Berlinka (knihovna)

Berlinka
polská. Berlinka nebo Biblioteka Pruska v
němčině.  Die Berliner Sammlungen

Rukopis německé národní hymny uchovávaný v „Berlinku“
50°04′04″ s. sh. 19°55′35″ východní délky e.
Země
Adresa Knihovna Jagellonské univerzity v Krakově
Založený 1947
Fond
Velikost fondu více než 300 000 položek

Berlinka ( polsky Berlinka nebo Biblioteka Pruska , německy  Die Berliner Sammlungen ) je součástí Jagellonské univerzitní knihovny , sestávající z historických sbírek , které před 2. světovou válkou patřily Pruské státní knihovně (dnes Berlínská státní knihovna ) a po válce skončila na území Polska [ 1] .

Historie

Během druhé světové války se německé úřady rozhodly evakuovat většinu historických fondů Pruské státní knihovny v Berlíně , aby je ochránily před spojeneckým bombardováním .

Dvě třetiny finančních prostředků byly evakuovány do Hesenska , kde byly knihy a dokumenty uloženy v solných dolech, a třetina do Slezska . Po válce v důsledku změn hranic skončily tyto prostředky na území Polska [2] . Polská vláda prohlásila své právo ponechat si tyto prostředky jako náhradu za škody způsobené nacisty na kulturním dědictví Polska [3] . Podle propočtů polské strany tato škoda činila v tehdejších cenách minimálně 20 000 000 000 amerických dolarů. Většina fondů knihovny však byla odvezena do Moskvy , méně hodnotné knihy byly distribuovány mezi knihovny patnácti republik SSSR , cenné publikace jsou stále uchovávány v Moskvě.

Zbytek finančních prostředků (více než 300 000 položek) byl přesunut do Krakova . Polská vláda až do roku 1977 existenci Berlinky tajila. Německá strana považovala tyto sbírky za ztracené v důsledku války. V roce 1977 však tehdejší vůdce komunistického Polska Edvard Gierek představil partituru Mozartovy Kouzelné flétny a Beethovenovy 9. symfonie [4] [5] vůdci NDR Erichu Honeckerovi .

Německý tisk zahájil kampaň za navrácení kulturního majetku „Berlinka“ Německu na základě Haagské úmluvy z roku 1907 .

Po znovusjednocení Německa a uzavření dohod o dobrém sousedství mezi Polskem a Německem se otázka převodu fondů knihovny posunula kupředu, ale stále zůstává kontroverzní [6] .

Na počátku 21. století Polsko navrhlo vytvoření společného polsko-německého fondu, který by se staral o fondy Berlinka [7] . Německo zase prosazuje úplné navrácení sbírek knihovny do Německa. Konsensu zatím nebylo dosaženo [8] .

V online katalogu Státní knihovny v Berlíně jsou knihy Berlinka uvedeny jako „ztracené ve válce“. Po dohodě mezi knihovnami obou zemí se plánuje v berlínském katalogu uvést umístění knih „Berlinka“ s polským podpisem, což umožní čtenářům z Německa objednat si je pro krátkodobé použití v rámci mezinárodní výměna knihovny.

Berlinka Foundations

Fondy Berlinky zahrnují více než 300 000 položek, mezi nimiž je řada unikátních knih a rukopisů, například rukopisy Goetha , Martina Luthera , Friedricha Schillera , bratří Grimmů , podle některých zdrojů rukopis státní hymny . " Píseň Němců " (Deutschlandlied) [9] [5] [10] , více než 9 000 dopisů od významných osobností Německa, původní partitury od Bacha , Beethovena , Mozarta . Fondy Berlinky zahrnují velkou sbírku židovských studií , mnoho vzácných vydání ve francouzštině, španělštině, italštině a dalších jazycích [11] [12] .

Sbírky Berlinky zároveň obsahují mnoho rukopisů a prvotisků z polských klášterů.

Fond Berlinka stále není plně katalogizován. Teprve v roce 2006 byla objevena ručně psaná kopie vícedílného slovníku německého jazyka od bratří Grimmů.

Poznámky

  1. ↑ Polsko ohrožuje Německo . Datum přístupu: 13. října 2014. Archivováno z originálu 19. října 2014.
  2. ↑ Berichte der Benediktinermönche; zit. in: Dieter Henrich: Beethoven, Hegel und Mozart auf der Reise nach Krakau . In: Neue Rundschau, Jg. 88 (1977), H. 2, S. 175f.
  3. ↑ Piotr Lechowski: Die "Berliner Sammlungen" in der Jagiellonischen Bibliothek Krakau. In: Inter Finitimos 7 (1995), Nr. 15/16, S. 9-15
  4. ↑ Vgl. Jan Pirożyński / Barbara Bulat: Jagellonská bibliotéka . In: Handbuch der historischen Buchbestände in Deutschland, Österreich und Europa . Hrsg. von Bernhard Fabian, digitalisiert von Günter Kükenshöner. Olms, Hildesheim 2003 ( Web-Ressource  (odkaz není k dispozici) ).
  5. ↑ 1 2 Zagadki starych manuskryptow . Získáno 7. října 2013. Archivováno z originálu 25. ledna 2013.
  6. ↑ Peter Dittmar: Wenn der Bibliothekar zum Messer greift , Welt Online, 31. srpna 2007
  7. ↑ Wladyslaw Bartoszewski: Polen wollte Berlinka zurückgeben
  8. ↑ Zur Kontroverse Tonno Eitel: Vom Umgang mit Beutekunst , in: Veröffentlichungen der Koordinierungsstelle für Kulturgutverluste Magdeburg, Band 4, 2007, S. 391ff. und Wojciech Kowalski: Die Restitution der kulturellen Kriegsverluste Polens , ebenda, S. 235ff.; siehe auch: Bundeszentrale für politische Bildung Archivováno 4. března 2016 na Wayback Machine
  9. ↑ Radny apeluje o zwrot "Berlinki" Niemcom  (nedostupný odkaz)
  10. ↑ Zostawić "Berlinkę" w Polsce - przekonuje prof. Peter Hommelhoff . Získáno 7. října 2013. Archivováno z originálu 1. srpna 2017.
  11. ↑ Michael S. Cullen: Wem gehören Werke, die der Menschheit gehören, und wo gehören sie hin? , Weimar 2003, dokumentiert in Lost Art Register, Magdeburg
  12. ↑ Claudia Becker: Wem gehort die Berlinka? , Berliner Morgenpost, 23. června 2002 Archivováno 20. srpna 2014 na Wayback Machine

Literatura a odkazy