| Spolek pro kulturu německých Židů | |
|---|---|
| Administrativní centrum | |
| Typ organizace | sdružení |
| Základna | |
| Datum založení | 1933 |
| likvidace | |
| 1939 | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Kulturní liga německých Židů (Kulturbund) byla organizace vzájemné pomoci v nacionálně socialistickém Německu , založená aktivisty židovské komunity na pomoc kulturním osobnostem postiženým nacistickými zákazy a omezeními. Úřady zase využívaly Kulturbund, který byl povolen až do roku 1941, ke kontrole a izolaci židovských kulturních osobností.
Kulturbund byl založen v červenci 1933 v Berlíně jako reakce na nedávné propouštění židovských umělců ze státních kulturních podniků v důsledku „zákona o obnovení profesionální státní služby“. Iniciátory sdružení, které se v roce 1933 původně jmenovalo Kulturbund Deutscher Juden , byli režisér Kurt Baumann a neurolog, muzikolog a bývalý umělecký ředitel opery v Charlottenburgu Kurt Singer . V prvních letech přijalo Berlínské kulturní sdružení asi 20 000 členů [1] .
Členem financovaný spolek měl především poskytnout nezaměstnaným židovským kulturním pracovníkům nové pracovní příležitosti. Původní označení Kulturbund Deutscher Juden muselo být brzy opuštěno, protože kombinace „německého“ a „židovského“ byla politicky nežádoucí.
Po vzoru berlínské organizace vznikaly židovské kulturní spolky v mnoha dalších městech. V roce 1935 existovalo více než 36 regionálních a místních kulturních spolků s celkovým počtem asi 70 000 členů. Jednotlivé spolky byly nuceny se do srpna 1935 sloučit do Říšského spolku židovských kulturních spolků Německa ( Reichsverband jüdischer Kulturbünde in Deutschland, RJK). RJK byla podřízena říšskému ministerstvu školství a propagandy . Činnost spolku, který byl cenzurován a kontrolován gestapem , musel schválit šéf Říšské kulturní komory Hans Hinkel . K zajištění chodu Kulturního spolku navíc RJK využila autocenzury. V červenci 1937 se pod hlavičkou RJK sjednotilo 120 samostatných organizací včetně synagog a kulturních spolků.
Činnost kulturního spolku probíhala v Berlíně téměř denně. V letech 1933-1935. většinou se konaly ve zchátralé budově starého berlínského divadla ( de:Berliner Theater ), které bylo zbořeno v roce 1935. V říjnu 1933 byla uvedena Lessingova hra „Nathan Wise“; v režii Karla Löwenberga s Kurtem Kutschem v hlavní roli. [2]
V roce 1935 byla pod vedením Kurta Singera založena Berlínská opera Kulturního sdružení. Hamburg Kulturbund byl neméně aktivní. Akce zahrnovala divadelní a operní představení, koncerty, kabarety, filmové projekce, přednášky a výstavy.
Aby se zabránilo jakékoli výměně mezi židovským a nežidovským kulturním světem, nebyli nežidé připuštěni na akce Kulturbundu ani jako návštěvníci, ani jako účastníci. Kulturbund v rámci své činnosti také směl stále méně uvádět díla autorů a skladatelů, kteří byli považováni zejména za „německé“. V židovské komunitě byla tato situace „duchovního ghetta“ předmětem sporů.
Po listopadových pogromech v roce 1938 byla většina židovských institucí nucena zavřít. Pouze Berlínská kulturní unie dostala od Goebbelse povolení pokračovat ve své propagandistické činnosti. RJK byla rozpuštěna v roce 1939; místo toho vznikla organizace „Kulturbund in Deutschland e.V.“, která byla zodpovědná za veškeré židovské kulturní akce a sama je uskutečňovala. Mimo Berlín byly židovské kulturní akce organizovány jen zřídka. K úpadku Kulturbundu přispěla emigrace mnoha významných kulturních osobností židovského původu.
11. září 1941 byl Kulturbund rozpuštěn gestapem. Mnoho z jejích členů a funkcionářů, včetně zakladatele Kurta Singera , bylo deportováno do koncentračních táborů a zemřelo během holocaustu .