Město | |||||
Bekhine | |||||
---|---|---|---|---|---|
čeština Bechyně | |||||
|
|||||
49°17′41″ s. sh. 14°28′07″ palců. e. | |||||
Země | |||||
okraj | Jihočeský | ||||
Plocha | Tábor | ||||
Správce | Jaroslav Matějka | ||||
Historie a zeměpis | |||||
První zmínka | 1323 [1] | ||||
Bývalá jména | Bechin, Beching | ||||
Náměstí |
|
||||
Výška | 406 m | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel | |||||
Digitální ID | |||||
PSČ | 391 65 | ||||
kód auta | TA | ||||
mestobechyne.cz | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Bechyně ( česky Bechyně , německy Bechin ) je rekreační město v regionu Tábor v Jihočeském kraji v České republice . Nachází se na řece Lužnica , 19 kilometrů jihozápadně od města Tábora .
Při rekonstrukci náměstí v roce 2011 objevili archeologové četné stopy keltského osídlení z 1. století před naším letopočtem.
V 9. století existovalo na místě Bechyně slovanské osídlení (podle Kroniky české bylo v té době jedním z nejvýznamnějších správních center České republiky).
K roku 993 pochází první písemná zmínka o obci na místě Bechyně, která byla v majetku pražského biskupa a byla rezidencí arcijáhna bechyňské církevní provincie [4] .
V roce 1268 koupil pustou ves na místě Bechyně od biskupa král Přemysl Otakar II ., který zde na místě staré osady založil kamenný hrad Bechyň [4] [5] .
V roce 1323 založil král Jan Lucemburský na úpatí hradu město Bechyni [4] , v roce 1340 udělil Bechyni Panamům ze Šternberka .
V roce 1903 bylo město spojeno elektrifikovanou železnicí s městem Tábor .
V roce 1728 byly v Bechyni objeveny léčivé minerální prameny a rašelino-železité léčivé bahno, v důsledku čehož byly založeny Lázně Lázně Bechyně . Dnes je Bechyně jedním z nejoblíbenějších letovisek na jihu České republiky. Desetitisíce lidí se sem každoročně vydávají, aby si prohlédly slavné bahno a léčivé vody.
Předpokládá se, že léčebné bahno z Bechyně má jedinečnou schopnost zadržovat a přenášet teplo 7x rychleji než termální minerální voda [6] . Tato bahna se používají k léčbě a rehabilitaci pohybového aparátu.
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1869 | 2994 | [7] |
1880 | 2816 | [7] |
1890 | 2709 | [7] |
1900 | 2714 | [7] |
1910 | 2754 | [7] |
1921 | 2725 | [7] |
1930 | 2742 | [7] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1950 | 2746 | [7] |
1961 | 4818 | [7] |
1970 | 5067 | [7] |
1980 | 5689 | [7] |
1991 | 6151 | [7] |
2001 | 5931 | [7] |
2014 | 5226 | [osm] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
2016 | 5154 | [9] |
2017 | 5129 | [deset] |
2018 | 5125 | [jedenáct] |
2019 | 5097 | [12] |
2020 | 5016 | [13] |
2021 | 4965 | [čtrnáct] |
2022 | 4876 | [3] |
![]() |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |
Jihočeského kraje | Města||
---|---|---|
Jindřichův Hradec |
| |
Písek | ||
Prachatice |
| |
Strakonice |
| |
Tábor |
| |
České Budějovice | ||
Český Krumlov |