Hřídel - soubor zařízení , mechanismů a spojů, které slouží k přenosu točivého momentu z motoru na pohonnou jednotku ak přenosu tahového tlaku z ní na trup lodi .
Hřídelové prvky jsou:
Je koncovým hřídelem hřídelového vedení a je určen k upevnění vrtule (instalované na jejím zadním konci). Vyrobeno z uhlíkové nebo legované oceli . V oblasti ložisek konzoly a mrtvého dřeva jsou na hřídelích v horkém stavu namontovány bronzové nebo mosazné košile. Gumové a epoxidové nátěry se také používají pro ochranu proti korozi ; U vícevrtulových lodí vyčnívají boční vrtulové hřídele mimo trup přes minomety a jsou podepřeny konzolami.
Hřídele propojené motorem a kardanovým hřídelem pomocí přírub a spojek ;
Slouží jako podpěry pro mezilehlé hřídele;
Slouží k přenosu trvalého tlaku vytvářeného vrtulí na trup lodi;
Slouží k podepření vrtulové hřídele (nebo mezilehlé) a utěsnění výstupního bodu posledně jmenovaného z trupu lodi. V místech, kde hřídel prochází vodotěsnými přepážkami, jsou instalovány přepážkové průchodky .
Délka hřídele závisí na architektuře plavidla a jeho velikosti. Se zadním umístěním strojovny může dosáhnout 12–20 metrů; v průměru 50–70 metrů. Při velkých délkách je šachta umístěna v chodbě ( koridor vrtulové šachty ), která ji chrání před poškozením a je utěsněna.
Při provozu hřídele na něj působí následující zatížení: hlavními jsou točivý moment přenášený z vrtule; hydrodynamické síly , které vznikají při provozu šneku; hmotnost hřídelí, vrtule a dalších mechanismů připevněných k hřídelům. Pomocné - ohybové momenty vyplývající z nesouososti hřídele; zatížení vyplývající z nevyváženosti vrtule; úsilí v důsledku provozu vrtule v šikmém proudění a při klopení. Náhodné - síly vznikající při dopadu listů vrtule na pevné předměty.
Slovníky a encyklopedie |
|
---|