Vejvanovský, Pavel Josef

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 22. března 2020; kontroly vyžadují 3 úpravy .
Pavel Josef Vejvanovský
základní informace
Datum narození 1633 [1] nebo 1640 [2]
Místo narození
Datum úmrtí 24. června 1693( 1693-06-24 ) , 22. června 1693( 1693-06-22 ) [3] nebo 24. července 1693( 1693-07-24 ) [4]
Místo smrti
Profese skladatel , trumpetista , dirigent , varhaník
Nástroje tělo
Žánry klasická hudba a liturgická hudba [d]
Autogram
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Pavel Josef Vejvanovský ( česky Pavel Josef Vejvanovský ; 1639 nebo 1640 , Gulchin , Slezsko  - 24. července 1693 , Kroměříž , Morava ) - český barokní skladatel . Spolu s Adamem Michnou je považován za nejvýraznějšího českého hudebníka 17. století.

Životopis

Přesné datum narození není známo. Na základě svědectví Vejvanovského o jeho věku, dochovaného v protokolu o soudním jednání, je jako rok narození uveden rok 1639. Jeho rodiče žili v Glučíně, Moravské Ostravě a Hukvaldech , kde jeho otec sloužil jako desátník u stráže hradu. . V letech 1656 - 1660 Vejvanovský studoval na jezuitském gymnáziu v Opavě , kde se seznámil se skladateli Heinrichem Bieberem a Philippem Rittlerem , kteří na něj měli znatelný vliv.

Po absolvování gymnázia vstoupil Vejvanovský do služeb olomouckého biskupa Karla Lichtenštejna jako člen orchestru v Kroměříži . Po Bieberově odjezdu do Salcburku v roce 1664 nastoupil Vejvanovskij na jeho místo jako palácový trubač na kromnerizském zámku a kapelník v katedrále sv. Mauricius v Olomouci. Jeho nejstarší dochované dílo pochází z tohoto období.

V roce 1666 se Veyvanovsky oženil s dcerou kroměřížského starosty, která mu porodila 8 dětí. V roce 1670 vedl biskupský orchestr a stal se jedním z nejlépe placených zaměstnanců biskupského dvora. Vlastnil spoustu nemovitostí a patřil k nejváženějším občanům. Zemřel 24. července 1690, v pohřebním protokolu byl uveden věk 60 let.

Kreativita

Pavel Josef Veyvanovsky se pod své partitury podepsal jako „polní trubač“. V jeho tvorbě převládá orchestrální tvorba, často s bohatou účastí dechových nástrojů. Celkem jeho pozůstalost čítá na 120 děl světských (sonáty, serenády, balety) i duchovních (sonáty, mše, žalmy, litanie atd.). Skladatel vlastnil rozsáhlou hudební knihovnu, mnohá díla, která nejsou signována a přes četné studie nebylo jejich autorství definitivně zjištěno.

Za autorova života nebyla jeho díla příliš obvyklá, zmínky o jeho skladbách se nacházejí pouze v několika seznamech skladatelových současných hudebních materiálů (ve městech Slaný , Kremsmünster , Tovačov ).

Poznámky

  1. ↑ Německá národní knihovna , Berlínská státní knihovna , Bavorská státní knihovna , Rakouská národní knihovna Záznam #119296217 // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.
  2. ↑ Československý hudební slovník osob a institucí  (Czech) / ed. G. Černušák , B. Štědroň , Z. Nováček - 1963.
  3. ↑ Databáze českého národního úřadu
  4. ↑ 1 2 3 Archiv výtvarného umění – 2003.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Foto, video a zvuk
Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie