Bretaňská klasika

Stabilní verze byla odhlášena 11. června 2022 . Existují neověřené změny v šablonách nebo .
Bretaňská klasika
fr.  Bretagne Classic Ouest-France
Informace o závodu
Disciplína silniční cyklistika
zrušeno 1931
Závodění 82
Umístění Francie , Bretaň
Typ jednoho dne
Soutěž UCI World Tour ( 1.UWT )
Trávení času konec srpna
Organizátor Comité des Fetes de Plouay
Postavení profesionální
webová stránka pco.bzh/4-jours-cic-plou…
Ostatní jména fr.  Grand Prix de Plouay
Držitelé rekordů za vítězství
držitelé rekordů Philippe Bono Eloi Tassin Armand Auder Emile Garinel Jean Gansche Fernand Picot Jean Jourdain Jacques Bossy Gilbert Duclos-Lassay Oliver Nassen 2 výhry









Brittany Classic ( fr.  Bretagne Classic nebo oficiálně fr.  Bretagne Classic Ouest-France [1] , do roku 2015 známý jako Grand Prix of Plouet fr.  Grand-Prix de Plouay ) je každoroční jednodenní silniční cyklistický závod, který se pořádal ve francouzském regionu Bretaň od roku 1931 roku.

Historie

Gona byla vytvořena v roce 1931 bývalým lékařem Tour de France Berti, který využil svého vlivu k přilákání některých slavných francouzských cyklistů na debutovou edici [2] , kterou vyhrál bretaňský jezdec François Favet. V prvních desetiletích závod ovládali francouzští jezdci. Prvním nefrancouzským vítězem byl v roce 1954 Ital Hugo Anzil, druhým Nizozemec Frits Pirard v roce 1979.

Od roku 1992 do roku 1998 byla pod názvem Grand Prix of Plouet součástí francouzského cyklistického poháru . V roce 2005, s příchodem UCI ProTour (o něco později, UCI World Calendar ) vstoupil do jeho kalendáře a od roku 2011 je přítomen v kalendáři svého nástupce UCI World Tour .

V roce 2016 závod v zájmu udržení místa na World Tour radikálně změnil trasu. Namísto vícekruhu v okolí Plouetu se vlastně začal skládat z jednoho velkého kruhu napříč územím Bretaně . To se odrazilo i v názvu – závod byl přejmenován z Grand Prix Plouet na Brittany Classic . [jeden]

Ve většině případů se o vítězství hraje v cíli sprintu, ale někdy jsou malé mezery úspěšně dojet do cíle.

Mezi jeho vítězi lze rozlišit následující cyklisty. Sean Kelly byl prvním anglicky mluvícím jezdcem, který vyhrál v roce 1984. Belgičan Frank Vandenbroek se stal nejmladším vítězem v roce 1996 ve věku 21 let. [3] Ital Vincenzo Nibali na své cestě ke slávě v roce 2006 ve věku 22 let překvapivě zvítězil. [4] Australané Simon Gerrans a Matthew Goss vyhráli v roce 2009 a 2010. Nor Edwald Boasson Hagen s sólovým vítězstvím v roce 2012. Ital Filippo Pozzato , jehož vítězství v roce 2013 pomohlo vzkřísit jeho kariéru. [5] [6]

Je to jediný francouzský cyklistický závod nejvyšší úrovně , který neorganizuje Amaury Sport Organization .

Od roku 2002 se koná i ženská verze závodu .

Trasa

Závod začíná a končí v malém městečku Plouet , v srdci francouzské cyklistiky.

Zpočátku se závodilo na okruhu o délce asi 19,75 kilometru včetně dvou stoupání na okruhu Jean-Yves Perron ( Circuit Jean-Yves Perron ), který museli jezdci absolvovat jedenáctkrát.

V roce 2006 byla délka okruhu zvýšena o 5,6 km, což přidalo další stoupání a okruh se stal selektivnějším - Anstieg von Kérihuel (2,3 km, 8 %), Côte du Lézot (1,3 km, 7 %) Côte de Ty- Marrec (1,0 km; 10 %). Na této trase se konalo mistrovství světa 2000 .

V roce 2012 se trasa začala skládat z hlavního okruhu o délce 26,9 km, několika průsmyků a jednoho závěrečného 14kilometrového okruhu. Hlavní zahrnoval tři výtahy. První z nich, Côte du Lézot, začal téměř ihned po startu, jeho délka je 1,3 km s průměrným sklonem 6 %. Další byla Chapelle Sainte-Anne , mírné šestikilometrové stoupání uprostřed kruhu. Poté byla rovinatá oblast, po níž následovalo třetí stoupání Côte de Ty-Marrec s maximálním sklonem 10 %. Finálové kolo zahrnovalo pouze první a třetí stoupání. Côte de Ty-Marrec zároveň umožnil zorganizovat odtržení nebo připravit sprinterské vlaky. Celková délka se pohybovala od 210 do 240 km.

V roce 2016, kdy byl závod přejmenován, byla změněna i trasa. Vzdálenost se začala skládat z jednoho velkého okruhu o délce 227,8 km a jednoho konečného o délce 13,9 km. Celková délka je více než 240 km. [7] [8]

Vzdálenost se vyznačuje vysokou rychlostí, stoupáními a technickými sjezdy.

Amatérská Grand Prix

Od roku 2002, den před hlavním (mužským profesionálním) závodem, probíhá soutěž amatérských mužů ( Grand Prix de Plouay Elite Open , dříve známá jako Grand Prix Plouay-CMB ) a žen, pořádaná stejným klubem. V sobotu absolvují šest kol v závodě zvaném Grand Prix de la Ville de Plouay . V pátek se v Morbihanu konají masové kulturní cyklistické akce . Zpočátku se tomu všemu říkalo Three days of Pluet , od roku 2018 Four days of Pluet . [9] [10]

Vítězové

RokVítězDruhýTřetí
Circuit de l'Ouest
1931 François Favet Pierre Le Doare Andre Godina
1932 Filip Bono Paul Le Drogo Ferdinand Le Drogo
1933 Filip Bono Raymond Louvue Julien Grujon
1934 Lucien Tulot Jean KerielRené Durin
1935 Jean Le Dille E. Le GalloRaymond Drouet
1936 Pierre Kogan Francois Lucas Jean Le Dille
1937 Jean Marie Goasma Robert Aubron Amede Fournier
1938 Pierre Cloarec Robert Tanneveau Jean Marie Goasma
1939-1944 se kvůli druhé světové válce nekonal
1945 Eloi Tassen Christophe TaeronGeorges Gouyette [11]
Tour de l'Ouest
1946 Ange Le Stra Roger Chupin Pierre Kogan
1947 Raymond Louvue Albert Bourlon Roger Chupin
1948 Eloi Tassen Francis Chretien Raymond Louvue
1949 Aman Oder Guy ButteuxRené Haugustaine
1950 Aman Oder André Raffet Germain Mercier
1951 Emil Garinel Guy ButteuxJean Erussard
1952 Emil Garinel Francois Mahe [12] Jean Beaubet
1953 Serge Blueson Louis GilletRaymond Scardin
1954 Hugo Anzil Jean Le GuillyJean Cadras
1955 Jean-Jacques Petitan Jacques Dupont Joseph Le Cadet
1956 Valentine Wo René Fournier Josef Morvan
1957 Isaac Witr Josef Morvan Josef Grossard
1958 Jean Ganche André Raffet Joseph Tomin Fernand Picot
1959 Emmanuel Krenn Jean Ganche Felix Lebuhotel
1960 Hubert Ferrer André Foucher Josefské údolí
Circuit de l'Aulne
1961 Fernand Picot Emile Le BigautMax Bleneau
1962 Jean Ganche Georges Groussard Josef Morvan
1963 Fernand Picot Pierre LeMellecFernand Delort
1964 Jean Bourlet Hubert Ferrer Jean Ganche
1965 François Goasduff Hubert Niel Jean-Louis Jagueneau
Grand Prix de Plouay
1966 Claude Mazo Jean Bourlet Pierre LeMellec
1967 Francois Amon Georges Chapp Maurice Morin
1968 Jean Jourdain Jean-Claude Lebob André Zimmerman
1969 Jean Jourdain François Goasduff Leon-Paul Menard
1970 Jean Marcarini [13] Robert Boulux Roland Berlan
1971 Jean-Pierre Danguillaume Jacques Gestraud Raymond Delisle
1972 Robert Boulux Gerard Besnard Enzo Mattioda
1973 Jean-Claude Velký Gilbert Bellone Chlap Sibyll
1974 Raymond Martin Jacques Botherel Claude Egeparses
1975 Cyril Guimard Jean-Louis Danguillaume Guy Santy
1976 Jacques Bossis Patrik Perret Pierre-Raymond Wilmien
1977 Jacques Bossis Roger Leger Christian Seznek
1978 Pierre-Raymond Wilmien Yop Zutemelk Marcel Tinazzi
1979 Fritz Pirard Jean Chassan Yvon Bertan
1980 Patrik Frio Jacques Bossis Bernard Beca
1981 Gilbert Duclos-Lassalle Dominique Arno Raymond Martin
1982 Francis Castaing Regis Clery Didier Vanoverskjölde
1983 Pierre Buzzo Mark Madio Stephen Roach
1984 Sean Kelly Frederic Vichot Eric Caritu
1985 Eric Guyot Rudy Matthijs Mark Madio
1986 Bojový Guyan Sean Kelly Soren Lilholt
1987 Gilbert Duclos-Lassalle Jean-Claude Bagot Frederic Brun
1988 Luc LeBlanc Charlie Motte Patrice Esno
1989 Jean-Claude Colotti Bruno Cornilet Gilles Delion
1990 Bruno Cornilet Bojový Guyan Thomas Wegmüller
1991 Armand De las Cuevas Andreas Kappes Miguel Arroyo
1992 Ronan Pensec Serge Bageta Thierry Claverola
1993 Thierry Claverola Jean Francois Bernard Thierry Laurent
1994 Andrej Chmil Richard Virank Jens Heppner
1995 Rolf Erman Laurent Madowas Christian Henn
1996 Frank Vandenbroek Laurent Brochard Andrej Chmil
1997 Andrea Ferrigato Sergio Barbero Chris Horner
1998 Pascal Herve Ludo Dirksens Štěpán Eloth
1999 Christophe Mengen Markus Zberg Sergej Ivanov
2000 Michele Bartoli Nico Mattan Walter Beneto
2001 Nico Mattan Patrice Algan Patrik Jonker
2002 Jeremy Hunt Stuart O'Grady Baden Cook
2003 Andi Flickinger Anthony Geslin Nicolas Jalaber
2004 Didier Rous Serge Bageta Guido Trentin
2005 George Hincapie Alexandr Usov Davide Rebellin
2006 Vincenzo Nibali Juan Antonio Flecha Manuele Mori
2007 Thomas Vöckler Prohlídka Huskhovd Danilo Di Luca
2008 Pierrick Fedrigo Alessandro Ballan David Lopez Garcia
2009 Simon Gerrans Pierrick Fedrigo Paul Martens
2010 Matthew Goss Tyler Farrar Yoann Offredo
2011 Greg Bole Simon Gerrans Thomas Vöckler
2012 Edwald Boasson Hagen Rui Costa Heinrich Haussler
2013 Filippo Pozzato Giacomo Nizzolo Samuel Dumoulin
2014 Sylvain Chavanel Andrea Fedi Arthur Visho
2015 Alexandr Kristoff Simone Ponzi Ramunas Navardauskas
Bretagne Classic-Ouest-France
2016 Oliver Nasen Alberto Bettiol Alexandr Kristoff
2017 Elia Viviani Alexandr Kristoff Sonny Colbrelli
2018 Oliver Nasen Michael Wahlgren Tim Wellens
2019 Sep Vanmarcke Tish Benot Jack Haig
2020 Michael Matthews Luka Mezgets Florián Seneschal
2021 Benoit Confroy Julian Alaphilippe Mikkel Frolich Honore
2022 Wout Van Art Axel Laurence Alexander Kamp

Poznámky

  1. 1 2 Bretaňská klasika ouest-france  (fr.)  ? . www.bretagne-classique-outest-france.bzh . Získáno 29. srpna 2016. Archivováno z originálu 8. srpna 2016.
  2. GP Ouest Francie–Plouay . uci.ch . UCI. Získáno 27. listopadu 2015. Archivováno z originálu 3. února 2019.
  3. GP Ouest-France (GP de Plouay), Francie, Kat 1.1. . autobus.cyclingnews.com . cyklistické novinky. Získáno 27. listopadu 2015. Archivováno z originálu 19. června 2013.
  4. La plus belle de Nibali . europort.fr _ Eurosport. Získáno 27. listopadu 2015. Archivováno z originálu 3. února 2019.
  5. GP Ouest-France 2012 (nedostupný odkaz) . teamsky.com . Tým Sky. Získáno 27. listopadu 2015. Archivováno z originálu 8. prosince 2015. 
  6. Ryan, Barry Pozzato nastiňuje tituly mistra světa vítězstvím v GP Ouest-France. 2. září 2013 . cyclingnews.com . cyklistické novinky. Získáno 27. listopadu 2015. Archivováno z originálu 3. února 2019.
  7. Bretaňská klasika ouest-france. Le parcours de la Bretagne Classic Ouest France 2017 . bretagne-classique-outest-france.bzh (22.05.2017). Staženo 2. února 2019. Archivováno z originálu 3. února 2019.
  8. Bretagne Classic LIVE . podiumcafe.com (27. srpna 2017). Staženo 2. února 2019. Archivováno z originálu 3. února 2019.
  9. GP de Plouay-CMB / Palmarès (nedostupný odkaz) . comitedesfetes-plouay.com (11. července 2012). Získáno 2. února 2019. Archivováno z originálu 11. července 2012. 
  10. Plouay, U23 GP de Plouay . cyclingarchives.com . Staženo 2. února 2019. Archivováno z originálu 3. února 2019.
  11. (cs) Plouay (a) 1945 GP Ouest Francie, GP Plouay , cyclingarchives.com . Staženo 29. srpna 2021.
  12. (cs) Plouay (a) 1952 GP Ouest Francie, GP Plouay , cyclingarchives.com . Staženo 29. srpna 2021.
  13. (cs) Plouay (a) 1970 GP Ouest Francie, GP Plouay , cyclingarchives.com . Staženo 29. srpna 2021.
  14. Šest bývalých spoluhráčů Armstronga z USPS obdrželo zákaz od USADA . cyclingnews.com (10. října 2012). Archivováno 16. 10. 2015.

Odkazy