Alexander Něvský (kantáta)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 27. června 2022; kontroly vyžadují 5 úprav .
Alexandr Něvskij
Skladatel
Formulář kantáta
Žánr hudba k filmu
Doba trvání 40 min.
Jazyk více jazyků [d]
Opusové číslo 78
Datum prvního zveřejnění 1939
První představení
datum 17. května 1939
Místo Velký sál Moskevské konzervatoře pod vedením S. S. Prokofjeva

Kantáta "Alexander Něvský", op. 78  - kantáta Sergeje Prokofjeva pro mezzosoprán, sbor a orchestr . Hudební text vychází z Prokofjevovy hudby ke stejnojmennému filmu . S. M. Eisenstein (1869-1948) " Alexander Něvský ", natočeno v roce 1938. Vokální party byly napsány na verše autora V. A. Lugovského v roce 1939.

První představení se uskutečnilo ve Velkém sále Moskevské konzervatoře 17. května 1939 pod taktovkou autora. Mezzosopránový part provedl Varvara Gagarina [1]

Struktura

Kantáta je v sedmi větách:

  1. „Rus pod mongolským jhem“
  2. "Píseň o Alexandru Něvském" (sbor a orchestr)
  3. "Crusaders in Pskov" (sbor a orchestr)
  4. " Vstávejte, Rusové " (sbor a orchestr)
  5. "Battle on the Ice" (sbor a orchestr)
  6. "Dead Field" (mezzosoprán, orchestr)
  7. "Alexandrův vstup do Pskova" (sbor a orchestr)

Délka kantáty je cca 40 minut.

Části kantáty

Já(1). Rus pod mongolským jhem


Znějí extrémní rejstříky smyčců, hudba je napjatá. Poté sólo na klarinet .

II (2). Píseň o Alexandru Něvském

Zpívá unisono sbor mužských hlasů, doplněný alty nebo mezzosoprány

Hudba druhé části kantáty je majestátní a přísná. Vypráví o vítězství ruského lidu nad Švédy , hlavním tématem je "A bylo tomu tak i na řece Něvě." Neexistuje žádné přetrvávající zpívání charakteristické pro ruské písně: každá slabika je vyslovována na samostatný zvuk melodie.

Na začátku a v repríze je vedeno hrdé, triumfální, „hrdinské“ vyprávění, ve střední části je vyprávění rozjitřené, tempo se zvyšuje.

III (3). Křižáci v Pskově

Hlavním tématem je protestantský chorál. (Film ukazuje zdevastované město plné bezduchých Germánů ) Melodie v mollové tónině, četné disonance, které znějí napjatě a znepokojivě.

IV (4). Vstávejte, Rusové!

Orchestrální úvod do sboru imituje znepokojivé a hrozivé zvuky zvonů. V první ze tří vět je sbor také doprovázen zvony. Zcela jiného charakteru je sborová píseň. Vyprávění se již nevede, ale probíhá výzva k boji o ruskou zemi. Psáno v rytmu pochodu.

Ve střední části se objevuje nové téma – melodické, volné, lehké „V Rusi, milá, v Rusi, nepřítel nebude velký“

V(5). Bitva na ledě

Začíná tiše a napjatě na pozadí monotónního vysokého zvuku houslí. Poté zazní volací znak v podání dechových nástrojů, bubny připomínají zvuk kopyt.

Housle představují střet sil. Je slyšet chorál křižáků. Zazněly meče.

Uvedení trubky s tématem refrénu "Vstávejte, ruský lid" - vyskočila Alexandrova kavalerie, z obou stran

Germáni znovu zpívají chorál, jejich porážka se blíží. Zní to slavnostně, ale lehká melodie. Němci už byli poraženi, prchají, ale náhle údery tympánů naznačují, jak Němci padají ledem. Armáda Alexandra Něvského vítězí.

Část končí melodickou melodií, která pokračuje v šesté větě.

VI(6). mrtvé pole

Mezzosopranistka zpívá na mollové téma, housle ve vysokém rejstříku předvádějí téma violy ze čtvrté věty „V Rusi, drahá, v Rusi není velkého nepřítele.“ To je hudba míru a ticha, v což je však zaznamenána hořká cena vítězství.

VII(7). Vstup Alexandra do Pskova

V kantátě zazní mnoho hlavních témat, lidé se setkávají s armádou vítězů.

Přehled

Kantáta je příkladem sovětského historického a hrdinského eposu . Dílo odráží obraz nepřátelské invaze, vlasteneckého povstání celého lidu, rozhodující bitvy, oplakávání padlých a oslavování vlasti. K zobrazení protikladných sil použil autor kontrastivní prostředky: Prokofjevovy expresivní diatonické melodie jsou v kantátě vlastní ruským tématům, zatímco křižáky zastupuje důrazně disonantní hudba na nic neříkající soubor latinských slov: peregrinus (cizinec), expectavi (I očekáváno), pedes meos (moje nohy), v činelech (na činelech). Podle amerického badatele M. G. Kerra si Prokofjev tato slova vypůjčil z textů, které použil jeho kolega a věčný rival I. F. Stravinskij v „ Symfonii žalmů “ [3] .dcf/76

Poznámky

  1. ↑ Nestiev I.V. "Alexander Nevsky" od Prokofjeva . - M . : Sovětský skladatel, 1968. - 50 s.
  2. ↑ Irina Prokhorová, Henrietta Skudinová (editovala T. Popova). Sovětská hudební literatura. - č. 8. - MOSKVA "MUSIC", 1987. - S. 33-41.
  3. ↑ Kerr M G. Prokofjev a jeho činely // Musical Times 135 (1994), str. 608-609.

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
V bibliografických katalozích