Povstání ve Verny | |||
---|---|---|---|
Hlavní konflikt: Ruská občanská válka | |||
datum | června 1920 | ||
Místo | Loajální | ||
Způsobit | Poslání částí posádky do Ferghany, přebytečné přivlastnění, monopol na obilí. | ||
Výsledek | kapitulaci rebelů. | ||
Odpůrci | |||
|
|||
velitelé | |||
|
|||
Boční síly | |||
|
|||
Středoasijské divadlo operací ruské občanské války | |
---|---|
Ozbrojené povstání v Taškentu • Fronta Aktobe : Ferganská fronta : Semirechensky front : Transkaspická fronta : Revoluce v Bucharě : Revoluce v Chivě : |
Povstání ve Verny (1920) - ozbrojené povstání proti sovětské moci posádkou města Verny (asi 5 tisíc lidí), 12.-19.6.1920. Významnou část posádky tvořili místní semirechyští rolníci. Důvodem projevu byl rozkaz velení Turkestánské fronty opustit město a vydat se do Fergany bojovat s Basmachi. Také v mase vojáků dozrávala nespokojenost s dosavadním obilným monopolem. 12. června jeden z praporů 27. pluku odmítl uposlechnout rozkazu. Povstalci obsadili pevnost a vytvořili Bojový revoluční výbor (vedený šéfem místní policie Cheusovem G.), byli odstraněni všichni velitelé jednotek Rudé armády.
Předseda vojenské rady 3. turkestánské střelecké divize D. A. Furmanov a šéf divize I. P. Belov zahájili jednání s povstalci. V důsledku dosaženého kompromisu byli zástupci zvolení povstaleckými jednotkami na valné hromadě 15. července zařazeni do Prozatímní rady a Semirečenského oblastního vojenského revolučního výboru. Ani poté však povstalecký prapor rozkaz neuposlechl. Furmanov a Belov tajně opustili město a odešli ke 40. kavkazskému pluku (stál 20 km od města); po příchodu posledně jmenovaného 19. června do Verny rebelové kapitulovali.
Očitý svědek událostí Zalogin I.I. (komisař semipalatinské skupiny vojsk Rudé armády) popsal proces s účastníky povstání takto:
Když jsme dorazili k povstání Věrných, bylo již ve skutečnosti potlačeno. Následoval nás revoluční tribunál z Moskvy. Krátce na to se konala porada svolaná D. A. Furmanovem, na které byla projednána otázka konání soudu s rebely. Místní pracovníci, včetně D. A. Furmanova, trvali na tom, aby všichni zatčení byli posláni do Moskvy a souzeni v Moskvě. Motivovali to tím, že nálada v semirechyských jednotkách byla stále znepokojivá a průběh procesu by mohl situaci v provincii zkomplikovat.
Kategoricky jsme se postavili proti tomuto návrhu a trvali na tom, aby se proces konal ve Verny. Zachování absolutního pořádku a klidu jsme zaručili přítomností spolehlivých jednotek 57. divize a dvou speciálních odřadů. Motivovali jsme to také tím, že tím, že jsme v Moskvě vedli proces s rebely, ukazujeme tím svou slabost. Zástupci Moskvy se mnou souhlasili a soud se konal ve městě Verny.
Tribunál vydal rozhodnutí: zastřelit přední elitu povstání, značnou část obžalovaných odsoudit k různým trestům, zbytek propustit a provést mezi nimi vysvětlovací práce.
- Zalogin I. N. Na turkestánské frontě // Moskvané na frontách občanské války. Vzpomínky. - M .: Moskovský dělník, 1960. Pp. 419-427 [1]