Varšavská konfederace (1573)
Varšavská konfederace je konfederace vytvořená na prvním svolání Sejmu ve Varšavě 28. ledna 1573 s cílem zajistit náboženskou toleranci v Commonwealthu .
Zákon Varšavské konfederace je považován za první takový dokument v Evropě. I když tento akt nezabránil náboženským konfliktům, dočasně učinil Commonwealth mnohem bezpečnějším a tolerantnějším místem než většina Evropy, zejména během třicetileté války .
Konfederace se zúčastnili zástupci Velkého a Malopolska , Litevského velkovévodství , Kyjeva , Volyně , Podlasí , ruských provincií, zemí Pruska , Pomořanska , Samogita , Livonska a korunního města [1] .
Varšavská konfederace měla za cíl překonat problémy, které nastaly po uzavření Lublinské unie , podle níž vznikl nový stát – Commonwealth, který měl jediného krále, Sejm, peníze, daně a jednotnou zahraniční politiku [2]. , ale neměl společný kostel. Východní země ovládali pravoslavní, zatímco na západě a severu Polska se šířil místní protestantismus .
Varšavská konfederace sehrála aktivní roli při ochraně náboženských svobod v Commonwealthu, její členové se zavázali k vzájemné toleranci, zachování této tolerance i v dalších generacích, solidární v boji za svobodu vyznání za každé vlády, která by pronásledovala jakékoli vyznání. Katoličtí biskupové nepodepsali články Varšavské konfederace a prohlásili, že Varšavská konfederace „uráží Boží majestát, ničí základy polského státu, protože hlásá svobodu všem nekřesťanům, mohamedánům, Židům, protestantům a dalším schizmatik“ [3] .
V roce 2003 byl text konfederace zařazen na seznam UNESCO Memory of the World [4] .
Poznámky
- ↑ Konfederacja warszawska, 28.I.1573 (pol.) . Získáno 27. listopadu 2012. Archivováno z originálu 16. července 2012. (neurčitý)
- ↑ Levitska N. M. Historie Ukrajiny // Ukrajinské země ve skladišti Litvy a Polska . Získáno 27. listopadu 2012. Archivováno z originálu 2. listopadu 2012. (neurčitý)
- ↑ Volyňská univerzální encyklopedie // Varšavská konference (nepřístupný odkaz)
- ↑ UNSECO: Všeobecná konfederace Varšavy
Literatura
- W. Budka, Kto podepsal Konfederację Warszawska 1573 r.? , [w:] Reformacja w Polsce , R. I, nr, 4, 1921.
- N. Davies, Bože igrzysko. Historia Polski , Kraków Społeczny Instytut Wydawniczy Znak 1999.
- A. Jobert, La tolerance religieuse en Pologne au XVIc siecle , [w:] Studi di onore di Ettore Lo Gato Giovanni Maver , Firenze 1962, s. 337-343.
- M. Korolko, Klejnot swobodnego sumienia , Warszawa 1974.
- Konfederacja warszawska 1573 roku wielka karta polskiej tolerancji , opr. M. Korolko, J. Tazbir, Warszawa Instytut Wydawniczy PAX 1980.
- G. Schramm, Der Polnische Adel und die Reformation , Wiesbaden 1965.
- J. Tazbir, Państwo bez stosow. Szkice z dziejów tolerancji w Polsce XVI—XVII w. , Warzawa 1967.
- J. Tazbir, Reformacja, kontrreformacja, tolerancja , Wrocław 1996.
- Paweł Janowski [współautor Ołeksandr Dobrojer], Konfederacja Warszawska , [w:] Encyklopedia Katolicka , Lublin 2002, t. IX, kol. 564-565.
- Bob Scribne, Tolerance and Intolerance in the European Reformation , Cambridge University Press, 2002, ISBN 0-521-89412-3 , Google Print, str. 264+
- A. Jobert, La tolerance religieuse en Pologne au XVIc siecle, [w:] Studi di onore di Ettore Lo Gato Giovanni Maver, Firenze 1962, s. 337-343,
- Norman Davies, Boží hřiště. Historie Polska , sv. 1: The Origins to 1795, Vol. 2: 1795 do současnosti. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-925339-0 / ISBN 0-19-925340-4
- M. Korolko, J. Tazbir, Konfederacja warszawska 1573 roku wielka karta polskiej tolerancji , Warszawa Instytut Wydawniczy PAX 1980.
- G. Schramm, Der Polnische Adel und die Reformation , Wiesbaden 1965.
- Encyklopedie PWN