Teologická škola univerzity v Aténách

Teologická škola Athénské univerzity ( řecky θεολογική σχολή του πανεπιστημίου αθηνών , athénská jednotná teologická škola , řec . Θεολογιθλλογιλλο Teologická fakulta byla jednou ze čtyř fakult, které v době svého vzniku působily jako součást Athénské univerzity [1] . „Kolébka řecké školské teologie, kde se postupně formovala ve vědní disciplínu“ [2] . Jedna z předních ortodoxních teologických vzdělávacích institucí na světě.

Název

Úplný oficiální název se měnil podle změny názvu univerzity v Athénách: Od počátku se fakulta jmenovala Teologická škola univerzity. Оттона ( греч. Θεολογική Σχολή του Οθωνείου Πανεπιστημίου , но в 1862 название изменилось на Богословская школа Национального университета ( греч. Θεολογική Σχολή του Εθνικού Πανεπιστημίου ), с 1911 года именовалась Богословской школой Университета имени Каподистрии ( греч. Θεολογική Σχολή του Καποδιστριακού Πανεπιστημίου ) и, Konečně, od roku 1932 se nazývá " Teologická škola Aténské národní univerzity pojmenovaná po Kapodistrii " ( řecky θεογική σχολή του εθνικού και κατοδιστριηκονενοστριακονενοστριηακονενοστριακοννύστριακονενοστριακονν

Nejběžnější název pro tuto vzdělávací instituci v řečtině je Theological School of Athens ( řecky: Θεολογική Σχολή Αθηνών ).

V ruštině je „teologická škola“ aténské univerzity často označována jako fakulta, ale bližší analogií je institut, protože od 70. let má dvě fakulty. V ruštině je tedy správné nazývat tuto vzdělávací instituci Teologický institut Aténské univerzity [4] nebo Teologické oddělení Aténské univerzity [2] .

Historie

Friedrich Tiers byl svolán regentským prezidentem hrabětem Armanspergem , aby předložil memorandum o organizaci vzdělávání. Pro zlepšení úrovně vzdělání navrhl vytvoření univerzity se čtyřmi oblastmi („školami“), jednou byla teologická [5] . Doba studia od počátku a v průběhu historie teologické školy v Aténách byla čtyři roky. Škola původně sídlila v domě architekta Stamatise Kleantise . První akademický rok v něm začal v letech 1836-1837. První soubor tvořilo 8 studentů. V prvním úplném akademickém roce na teologické fakultě působili tři profesoři [6] : dva řádní [7] a jeden mimořádný . Jmenování prvního pedagogického sboru školy bylo provedeno bez upřesnění předmětu [8] . Theoclitus Pharmakidis, který působil jako sekretář Svatého synodu, nikdy osobně neučil; Michael Apostolidis vyučoval studenty velmi zřídka, protože byl také zaneprázdněn církevní správou a později se stal metropolitou v Aténách. Veškerá tíha odpovědnosti dopadla na pětadvacetiletého Constantina Kondogonise (1812-1878) [2] . V listopadu 1841, po dokončení univerzitní budovy na University Street v Athéně, se tam škola přestěhovala [3] .

O autoritě vysokoškolského teologického vzdělání mezi lidmi svědčí skutečnost, že v roce 1852, patnáct let po založení teologické fakulty, na ní studovalo pouze sedm studentů. Podle Athanasiose Zoitakise byli učenci z Atén pod bezpodmínečným vlivem protestantské teologie a neprojevovali žádný zájem o moderní a středověké dějiny pravoslaví. Tehdejší univerzitní teologové se ve svých církevních dějinách prakticky nedotýkali aktuálních problémů současnosti a nedávné minulosti, odkazovali především na starověké dějiny církve, biblistiku a archeologii. Myšlenka „hanebnosti“ byzantského období v dějinách Řecka se zase organicky spojila s protestantským popřením tradice a ekumenickými koncily. V prvních sto letech existence teologického oddělení univerzity v Aténách měli všichni učitelé, kteří zde byli jmenováni, postgraduální studium z různých německých univerzit [2] .

V roce 1923 byla na Teologickou školu přijata první studentka [3] . Po 2. světové válce , aby vyhověla zvýšenému přílivu studentů, teologická škola využívala budovy Právnické fakulty podél ulic Solonos a Sina; na Hippokratově ulici atd. Nakonec se škola v září 1976 přestěhovala do nového prostorného univerzitního kampusu na athénském předměstí Ilissia.

Od poloviny 20. století začal nárůst zájmu o pravoslavnou tradici. Začalo to působením Johna Karmyrise, profesora dogmatické a symbolické teologie na univerzitě v Athénách, který mimo jiné vrátil mystickou teologii na pole historického bádání. V poválečném období se ke studiu pravoslavné tradice obraceli nejen teologové, ale i mnozí filozofové, historikové a filologové. [9] .

Od 70. let 20. století došlo k reorganizaci dříve jednotné Teologické školy. V roce 1974 byla v rámci školy zřízena Pastorační fakulta, ale v roce 1975 byla zřízena Duchovní a pedagogická fakulta s dvouletým studijním programem. V roce 1977 byla tato fakulta opět nahrazena pastorační fakultou se čtyřletým programem a cílem „zvláštního vzdělávání pro služebníky církve, duchovní, laiky a řeholníky“.

V roce 1982 se teologická škola definitivně rozdělila na dvě fakulty – teologickou a pastorační. V říjnu 1994 byla tato fakulta přejmenována na Fakultu sociální teologie, jejímž účelem bylo vzdělávání „teologů schopných sloužit v duchovenstvu a vyučovat teologii“, jakož i „výzkumných pracovníků zabývajících se teologií v jejích různých oborech. "

Děkanové

zdroj [10] [11]

Poznámky

  1. ↑ Εθνικό και Καποδιστριακό Πανεπιστήμιο Αθηνών - Θεολογική Σχολή . old.uoa.gr _ Získáno 20. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 21. února 2020.
  2. ↑ 1 2 3 4 Athanasius Zoitakis . Zkušenosti s výukou teologických disciplín a patrologických studií v řeckých veřejných vzdělávacích institucích. Část 1 . VELKÉ ANALYTICKÉ CENTRUM ST BASILY (16. prosince 2016). Získáno 21. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 24. října 2020.
  3. ^ 1 2 3 ΕΚΠΑ : Κοσμητεία Θεολογικής Σχολή - Η Θεολογική Σχολή . deantheol.uoa.gr _ Získáno 20. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 4. května 2020.
  4. ↑ ΣΗΜΕΙΩΣΕΙΣ ΙΣΤΟΡΙΑΣ ΤΗΣ ΟΔΟΝΤΙΑΤΡΙΚΗΣ Ε. leden _ _ _ _ —C.9
  5. ↑ Ηλίας Καρκάνης , Στοιχεία από τη θέσπιση της ανώτερης εκπαίδευσης στο ελληνικό κράτος (1833—1862), Διπλωματική εργασία Εθνικό και Καποδιστριακό Πανεπιστήμιο Αθηνων, τμήμα Μεθοδολογίας Ιστορίας και Θεωρίας της Επιστήμης/Εθνικό Μετσόβιο Πολυτεχνείο, Αθήνα, 1999, σελ. deset
  6. ↑ Παναγιώτης Κιμουρτζής , Πανεπιστήμιο Αθηνών (1837–1860): οι πρώτεΉιγττσςγαενεςγαενεςςςτσσςςσενεςςπιστήμιο Αθηνών (1837-1860): Διδακτορική διατριβή, Εθνικό και Καποδιστριακό Πανεπιστήμιο Αθηνών-Σχολή Νομικών,Οικονομικών και Πολιτικών Επιστημών, τμήμα ΠολιτικήςΕπιστήμης και Δημόσιας Διοίκησης, Αθήνα, 2001, σελ. osm
  7. ↑ Παναγιώτης Κιμουρτζής, Πανεπιστήμιο Αθηνών (1837-1860): οι πρώτεςγτνεέςςτνεσςςότνεϭςςπιστήμιο Αθηνών (1837-1860): Διδακτορική διατριβή, Εθνικό και Καποδιστριακό Πανεπιστήμιο Αθηνών-Σχολή Νομικών, Οικονομικών και Πολιτικών Επιστημών, τμήμα Πολιτικής Επιστήμης και Δημόσιας Διοίκησης, Αθήνα, 2001, σελ. 151
  8. ↑ Παναγιώτης Κιμουρτζής , Πανεπιστήμιο Αθηνών (1837–1860): οι πρώτεΉιγττσςγαενεςςςτσςςςσσσστήμιο Αθηνών (1837-1860): Διδακτορική διατριβή, Εθνικό και Καποδιστριακό Πανεπιστήμιο Αθηνών-Σχολή Νομικών, Οικονομικών και Πολιτικών Επιστημών, τμήμα Πολιτικής Επιστήμης και Δημόσιας Διοίκησης, Αθήνα, 2001, σελ. 153
  9. ↑ Athanasius Zoitakis. Zkušenosti s výukou teologických disciplín a patrologických studií v řeckých veřejných vzdělávacích institucích. Část 2 . VELKÉ ANALYTICKÉ CENTRUM ST BASILY (18. prosince 2016).
  10. ↑ οδηγος σπουδων ακαδημαϊκο ετος 2011–2012 π ε δ ρ α kαθηγητριαυteβεαλοςβεαλοςβεαλοςβεαλοςκο - ΑΘΗΝΑ, 2011. - S. 25-28.
  11. ↑ ΕΚΠΑ: Κοσμητεία Θεολογικής Σχολή - Διατελέσαντες Κοσμήτορες (nedostupný odkaz ) deantheol.uoa.gr _ Získáno 20. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 14. března 2016. 

Odkazy