Daniele Braccali | |
---|---|
Datum narození | 10. ledna 1978 [1] (ve věku 44 let) |
Místo narození | |
Státní občanství | |
Bydliště | Arezzo , Itálie |
Růst | 178 cm |
Váha | 82 kg |
Začátek kariéry | 1995 |
Konec kariéry | 2018 |
pracovní ruka | že jo |
Forhend | jednoruký |
Trenér | Humberto Rihanna |
Odměny, USD | 1 831 148 $ |
Svobodní | |
zápasy | 35–55 |
Tituly | jeden |
nejvyšší pozici | 49 (8. května 2006) |
Grandslamové turnaje | |
Austrálie | 2. kolo (2006) |
Francie | 1. kolo (2005-07) |
Wimbledon | 3. kolo (1998, 2006) |
USA | 1. kolo (2005-06) |
Čtyřhra | |
zápasy | 153–153 [1] |
Tituly | 6 |
nejvyšší pozici | 21 (11. června 2012) |
Grandslamové turnaje | |
Austrálie | 1/4 finále (2013) |
Francie | 1/2 finále (2012) |
Wimbledon | 1/4 finále (2012) |
USA | 3. kolo (2011) |
Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Dokončené výkony |
Daniele Braccali ( Ital Daniele Bracciali , narozen 10. ledna 1978 v Arezzo , Itálie ) je italský profesionální tenista ; trojnásobný semifinalista Grand Slamu (1 ve čtyřhře, 2 ve smíšené čtyřhře); vítěz sedmi turnajů ATP (z toho jeden ve dvouhře); vítěz dvou juniorských grandslamů ve čtyřhře ( Australian Open , Wimbledon 1996 ) ; jeden juniorský grandslamový finalista čtyřhry ( 1996 US Open ); bývalá pátá raketa světa v juniorském žebříčku.
Daniele je nejmladší ze dvou synů Giuliana a Ilia Braccaliových; jeho bratr se jmenuje Luca.
Ital v tenise od sedmi let. Oblíbené povrchy jsou tvrdé a travnaté; nejlepší střelou je podání. Mezi 20 a 24 lety Braccali vynechal hodně času kvůli zranění třísel.
Diskvalifikace pro hazardní hryV roce 2007 byli Daniele Braccali a další italský tenista Potito Starace diskvalifikováni za sázení na loterie a následně za organizování manipulace s utkáním. Braccali byl suspendován na tři měsíce a dostal pokutu 20 000 USD. [2]
V roce 2015 byl Braccali doživotně zakázán za ovlivňování zápasů, ale později mu bylo povoleno soutěžit. V roce 2018 Braccali opět dostal doživotní zákaz činnosti [3] .
Na juniorské úrovni byl Braccali schopen vyhrát dva Grand Slamy v roce 1996 : ve čtyřhře s Jocelyn Robichaux , Australian Open a French Open . Na juniorském US Open toho roku se dvojice dostala až do finále, kde prohrála s bratry Bryanovými . V juniorech dokázal Ital dosáhnout pátého místa v žebříčku.
V hlavním turné ATP , Braccali hrál poprvé v roce 1995. Italský tenista se na začátku kariéry svými výsledky nijak zvlášť neprosadil a hrál především na turnajích malých futures sérií . V roce 1998 však ve čtvrté stovce žebříčku prorazil na turnaji ve Wimbledonu , prošel třemi koly kvalifikace, Daniele pak vyhrál dva zápasy v hlavním losování a postoupil do třetího kola. Na podzim vyhrál první profesionální turnaj a získal hlavní cenu Challengeru v Itálii.
Braccali si dlouhou dobu vedl na nízké úrovni, až do roku 2004 dokázal vítězství na Challenger zopakovat pouze jednou. Od roku 2004 byl 26letý Ital schopen restartovat svou kariéru a dosáhnout nové úrovně. V únoru si zahrál první finále čtyřhry na ATP Tour a v červenci se poprvé dostal do top 100 deblového žebříčku. Následující dvě sezóny se ukázaly jako nejlepší v Danielově kariéře. V únoru 2005 Braccali v duetu Giorgio Galimberti zvítězil na druhý pokus ve finále turnaje v Miláně . V březnu, Braccali byl limitován pro Itálii poprvé v Davis Cupu . V červenci se poprvé dostal do čtvrtfinále dvouhry na hlavním turné, a to na turnaji Amersfoort , a v srpnu debutoval v top 100 dvouhry. V dubnu 2006 vyhrál Braccali jedinýkrát turnaj ATP ve dvouhře. Stalo se tak na antuce v Casablance , kde ve finále přehrál nejlepšího nasazeného Nicolase Massu 6-1, 6-4. Ital se díky tomu vyšplhal na 49. místo žebříčku (nejvýše v kariéře). Ve Wimbledonu dokázal zopakovat svůj nejvyšší úspěch na grandslamech ve dvouhře a postoupil do třetího kola.
Od roku 2007 byly úspěchy Braccaliho většinou ve čtyřhře. V říjnu 2010 na turnaji v Petrohradu získal titul ve spojení s Potito Starace . V červnu 2011 se jejich dvojice dostala na Roland Garros do čtvrtfinále. V té sezóně Braccali s různými partnery dokázal vyhrát tři tituly World Tour najednou. V lednu 2012 na Australian Open se dostal do semifinále ve smíšené čtyřhře s Robertou Vinci . Na Roland Garros se už dokázal probojovat do dvou semifinále najednou: v mužské čtyřhře s Potito Starace a ve smíšené čtyřhře s Galinou Voskoboevovou . V červnu vystoupal na vrchol své kariéry - 21. místo v žebříčku čtyřhry. Ve Wimbledonu se Ital probojoval do čtvrtfinále ve dvojici s Julianem Knowlem . Poté si Braccali poprvé zahrál na olympiádě , která se konala v Londýně , ale maximum dokázal postoupit do čtvrtfinále ve smíšené čtyřhře a v mužské čtyřhře završil svůj výkon v prvním kole.
Na Australian Open 2013 se Braccali dostal do čtvrtfinále ve dvojici s Lukášem Dlouhým . Poté, co si Braccali odpykal dvouletý trest, dokázal v roce 2018 vyhrát jeden titul Tour ve čtyřhře, přičemž převzal hlavní cenu soutěže v Gstaadu a ve stejné sezóně definitivně ukončil kariéru a dostal doživotní zákaz za ovlivňování zápasů [ 3] .
Rok | Single Ranking |
Hodnocení párů |
2018 | 95 | |
2014 | 59 | |
2013 | 57 | |
2012 | 24 | |
2011 | třicet | |
2010 | 925 | 58 |
2009 | 308 | 99 |
2008 | 919 | 837 |
2007 | 258 | 323 |
2006 | 65 | 147 |
2005 | 81 | 73 |
2004 | 147 | 91 |
2003 | 212 | 173 |
2002 | 230 | 158 |
2001 | 382 | 277 |
2000 | 348 | 326 |
1999 | 558 | 370 |
1998 | 207 | 614 |
1997 | 473 | 1091 |
1996 | 623 | 1044 |
1995 | 950 |
Legenda |
---|
Grand Slamy (0) |
Masters Cup / finále ATP Tour (0) |
ATP Masters / ATP Masters 1000 (0) |
Mezinárodní zlato ATP / 500 ATP (0) |
Mezinárodní ATP / ATP 250 (1+6*) |
Tituly podle nátěrů |
Tituly v místě konání zápasů turnaje |
---|---|
Těžké (0+1*) | Hala (0+2) |
Země (1+3) | |
Tráva (0+1) | Pod širým nebem (1+4) |
Koberec (0+1) |
* počet výher ve dvouhře + počet výher ve čtyřhře.
Ne. | datum | Turnaj | Povlak | Soupeř ve finále | Šek |
jeden. | 24. dubna 2006 | Casablanca, Maroko | Základní nátěr | Nicholas Massu | 6-1 6-4 |
Ne. | datum | Turnaj | Povlak | Partner | Soupeři ve finále | Šek |
jeden. | 31. ledna 2005 | Milán, Itálie | koberec(y) | Giorgio Galimberti | Jean Francois Bachelot Arnaud Clement |
6-7(8) 7-6(6) 6-4 |
2. | 31. října 2010 | Saint-Petersburg, Rusko | tvrdý(i) | Potito Starace | Rohan Bopanna Aisam-ul-Haq Qureshi |
7-6(6) 7-6(5) |
3. | 18. června 2011 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | Tráva | František Čermák | Robert Lindstedt Horia Tekau |
6-3 2-6 [10-8] |
čtyři. | 7. srpna 2011 | Kitzbühel, Rakousko | Základní nátěr | Santiago Gonzalez | Andre Sa Franco Ferreiro |
7-6(1) 4-6 [11-9] |
5. | 25. září 2011 | Bukurešť, Rumunsko | Základní nátěr | Potito Starace | Julian Knowle David Marrero |
3-6 6-4 [10-8] |
6. | 29. července 2018 | Gstaad, Švýcarsko | Základní nátěr | Matteo Berrettini | Igor Zelenai Denis Molčanov |
7-6(2) 7-6(5) |
Ne. | datum | Turnaj | Povlak | Partner | Soupeři ve finále | Šek |
jeden. | 15. února 2004 | Milán, Itálie | koberec(y) | Giorgio Galimberti | Jared Palmer Pavel Wisner |
4-6 4-6 |
2. | 7. ledna 2011 | Dauhá, Katar | Tvrdý | Andreas Seppi | Mark Lopez Rafael Nadal |
3-6 6-7(4) |
3. | 15. dubna 2012 | Casablanca, Maroko | Základní nátěr | Fabio Fognini | Dustin Brown Paul Henley |
5-7 3-6 |
čtyři. | 20. října 2012 | Moskva, Rusko | tvrdý(i) | Simone Bolelliová | František Čermák Michal Mertinjak |
5-7 3-6 |
5. | 16. června 2013 | Halle, Německo | Tráva | Jonathan Erlich | Santiago Gonzalez Scott Lipsky |
2-6 6-7(3) |
6. | 3. srpna 2014 | Kitzbühel, Rakousko | Základní nátěr | Andrej Golubev | Henri Kontinen Jarkko Nieminen |
1-6 4-6 |
7. | 4. srpna 2018 | Kitzbühel, Rakousko (2) | Základní nátěr | Federico Delbonis | Roman zkurvený Andres Molteni |
2-6 4-6 |