný kol. soc., 5. vydání, v. 37
• sjezdy sovětů SSSR, Svazu a autonomních sovětských socialistických republik, svazek 1, M., 1959
• Sověti v prvním roce proletářské diktatury. Říjen 1917 - listopad 1918, M., 1967
• Lenin. V.I., Návrh tezí usnesení o přesném dodržování zákonů. Úplný kol. soch., 5. vydání, v. 37.

Všeruské sjezdy sovětů
já června 1917 delegátů II Listopad. 1917 delegátů III Jan. 1918 delegátů IV března 1918 delegátů PROTI července 1918 delegátů VI Listopad. 1918 delegátů VII 1919 delegátů VIII 1920 delegátů IX 1921 delegátů X 1922 delegátů XI 1924 delegátů XII 1925 delegátů XIII 1927 delegátů XIV 1929 delegátů XV 1931 delegátů XVI 1935 delegátů XVII 1937 delegátů
Kategorie " Všeruské sjezdy sovětů " Portál "Historie Ruska" Projekt "Historie Ruska"