Berutovo knížectví

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 24. června 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .
historický stav
Berutovo knížectví
polština Księstwo Bierutowskie ,
německy  Herzogtum Bernstadt ,
čes Bernstatské knihkupectví
Erb
    1542  - 1745
Hlavní město Bierutow
Náboženství Katolicismus
Dynastie Slezští Piastovci
Pánve z Poděbrad
Württemberský dům
Nyní Polská republika
Příběh
 •  1542 Přiděleno z Olesnitského knížectví
 •  1542-1574 V držení Panových z Poděbrad
 •  1574-1604 Prodáno rodině von Schindel
 •  1604-1647 V držení Panových z Poděbrad
 •  1648-1745 V držení olesnické linie württemberského domu
 •  1745 Vrátil se do Olesnitského knížectví

Bierutovské knížectví ( polsky Księstwo Bierutowskie ) nebo Bernstadtské vévodství ( německy  Herzogtum Bernstadt , česky Bernštatské knížectví ) je jedno ze slezských knížectví s hlavním městem v Bierutowě .

Historie

Město Bierutów bylo součástí Oleśnického knížectví vzniklého na počátku 14. století a bylo spravováno olesnickou větví rodu Slezských Piastovců . V roce 1416 byla spolu s městy Konty Wrocławskie , Prudnik a Syców oddělena od knížectví Oleśnicki a převedena do majetku Konrada IV. z Oleśnicki , který se následujícího roku stal vratislavským biskupem . Po smrti Konrada IV. v roce 1447 se Bierutow vrátil do Oleśnického knížectví.

Po potlačení olesnitské linie slezských Piastovců v roce 1492 odešel Bierutow spolu s celým Olesnitským knížectvím jako vrchnost do Českého království . V roce 1495 dal český král Vladislav II. Jagellonský Oleśnické knížectví synovi zesnulého krále Jiřího z Poděbrad , vévodovi Jindřichu I. ze Ziebic .

V roce 1542 se vnuci knížete Heinricha I. rozhodli prodat knížectví Zembic a rozdělit knížectví Olesnitsa . Nejstarší z bratrů, Joachim , si zvolil církevní dráhu a stal se princem-biskupem Braniborským . Mladší bratři Johann a Georg si udrželi knížectví Olesnitsa . Pro druhého nejobávanějšího z bratrů, Jindřicha II ., bylo město Bierutow s okresem rozděleno do samostatného knížectví.

V roce 1574 nejstarší syn knížete Jindřicha II., Jindřich III. z Munsterbergu , pro velké dluhy prodal Berutovo knížectví Heinrichu von Schindel. Rodina von Schindel jej vlastnila jako zástavní věřitelé až do roku 1604 , kdy jej koupil zpět mladší bratr Jindřicha III., kníže Olesnitsky Karel II. z Münsterbergu .

Když v roce 1647 skončila dynastie pánů z Poděbrad , udělil císař Ferdinand III . knížectví Oleśnické a Bierutów Silviovi Nimrodovi z Württemberska , zeťi posledního vévody z rodu Poděbrad. Zůstal vazalem české koruny až do dobytí Pruskem za slezských válek .

Synové Silvia Nimroda si v roce 1672 rozdělili otcovské domény a knížectví Berutow, neboli vévodství Bernstadt, bylo přiděleno druhému synovi Christiana Ulricha . Po něm nastoupil jeho synovec Karel z Württemberska-Bernstadtu , po jehož smrti v roce 1745 vnuk Christiana Ulricha , vévoda z Oleśnicki Karl Christian Erdman , zdědil Bierutow a vrátil jej vévodství Oleśnicki.

Princové z Berutuwy

# Portrét Jméno (roky života) Rodiče Roky vlády Poznámky
Pánve z Poděbrad
jeden Jindřich II. z Münsterbergu
(29. března 1507 – 2. srpna 1548)
Karel I. z Münsterbergu
Anna Zhaganskaya
1542 - 1548 princ Ziembitsky (od 1536 do 1542), princ Olesnitsky (od 1536 do 1542)
2 Johann z Münsterbergu
(4. listopadu 1509 – 28. února 1565)
Karel I. z Münsterbergu
Anna Zhaganskaya
1548 - 1565 Princ Zembitsky (od roku 1536 do roku 1542 a od roku 1559 do roku 1565), princ Olesnitsky (od roku 1536 do roku 1565)
3 Jindřich III. z Münsterbergu
(29. dubna 1542 – 10. dubna 1587)
Jindřich II. z Münsterbergu
Markéta z Meklenburska-Schwerinu
1565 - 1574
V majetku rodiny von Schindel (jako zástavní věřitelé) 1574 - 1604
čtyři Karel II. z Münsterbergu
(15. dubna 1545 – 28. února 1617)
Jindřich II. z Münsterbergu
Markéta z Meklenburska-Schwerinu
1604 - 1617 Prince Olesnitsky (od roku 1565 do roku 1617)
5 Heinrich Wenceslas z Münsterbergu
(18. října 1593 – 31. května 1647)
Karel II. z Münsterbergu
Alžběta Magdalena z Brzegu
1617 - 1639
6 Karel Fridrich z Münsterbergu
(18. října 1593 – 31. května 1647)
Karel II. z Münsterbergu
Alžběta Magdalena z Brzegu
1639 - 1647 Princ Olesnitsky (od roku 1617 do roku 1647)
württemberský dům
7 Silvius I. Nimrod z Württemberska
(2. května 1622 – 24. dubna 1664)
Julius Friedrich, vévoda Württemberg-Weiltingen
Anna Sabina ze Šlesvicka-Holštýnska-Sonderburgu
1648 - 1664 vévoda z Olesnitsky (od roku 1648 do roku 1664)
osm Karl Ferdinand
(1650 - 1669)
Silvius I. Nimrod z Württemberska
Elzbieta Maria Olesnitskaya
1664 - 1669
9 Silvius II Frederick
(21. února 1651 – 3. června 1697)
Silvius I. Nimrod z Württemberska
Elzbieta Maria Olesnitskaya
1664 - 1672 vévoda z Olesnitsky (od roku 1664 do roku 1697)
deset Christian Ulrich
(9. dubna 1652 – 5. dubna 1704)
Silvius I. Nimrod z Württemberska
Elzbieta Maria Olesnitskaya
1672 - 1697 vévoda z Olesnitsky (od roku 1664 do roku 1672 a od roku 1697 do roku 1704)
jedenáct Julius Sigmund
(18. srpna 1653 – 15. října 1684)
Silvius I. Nimrod z Württemberska
Elzbieta Maria Olesnitskaya
1664 - 1672
12 Karel
(11. března 1682 – 8. února 1745)
Julius Sigmund
Anna Sophia z Meklenburska-Schwerinu
1697 - 1745
13 Carl Christian Erdmann
(26. října 1716 – 14. prosince 1792)
Christian Ulrich II z Württemberska
z Filipín Charlotte von Redern
1745
V roce 1745 se vrátil do Olesnitského knížectví

Viz také

Zdroje

Odkazy