Athénský řád (pseudo-xenofón)

„Athénský řád“ ( starořecky Ἀθηναίων πολιτεία ) je malá brožura o athénské státní struktuře, připisovaná ve starověku korpusu drobných prací Xenofónta , jednoho ze dvou textů s tímto názvem, které pocházejí ze starověku (kromě aristotelskýaténský řád “).

Obecná politická orientace pojednání

Někteří moderní autoři se snaží v brožuře vidět omluvu za demokracii [1] . Častějším názorem však je, že v každém řádku tohoto díla se skrývá zlomyslný sarkasmus o athénských démách a jejich politickém vlivu. [2] Podle tohoto názoru je Pseudo-Xenofóntova Politia of Athens dobře propracovanou a zlomyslnou satirou athénského demokratického systému. Demokracie je podle autora takový řád, ve kterém se dobře žije špatným občanům, a ne dobří a laskaví. Tento režim si zaslouží veškeré odsouzení, ale zároveň je neobyčejně účinný: autor nastoluje úzké spojení mezi námořní mocností Atén, jejich nadvládou nad spojenci a demokracií. To vede k pesimistickému závěru, že demokracii nelze zničit.

Kdo, nepatřící k lidem, raději žije v demokratickém než v oligarchickém státě, ten se prostě pustí do nějakého zločinného záměru a vidí, že podvodník může zůstat nepovšimnut spíše v demokratickém státě než v oligarchickém .

— Pseudo-Xenofón. athénský řád , 2. 20, přel. S. I. Radtsiga

Seznamka

Autor polity uvádí, že dlouhodobé pozemní vojenské výpravy proti námořním mocnostem jsou nepravděpodobné, protože je velmi obtížné zajistit jídlo pro válečníky (rozumí se, že ten, kdo ovládá moře, má s tím menší problémy). Od dlouhého pochodu na sever, který podnikli Sparťané v čele s Brasidasem , se v roce 424 př. Kr. e., pojednání bylo stěží napsáno před tímto datem. Pojednání navíc zdůrazňuje vojenské úspěchy demokracie; při výčtu funkcí Rady 500 autor především opět hovoří o vojenské sféře. Z toho se usuzuje, že esej byla napsána v době války. Pokud se jedná o Peloponéskou válku , pak přibližná doba psaní Athénské politiky je 431-424. před naším letopočtem E. Většina moderních badatelů s tím souhlasí, i když na jedné straně byl vysloven názor na možnost přiřadit dílo 450. - 460. letům. před naším letopočtem E. [3] , a na druhé straně byly činěny pokusy snížit chronologii a přiřadit dobu sestavení traktátu do 4. století před naším letopočtem. před naším letopočtem E. [čtyři]

Pokud je obecně přijímané datování (431-424 př. n. l.) správné, pak máme nejstarší dochovaný příklad literární prózy v attickém dialektu a také úplně první verzi literární kritiky athénské demokracie [5] .

Autorství. "Starý Oligarcha"

Řada argumentů nám nedovoluje souhlasit s názorem starců, kteří tuto „aténskou polnost“ zařazovali do korpusu drobných Xenofóntových děl (pochybnosti o autorství Xenofónta byly již ve starověku, jak dokládají slova Diogenes Laertes , kniha II, 57). Za prvé je tato „aténská zdvořilost“ svým charakterem a stylem ostře v rozporu se všemi spisy Xenofónta, který byl schopen humoru, ale zároveň v žádném ze svých děl neprojevil satirický talent a bylo by zvláštní, kdyby vytvořil jedinou brožuru napsanou výhradně v tomto žánru. Styl „aténské polnosti“ je navíc záměrně nedbalý, nezpracovaný, jazyk je drsný, velmi se liší od jazyka Xenofónta, kterému se říkalo „Attická včela“. Konečně nejpravděpodobnější datum narození Xenofónta (asi 430 př. n. l.) slouží jako další argument proti tomu, abychom mu připisovali naše pojednání – jinak se ukáže, že jej měl napsat asi v pěti letech (viz část „Datování“).

V moderní badatelské literatuře byla zavedena tradice označovat anonymního autora tohoto „aténského zřízení“ jako „starého oligarchu“. Tento symbol je vybrán kvůli politickým názorům autora, jehož sarkasmus o demokracii je zřejmý (i přes nepřesvědčivou snahu prezentovat ho jako upřímného zastánce demokracie).

Publikace

Překlady

Literatura

Poznámky

  1. Tumans H. Zrození Athény, s. 459-462. Odmítá vidět v parodii nebo satiře „aténské zřízení“ R. Osborne (R. Osborne, viz úvod k jeho překladu, str. 9-10.
  2. Dovatur A.I. „Politika a politika Aristotela“, s. 297–298
  3. M. E. Grabbar-Passek v Dějinách řecké literatury, díl II, s. 124
  4. Viz např.: Hornblower S. The Old Oligarch ... , s. 263-284.
  5. Viz úvod k překladu J. Marr a P. Rhodes (v řadě Aris & Phillips Classical Texts), s. 6.