Lokalita | |||||
Bílina | |||||
---|---|---|---|---|---|
Bílina | |||||
Pohled na město z hory Borzhen | |||||
|
|||||
50°32′57″ s. sh. 13°46′31″ palců. e. | |||||
Země | |||||
okraj | Uštěcký | ||||
Plocha | Teplice | ||||
PIU | Bílina | ||||
Správce | Zuzana Schwartz Barzhtipanová | ||||
Historie a zeměpis | |||||
První zmínka | 1041 [1] a 993 [2] | ||||
Náměstí |
|
||||
Výška středu | 207 m | ||||
Časové pásmo | UTC+1:00 , letní UTC+2:00 | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel | |||||
Digitální ID | |||||
PSČ | 418 01 | ||||
kód auta | TP | ||||
www.bilina.cz | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Bílina ( česky Bílina ) je město v České republice , v Teplickém kraji v Ústeckém kraji . Nachází se na stejnojmenné řece .
Město leží v údolí řeky Bíliny a je obklopeno horami: ze severu Krušné hory , z východu České Středohoří , z jihu hora Borzhen , 539 m n. m., z západ - hora Kankova (436 m). Bílina se nachází mezi městy Teplice a Most , proto je její poloha velmi přínosná pro rozvoj města, protože v blízkosti prochází jedna z největších dálnic spojujících Teplice a Most. [5] Příroda obklopující město má rozmanitou faunu .
Město bylo poprvé zmíněno v " Kronice české " Kosmou Pražským . V 10. století zde představitelé rodu Přemyslovců postavili tvrz a území kolem tvrze se nazývalo Bilinské provincie [5] . V první polovině 11. století bylo město na příkaz Břetislava I. vypáleno, protože knížete při útoku na Českou republiku podplatil markrabě Ekkehard II . V 12. století bylo město znovu přestavěno, ale nemělo svůj dřívější význam.
V roce 1420 přešlo město do majetku Albrechta z Colditz , který svými protihusitskými názory způsobil, že Bílinu pravidelně napadali husité . [6] Coldice mohli v roce 1436 toto území definitivně vrátit do majetku Čech .
Počátkem 16. století se město začalo rozvíjet, vzkvétal zde obchod a řemeslo . Za třicetileté války Bílina velmi trpěla neustálými nájezdy. Při jedné z nich byl vypálen zámek a přilehlé domy, část obyvatelstva byla zničena. [5] Po válce začal majitel Bíliny Ferdinand Lobkowitz s přestavbou města, na jeho objednávku italští architekti postavili barokní zámek a několik dalších budov.
Začátkem 18. století přešlo vedení města na Eleonoru z Lobkovic. Upozornila na minerální prameny Bíliny. V roce 1712 byly na její příkaz vyčištěny prameny a pramen se začal používat. [6] Následně zde vzniklo středisko Kyselka (dnes již zrušené), které se stalo chloubou města. V 19. století byl kolem letoviska vybudován park a v roce 1878 byl postaven lázeňský dům. I v tomto roce se vyvíjí ekonomika Bíliny. Byla zde nalezena ložiska uhlí , vybudovány továrny , dálnice spojující město s Teplicemi.
Když v roce 1918 vzniklo Československo , místní Němci nebyli s novým systémem spokojeni. Vytvořili své vlastní veřejné organizace a ve 30. letech začali propagovat fašismus . [5] Po druhé světové válce byli všichni Belinští Němci deportováni do Německa .
V roce 1992 získalo historické centrum Bíliny statut městské památkové zóny ( česky Městská památková zóna ).
Větrný mlýn v Bílině je bývalý větrný mlýn holandského typu, který stál severozápadně od centra Bíliny v nadmořské výšce asi 230 m n. m., podle kterého je pojmenována místní ulice Na Větraku a místo se nazývá Vetrák.
Větrný mlýn byl postaven před rokem 1842 na kopci nad Bílinou. V roce 1861 byla jeho výrobní kapacita deklarována na 25 centů obilí. Zanikla na konci 19. století.
Nejstarší židovské osídlení v Bilin se datuje do roku 1417. Další záznam existuje ze 16. století, později byli Židé z města vyhnáni. Moderní židovská komunita ve městě existovala od druhé poloviny 19. století až do roku 1938. V době největšího rozkvětu měla 100 členů. V Bílině v Teplické ulici je synagoga založená v roce 1895 přestavbou obytného domu. Činný byl až do 2. světové války, po které je opět využíván k obytným účelům až dodnes. Vedle městského hřbitova je židovský hřbitov se zhruba čtyřmi desítkami náhrobků a zříceninou márnice.
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1869 | 5342 | [7] |
1880 | 7310 | [7] |
1890 | 8952 | [7] |
1900 | 12 257 | [7] |
1910 | 14 153 | [7] |
1921 | 9669 | [2] |
1930 | 10 688 | [2] |
1950 | 8372 | [2] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1961 | 13 726 | [7] |
1970 | 15 198 | [2] |
1980 | 18 836 | [2] |
1991 | 17 025 | [7] |
2001 | 15 890 | [7] |
2011 | 15 401 | [2] |
2014 | 16 703 | [osm] |
2016 | 17 112 | [9] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
2017 | 17 205 | [deset] |
2018 | 17 203 | [jedenáct] |
2019 | 17 166 | [12] |
2020 | 17 200 | [13] |
2021 | 17 103 | [čtrnáct] |
2022 | 14 420 | [čtyři] |
Středem města prochází dálnice I/13, ze které se na křižovatce ulic Bilinska a Spojovati odpojuje silnice II/257 na Kozlu-u-Lown.
Městem také procházejí dvě železniční tratě Ústí nad Labem - Chomutov a Ústí nad Labem - Bílina. Na území města se nachází železniční stanice Bílina a dvě zastávky Bílina-Kyselka a Bílina-Khuderjice. Stanice Bílina je obsluhována expresními linkami R15 a také osobními vlaky linek U1, U5 a U51.
![]() |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |
|
v Ústecké oblasti | Města||
---|---|---|
Děčín | ||
Litoměřice |
| |
Lowney | ||
Most | ||
Teplice | ||
Ústí nad Labem |
| |
Chomutov |