Žací stroj

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 25. května 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Město
žací stroj
čeština Žatec
Erb
50°19′39″ s. sh. 13°32′47″ palců. e.
Země
okraj Uštěcký
Plocha Lowney
PIU žací stroj
Správce Radim Label
Historie a zeměpis
První zmínka 1004 [1] a 1052 [2]
Bývalá jména Zatz
Náměstí
  • 42,676571 km² [3]
Výška středu 233 ± 1 m
Časové pásmo UTC+1:00 , letní UTC+2:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel
Digitální ID
PSČ 438 01
kód auta LN
mesto-zatec.cz
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Žatec ( česky Žatec [ˈʒatɛts] , německy  Saaz ) je nejstarší město na severu České republiky na řece Ohři .

Město leží na severozápadě České republiky asi 75 kilometrů od Prahy , hlavního města České republiky . Obyvatelstvo - 19,8 tisíce obyvatel (2011). Rozloha města je 42,7 km².

Centrum chmelařské a pivovarské oblasti, někdy se mu říká „hlavní město chmele“. Žatecký chmel je nezbytnou složkou klasické plzně .

Historie

Na území Zhatz žil ještě v prvním tisíciletí kmen Luchan , nazývaný tak podle názvu oblasti Luka, kde bylo následně město postaveno. Oblast byla bohatá na louky, a proto dostala takový název ( „luca“ v latině znamená „louka“).

Žatec je poprvé zmíněn v kronice německého biskupa Thietmara z Merseburgu v roce 1004 . Písemné prameny XI-XIII století. popisují město jako významné náboženské a správní centrum. V letech 10831108 jej vlastnili Vršovci  , šlechtický český rod; Vládcem města v tomto období byl Bozhey z rodu Vrshov.

Žatec se stal feudálním městem díky královské listině z roku 1256 , kdy mu český král Přemysl II. Otakar udělil zvláštní práva a výsady. Zdrojem rozkvětu města v té době byla řemesla, zemědělství a obchod. Následně se Žatec stal známým centrem pivovarnictví a obchodu s chmelem.

V Žatzu byla také latinská škola. Kolem roku 1400 byl jejím rektorem Jan ze Szatzu, autor Českého oráče. Pod jeho vedením se škola stala jednou z nejznámějších a nejuznávanějších vzdělávacích institucí v Čechách.

V 15. století projevil Žatec sympatie k husitskému hnutí , v souvislosti s nímž byl proklet. V roce 1421 byla u městských hradeb poražena křižácká armáda ( 2. křížová výprava ).

V XVI století. Žatec byl jedním z nejhustěji osídlených měst v Čechách . Starobylý pohled na město zachycuje obraz Jana Willenberga (1602). Kvůli třicetileté válce se ale z města vystěhovalo mnoho obyvatel a jeho ekonomická situace se začala zhoršovat. Změnilo se i náboženské a národnostní složení města. Přesto zůstal Žatec středem Čech až do roku 1850 .

V 17. století město vyspělo jako známé chmelové centrum . Podle historických údajů byly v roce 1767 ve městě 4 pivovary a 20 sladoven. V roce 1833 byl založen spolek pěstitelů chmele na ochranu kvality chmele. O pár let později se objevil i chmelový trh a obchod s etiketováním chmele. V roce 1934 bylo ve městě registrováno 161 chmelařských firem a 53 balíren.

Město bylo často využíváno jako místo natáčení různých českých i zahraničních filmů, včetně " Starci sklízí chmel " a " Králík Jojo ".

Chronologie

Populace

Rok počet obyvatel
1869 10 050 [5]
1880 11 660 [5]
1890 14 520 [5]
1900 17 754 [5]
1910 18 666 [5]
1921 17 761 [5]
1930 18 100 [2]
Rok počet obyvatel
1950 13 174 [2]
1961 15 661 [5]
1970 16 525 [5]
1980 19 145 [5]
1991 21 422 [2]
2001 19 919 [5]
2014 19 224 [6]
Rok počet obyvatel
2016 19 271 [7]
2017 19 193 [osm]
2018 19 142 [9]
2019 19 133 [deset]
2020 19 047 [jedenáct]
2021 18 823 [12]
2022 18 570 [čtyři]

Atrakce

Historické centrum města, které bylo v roce 1961 prohlášeno městskou památkovou rezervací , je souborem historických budov a architektonických stylů od románského po secesi .

Husitská bašta  je jedinou baštou městského opevnění, která se dochovala od středověku . Dnes zde sídlí Muzeum Homolupulů, údajně dávného národa pěstitelů chmele.

Renesanční sladovna  je stavba, která je symbolem žateckého pivovarnictví . Sloužila jako sladovna se sušárnou sladu.

Kapucínský klášter s kostelem Korunování Panny Marie  - Klášter se nachází téměř v samém centru města. Jeho součástí jsou i „rajský dvůr“ a velká zahrada.

Chmelařský institut  - "Chmelařský institut sro" byl založen v roce 1952. V ústavu se odborníci zabývají studiem chmele a jeho genetiky a výzkumem ochrany rostlin před škůdci. Je jediným producentem nových odrůd chmele v České republice. Nachází se zde také chmelnice pro vědecké účely a pokusný pivovar, který je zároveň nejmenším pivovarem na světě.

Radnice a věž  - radnice byla postavena v polovině 14. století. Hlavní věž budovy slouží jako vyhlídková plošina s výhledem na město. Pokud se návštěvníkovi podaří z galerie spatřit hrad Gasmburk ležící v sousedním Německu, splní se mu podle pověsti jedna z tajných tužeb.

Sloup Nejsvětější Trojice  byl postaven v roce 1713 jako náboženský symbol , který měl chránit město před morovými epidemiemi .

Hrob prvního pijáka piva  - 1. dubna 2001 byl v Žatzu údajně objeven hrob prvního pijáka piva na světě. Vedle kostry ležela hliněná nádoba o objemu 0,49 litru a hliněná tabulka se sedmi vrypy, která je považována za nejstarší krčmový účet za pivo. Hrob svědčí o existenci starověké kultury Homolupul. Pohřbený dostal jméno Loyza Lupulin a symbol z desky se stal logem občanského sdružení Chrám Chmel a piva, které se snaží propagovat Žatecký chmelařský region.

Žatecký pivovar  - Pivovar se nachází přímo v centru města, kde kdysi stával Žatecký zámek.

Židovská synagoga  je druhou největší synagogou v České republice a byla postavena v roce 1846. Za 2. světové války byla budova vypálena nacisty. Po válce byla budova obnovena, ale svému původnímu účelu již neslouží.

Nejmenší chmelnice na světě  je světovou raritou právě proto, že se nachází v samém centru města na hlavním náměstí vedle radnice.

Stará pošta  je historická budova, která byla od středověku domovem rodin městských šlechticů. Od roku 1872 zde byla budova pošty. Protože v té době ještě nejezdila auta a pošta se převážela na vozech tažených koňmi, bylo v budově i nádraží, kde se unavení koně vyměňovali za čerstvé.

Náměstí chmelařů  - zde je budova značkovací a zpracovatelské dílny chmele, budova staré pošty a pomník znázorňující slavné chmelaře Theodora Zulegera, Josefa Fischera a Dr. Hans Damma. V roce 1937 zde byl nalezen největší český stříbrný poklad z 11. století .

Gymnázium  je architektonickou památkou v secesním stylu. Budova byla postavena podle plánu architekta Ernesta Schaefera. V komisi, která vybírala architektonický projekt, seděl také Josef Zitek , autor Národního divadla v Praze . [1] Archivováno 10. května 2012 na Wayback Machine

Muzea

Žatecké chmelařské muzeum představuje expozici chmelařství od raného středověku po současnost, včetně nářadí, mechanizace a historických přístrojů. Vysvětluje, proč se na Žatci sklízí nejlepší chmel na světě a proč se i ve středověku bylo potřeba bránit nekvalitním padělkům. Expozice se rozkládá na ploše 4 km² a je proto považována za největší výstavu svého druhu na světě.

"Chrám chmele a piva" Zábavně-naučný komplex propagující historii a tradici chmelařství na Žatci. Skládá se z následujících částí:

Chmelový maják  - Slouží jako rozhledna. Nahoru návštěvníky vyváží výtah, při jehož pohybu se zobrazuje 3D animace.

Labyrint  - nachází se v budově starého skladu chmele vedle Chmelového majáku. Na konci labyrintu se ukrývá poklad žateckého kraje.

Chmelové zvonkohry  jsou jediné zvonkohry svého druhu na světě, které jsou zajímavé svým netradičním provedením.

Minipivovar "U Orloje"  je restaurace, kde se před zraky návštěvníků vaří pivo.

Dvojměstí

Poznámky

  1. Jakl L. Jak stará jsou česká města? Legendární fakt.  (česky) // iDNES.cz - 2011.
  2. 1 2 3 4 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005  (Czech) : 1. díl / ed. J. Růžková , J. Škrabal - ČSÚ , 2006. - 759 s. — ISBN 978-80-250-1310-6
  3. Český statistický úřad Malý lexikon obcí České republiky - 2017 - Český statistický úřad , 2017.
  4. 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
  5. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011  (česky) – ČSÚ , 2015.
  6. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014  (Czech) - Praha : 2014.
  7. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016  (Czech) - Praha : 2016.
  8. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017  (Czech) - Praha : 2017. - ISBN 978-80-250-2770-7
  9. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2018. - ISBN 978-80-250-2843-8
  10. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2019. - ISBN 978-80-250-2914-5
  11. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2020.
  12. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2021.

Zdroje