Asklepiádova sloka

Asclepiades stanza  - jméno několika sloek ve starověké verzi . Sloky jsou pojmenovány po starověkém řeckém básníkovi Asclepiades , ale systémy podobného metrického složení se nalézají již dříve, v Sapfó a Alcaeu . V římské lyrické poezii Asclepiades, sloku si vypůjčil hlavně Horace .

Asclepiades sloka jedna, čtyři malé Asclepiades verše; formálně to není sloka, rozděluje báseň, složenou malým asklepiádským veršem, na sloky podmíněně:

-X | -UU- || —UU— | UX
-X | -UU- || —UU— | UX
-X | -UU- || —UU— | UX
-X | -UU- || —UU— | UX

Ēxēgī monumēnt[um] āere perēnniūs
rēgālīque sitū pỹramid[um] āltiūs,
quōd nōn īmber edax, nōn aquil[o]
īmpotāmersēns…ru

(Horatius, Carmina III 30, 1-4)

Bronzy jsou stabilnější, postavil jsem pomník.
Je pánem mrtvých, vznešenější
pyramidy, ani žíravý déšť, ani jeho zlý
Aquilon, ani nekonečný řetěz let nezničí ...

(Horác, Ódy III 30, 1-4; přel. Sever G.M.)

Asclepiades sloka dva, tři malé Asclepiades verše + glykon:

-X | -UU- || —UU— | UX
-X | -UU- || —UU— | UX
-X | -UU- || —UU— | UX
       -X | —UU— | UX

Quīs dēsīderiō sīt pudor aūt modūs
tām cārī capitīs? prāecipe lūgubrīs
cāntūs, Mēlpomenē, cuī liquidām patēr
       vōcēm cūm citharā dedīt.

(Horatius, Carmina I 24, 1-4)

Je na tom nějaká hanba nebo míra zármutku, kdo
byl nám všem tak drahý? Veď mě smutně,
Melpomene, veršovanou písní, jemuž Otec
       dal zvučný hlas citharou.

(Horác, Odes I 24, 1-4; přel. Sever G.M.)

Asclepiades sloka tři, dva malé Asclepiades verše + ferektratei 2nd + glykon:

-X | -UU- || —UU— | UX
-X | -UU- || —UU— | UX
       -X | —UU— | X
              -X | —UU— | UX

Ō fōns Bāndusiāe, splēndidiōr vitrō,
dūlcī dīgne merō nōn sine flōribūs,
       crās dōnāberis hāedō,
              cuī frōns tūrgida cōrni

(Horatius, Carmina III 13, 1-4)

Ó Banduzio, klíči, křišťálově čistší sklo,
sladká vína a květiny hodné daru,
       zítra přijmeš dítě jako oběť , s
              prvními rohy...

(Horác, Ódy III 13, 1-4; přel. Sever G.M.)

Čtvrtá sloka Asklépiády, glyconeum + malý Asklépiádský verš:

-X | —UU— | UX
       -X | -UU- || —UU— | UX

Dōnēc grātus erām tibī
       nēc quīsquām potiōr brācchia cāndidāe…

(Horatius, Carmina III 9, 1-2)

Když jsem ti byl drahý
       a ani jeden bílý mladý muž se neodvážil ...

(Horace, Carmina III 9, 1-2; přel. Sever G.M.)

Asclepiades sloka pátá, čtyři velké Asclepiades verše; formálně to není sloka, rozděluje báseň, složenou velkým asklepiádským veršem, na sloky podmíněně:

-X | -UU- || -UU- || —UU— | UX
-X | -UU- || -UU- || —UU— | UX
-X | -UU- || -UU- || —UU— | UX
-X | -UU- || -UU- || —UU— | UX

Tū nē quāesierīs, scīre nefās, quēm mihi, quēm tibī
fīnēm dī dederīnt, Lēuconoē, nēc Babylōniōs
tēmptārīs numerōs. ūt meliūs, quīdquid erīt, patī.
sēu plūrīs hiemēs sēu tribuīt Iūppiter ūltimām…

(Horatius, Carmina I 11, 1-4)

Nesnaž se to vědět, to není možné vědět, je to hřích, já a jaký konec ty,
Levkonoyo, bohové pošlou konec, ale babylonský ty,
žádná čísla, nemuč. Je lepší všechno zbourat, odnést,
Jupiter je náš úděl, je mnoho zim, nebo poslední den,

(Horace, Carmina I 11, 1-4; přel. Sever G.M.)

Literatura