Práh bolesti – úroveň podráždění nervového systému, při které člověk pociťuje bolest . Práh bolesti se liší od člověka k člověku; stejná úroveň podráždění může být vyjádřena jak v mírné, tak silné bolesti u různých lidí. Pokud při slabém dopadu už člověka bolí, pak má nízký práh bolesti; pokud musí být náraz, který způsobuje bolest, silný, pak je práh bolesti vysoký.
V psychofyzice je minimální stimulační síla brána jako práh bolesti , který způsobuje bolest v 50 % prezentací. Je však třeba mít na paměti, že opakovaná stimulace vede ke změně prahu bolesti, navíc fyzikální jednotky charakterizující podráždění nejsou adekvátní pro měření subjektivních pocitů bolesti.
Pojem úrovně (práh) tolerance bolesti je definován jako největší množství bolesti, které je subjekt ochoten za daných specifických podmínek snést.
Práh bolesti ani míru její tolerance nelze určit parametry vnějších vlivů, které bolest způsobují. V praxi se však určují právě v těchto parametrech.
Kromě toho jsou rozdíly v prahu bolesti způsobeny charakteristikami skutečného patologického procesu.
Citlivost na bolest je nejdůležitějším parametrem, který určuje základní osobnostní rysy a psychosomatické vztahy člověka, slouží jako informativní ukazatel přiměřenosti a účinnosti jeho biologické a sociální adaptace , zdraví a nemoci. . Například průzkum mezi jednotlivci, kteří se pokusili o sebevraždu , ukázal, že mají zvýšenou míru tolerance bolesti.
Citlivost na bolest úzce souvisí s individuálními psychologickými charakteristikami každého člověka jako samostatného člověka.
Stenické emoce spojené s agresivní motivací jsou doprovázeny zvýšením prahu bolesti. Astenické emoce ( strach , bezbrannost), doprovázející strategii pasivní adaptace a zastavení současné aktivity, se vyvíjejí na pozadí poklesu prahu bolesti.
Podle vlastností vnímání bolesti příroda rozdělila lidi na 4 tzv. nociceptivní, neboli typy bolesti. Ke zjištění, ke kterému z nich ten či onen člověk patří, lékařům pomáhá speciální měřič bolesti – algezimetr .