historický stav | |||
Berutovo knížectví | |||
---|---|---|---|
polština Księstwo Bierutowskie , německy Herzogtum Bernstadt , čes Bernstatské knihkupectví | |||
|
|||
← → 1542 - 1745 | |||
Hlavní město | Bierutow | ||
Náboženství | Katolicismus | ||
Dynastie |
Slezští Piastovci Pánve z Poděbrad Württemberský dům |
||
Nyní | Polská republika | ||
Příběh | |||
• 1542 | Přiděleno z Olesnitského knížectví | ||
• 1542-1574 | V držení Panových z Poděbrad | ||
• 1574-1604 | Prodáno rodině von Schindel | ||
• 1604-1647 | V držení Panových z Poděbrad | ||
• 1648-1745 | V držení olesnické linie württemberského domu | ||
• 1745 | Vrátil se do Olesnitského knížectví |
Bierutovské knížectví ( polsky Księstwo Bierutowskie ) nebo Bernstadtské vévodství ( německy Herzogtum Bernstadt , česky Bernštatské knížectví ) je jedno ze slezských knížectví s hlavním městem v Bierutowě .
Město Bierutów bylo součástí Oleśnického knížectví vzniklého na počátku 14. století a bylo spravováno olesnickou větví rodu Slezských Piastovců . V roce 1416 byla spolu s městy Konty Wrocławskie , Prudnik a Syców oddělena od knížectví Oleśnicki a převedena do majetku Konrada IV. z Oleśnicki , který se následujícího roku stal vratislavským biskupem . Po smrti Konrada IV. v roce 1447 se Bierutow vrátil do Oleśnického knížectví.
Po potlačení olesnitské linie slezských Piastovců v roce 1492 odešel Bierutow spolu s celým Olesnitským knížectvím jako vrchnost do Českého království . V roce 1495 dal český král Vladislav II. Jagellonský Oleśnické knížectví synovi zesnulého krále Jiřího z Poděbrad , vévodovi Jindřichu I. ze Ziebic .
V roce 1542 se vnuci knížete Heinricha I. rozhodli prodat knížectví Zembic a rozdělit knížectví Olesnitsa . Nejstarší z bratrů, Joachim , si zvolil církevní dráhu a stal se princem-biskupem Braniborským . Mladší bratři Johann a Georg si udrželi knížectví Olesnitsa . Pro druhého nejobávanějšího z bratrů, Jindřicha II ., bylo město Bierutow s okresem rozděleno do samostatného knížectví.
V roce 1574 nejstarší syn knížete Jindřicha II., Jindřich III. z Munsterbergu , pro velké dluhy prodal Berutovo knížectví Heinrichu von Schindel. Rodina von Schindel jej vlastnila jako zástavní věřitelé až do roku 1604 , kdy jej koupil zpět mladší bratr Jindřicha III., kníže Olesnitsky Karel II. z Münsterbergu .
Když v roce 1647 skončila dynastie pánů z Poděbrad , udělil císař Ferdinand III . knížectví Oleśnické a Bierutów Silviovi Nimrodovi z Württemberska , zeťi posledního vévody z rodu Poděbrad. Zůstal vazalem české koruny až do dobytí Pruskem za slezských válek .
Synové Silvia Nimroda si v roce 1672 rozdělili otcovské domény a knížectví Berutow, neboli vévodství Bernstadt, bylo přiděleno druhému synovi Christiana Ulricha . Po něm nastoupil jeho synovec Karel z Württemberska-Bernstadtu , po jehož smrti v roce 1745 vnuk Christiana Ulricha , vévoda z Oleśnicki Karl Christian Erdman , zdědil Bierutow a vrátil jej vévodství Oleśnicki.
# | Portrét | Jméno (roky života) | Rodiče | Roky vlády | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Pánve z Poděbrad | |||||
jeden | Jindřich II. z Münsterbergu (29. března 1507 – 2. srpna 1548) |
Karel I. z Münsterbergu Anna Zhaganskaya |
1542 - 1548 | princ Ziembitsky (od 1536 do 1542), princ Olesnitsky (od 1536 do 1542) | |
2 | Johann z Münsterbergu (4. listopadu 1509 – 28. února 1565) |
Karel I. z Münsterbergu Anna Zhaganskaya |
1548 - 1565 | Princ Zembitsky (od roku 1536 do roku 1542 a od roku 1559 do roku 1565), princ Olesnitsky (od roku 1536 do roku 1565) | |
3 | Jindřich III. z Münsterbergu (29. dubna 1542 – 10. dubna 1587) |
Jindřich II. z Münsterbergu Markéta z Meklenburska-Schwerinu |
1565 - 1574 | ||
V majetku rodiny von Schindel (jako zástavní věřitelé) | 1574 - 1604 | ||||
čtyři | Karel II. z Münsterbergu (15. dubna 1545 – 28. února 1617) |
Jindřich II. z Münsterbergu Markéta z Meklenburska-Schwerinu |
1604 - 1617 | Prince Olesnitsky (od roku 1565 do roku 1617) | |
5 | Heinrich Wenceslas z Münsterbergu (18. října 1593 – 31. května 1647) |
Karel II. z Münsterbergu Alžběta Magdalena z Brzegu |
1617 - 1639 | ||
6 | Karel Fridrich z Münsterbergu (18. října 1593 – 31. května 1647) |
Karel II. z Münsterbergu Alžběta Magdalena z Brzegu |
1639 - 1647 | Princ Olesnitsky (od roku 1617 do roku 1647) | |
württemberský dům | |||||
7 | Silvius I. Nimrod z Württemberska (2. května 1622 – 24. dubna 1664) |
Julius Friedrich, vévoda Württemberg-Weiltingen Anna Sabina ze Šlesvicka-Holštýnska-Sonderburgu |
1648 - 1664 | vévoda z Olesnitsky (od roku 1648 do roku 1664) | |
osm | Karl Ferdinand (1650 - 1669) |
Silvius I. Nimrod z Württemberska Elzbieta Maria Olesnitskaya |
1664 - 1669 | ||
9 | Silvius II Frederick (21. února 1651 – 3. června 1697) |
Silvius I. Nimrod z Württemberska Elzbieta Maria Olesnitskaya |
1664 - 1672 | vévoda z Olesnitsky (od roku 1664 do roku 1697) | |
deset | Christian Ulrich (9. dubna 1652 – 5. dubna 1704) |
Silvius I. Nimrod z Württemberska Elzbieta Maria Olesnitskaya |
1672 - 1697 | vévoda z Olesnitsky (od roku 1664 do roku 1672 a od roku 1697 do roku 1704) | |
jedenáct | Julius Sigmund (18. srpna 1653 – 15. října 1684) |
Silvius I. Nimrod z Württemberska Elzbieta Maria Olesnitskaya |
1664 - 1672 | ||
12 | Karel (11. března 1682 – 8. února 1745) |
Julius Sigmund Anna Sophia z Meklenburska-Schwerinu |
1697 - 1745 | ||
13 | Carl Christian Erdmann (26. října 1716 – 14. prosince 1792) |
Christian Ulrich II z Württemberska z Filipín Charlotte von Redern |
1745 | ||
V roce 1745 se vrátil do Olesnitského knížectví |
Slezská knížectví | |
---|---|
Počáteční | |
Dolní Slezsko |
|
Horní Slezsko |
|
jiný |
|