Historická provincie Pruska | |||||
Horní Slezsko | |||||
---|---|---|---|---|---|
Němec Oberschlesien | |||||
|
|||||
50°40′13″ s. sh. 17°55′13″ východní délky e. | |||||
Země | Německo | ||||
Země | Prusko | ||||
Adm. centrum |
Oppeln (1919-1938) Kattowitz (1941-1945) |
||||
Historie a zeměpis | |||||
Datum vzniku |
|
||||
Datum zrušení | |||||
Náměstí |
|
||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel |
|
||||
Poznámky: mapa v rámci hranic 1925 | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Horní Slezsko ( německy : Oberschlesien , polsky Górny Śląsk ) je provincie Pruska v Německu. Existoval v letech 1919-1938 a poté znovu v letech 1941-1945. Vznikla rozdělením pruské provincie Slezsko na dvě nové - Dolní a Horní Slezsko a zahrnovala její východní část. Dnes je území Horního Slezska téměř celé součástí Polska , malá část patří i České republice .
V listopadu 1919 byl okres Oppeln stažen z území provincie Slezsko, čímž vznikla nová samostatná provincie Horní Slezsko. Zbytek provincie Slezsko byl přejmenován na Dolní Slezsko. Tento krok byl pokusem dát hornoslezským slovanským národům větší autonomii v rámci Pruska. To však nepomohlo a podle podmínek Versailleské smlouvy bylo Německo nuceno postoupit Československu tzv. Gluchinsky region . Po hornoslezském referendu předepsaném Versailleskou smlouvou (březen 1921) ztratilo Německo i východní část okresu, která byla převedena do Polska a vytvořila zde Autonomní Slezské vojvodství [1] . V důsledku toho Německo ztratilo hlavní část hornoslezských uhelných a hutnických oblastí [2] .
V roce 1922 se na území Horního Slezska, které zůstalo součástí Pruska, konalo referendum o oddělení od Pruska a vytvoření samostatného státu Horní Slezsko jako součásti Německa. Většina obyvatel se však vyslovila pro zachování stávajícího stavu [3] .
Poté, co se v roce 1933 dostali k moci národní socialisté a začala politika Gleichschaltun , provincie vlastně ztratily svůj význam a moc Ober-Prezidenta se stále více dostávala do konfliktu s mocí Gauleiterů ze strany Gau . De facto od roku 1933 vládla oběma provinciím Dolního a Horního Slezska jedna osoba – Gauleiter Gau Silesia . V roce 1938 byly obě provincie oficiálně sloučeny do jediné provincie Silesia .
Počátkem roku 1939, po okupaci českého Slezska a polském tažení Wehrmachtu, došlo k výraznému rozšíření území Pruského Slezska. V říjnu 1939 byl v provincii Slezsko vytvořen nový kraj Kattowitz se zaměřením na Kattowice . V listopadu 1939 byla území okresů Oppeln a Kattowitz poněkud rozšířena v důsledku anektovaných oblastí Polska (Bendzinsky, Olkuszky powiats Kieleckého vojvodství, Chrzanow, Byalsky a Zywiecki powiats Krakovského vojvodství - do okresu Kattowice, Zawierci a Czestochowa powiats z Kieleckého vojvodství - do okresu Oppeln).
V souvislosti s tak významným rozšířením celkové rozlohy provincie Slezsko v lednu 1941 byla opět rozdělena na dvě části: Dolní Slezsko - s okresy Liegnitz a Breslau a Horní - s okresy Oppeln a Kattowitz. Tentokrát bylo hlavním městem provincie Horní Slezsko zvoleno město Kattowitz.
Území provincie Horní Slezsko se tedy v letech 1939-1945 skládalo ze dvou okresů :
1941 také viděl vytvoření Gau Lower Silesia a Gau Horní Silesia , jehož Gauleiters také převzal funkce Ober-prezidenti jejich příslušných provincií.
Po roce 1945 přešlo území bývalého pruského Horního Slezska téměř zcela pod polskou správu a dnes je převážně součástí Opolského vojvodství . Region Gluchin (Khulchin region) dnes opět patří České republice.
Území a obyvatelstvo provincie Horní Slezsko v roce 1925: [1]
Správní obvod | Rozloha, km² | Obyvatelstvo, lidé | Počet okresů | |
---|---|---|---|---|
venkovský | městský | |||
Okres Oppeln | 9,702 | 1 379 278 | čtrnáct | 6 |
Podle sčítání lidu z roku 1925 mělo 62 % obyvatel provincie jako svůj mateřský jazyk pouze němčinu, 27 % – němčinu a polštinu shodně, 11 % – pouze polštinu. Náboženské složení obyvatelstva v roce 1925: 88,5 % - katolíci; 10,5 % jsou protestanti; 0,1 % - ostatní křesťanské denominace; 0,7 % - Židé; 0,2 % - ostatní přiznání [1] .
Rozloha a počet obyvatel okresů Oppeln a Kattowitz k 17. květnu 1939 v hranicích k 1. lednu 1941 a počet okresů k 1. lednu 1941 (v uvedeném okamžiku byly krátce obě provincie Horní a Dolní Slezsko opět sjednoceni do jediné provincie Slezsko ): [4]
Správní obvod | Rozloha, km² | Obyvatelstvo, lidé | Počet okresů | |
---|---|---|---|---|
venkovský | městský | |||
Okres Oppeln | 11.694.61 | 1.374.232 | patnáct | 3 |
bez bývalých polských území | 8.943.97 | 1.047.808 | ||
bývalá polská území | 2 750,64 | 326,424 | ||
Okres Kattowitz | 8.923.64 | 2 966 852 | 12 | 6 |
bez bývalých polských území | 1.088.12 | 534,417 | ||
bývalá polská území | 7.835.52 | 2.432.435 | ||
Celkem podle okresů | 20.618.25 | 4.281.084 | 27 | 9 |
Od roku 1925 nebylo v provincii jediné město s populací více než 100 000 obyvatel. Asi 27,9 % obyvatel provincie žilo ve městech s více než 20 000 obyvateli. Asi 48,3 % obyvatel žilo v sídlech do 2 tisíc obyvatel. Největší města provincie byla (počet obyvatel je uveden i pro rok 1925): [1]
Funkce hlavního prezidenta byla v Prusku zavedena v souladu s výnosem z 30. dubna 1815 o zlepšení zemské vlády ( německy: Verordnung wegen verbesserter Einrichtung der Provinzial-Behörden ).
let | hlavní prezident | Zásilka |
---|---|---|
1919-1922 | Josef Bitta | Centrum |
1923-1929 | Alphonse Proske | Centrum |
1929-1933 | Hans Lukaszek | Centrum |
1933-1934 | Helmut Brückner | NSDAP |
1935-1938 | Josef Wagner | NSDAP |
1938-1941 | (provincie neexistovala) | |
1941-1945 | Fritz Bracht | NSDAP |
Helmut Brückner v letech 1933-1935 a Josef Wagner v letech 1935-1938 byli oba Ober-prezidenti provincie Dolní Slezsko a gauleiteři strany Gau Silesia . Wagner také vedl sjednocenou provincii Slezsko v letech 1938-1941.
Pruska | Provincie||
---|---|---|
Panství pruského krále před zemskou reformou | Braniborsko-Prusko Braniborsko Východní Prusko Slezsko Pomořansko Pruské Polsko Západní Prusko Jižní Prusko 1 Nové východní Prusko 1 Nové Slezsko 1 | |
Provincie vytvořené po Vídeňském kongresu (1815) | reorganizace Prusko 2 Východní Prusko 3 Západní Prusko 3.4 Braniborsko Slezsko 2 Pomořansko anexe Vestfálsko provincie Rýn Dolní Rýn 3 Jülich-Kleve-Berg 3 Sasko 2 Posen 4 | |
Provincie vzniklé v druhé polovině 19. století | po německé válce Šlesvicko-Holštýnsko Hannover Hesensko-Nassau 2 provinciálně Země Hohenzollern Berlín | |
Provincie vytvořené v první polovině 20. století | Výmarská republika Dolní Slezsko 3 Horní Slezsko 3 Posen-Západní Prusko 5 nacistické Německo Halle-Merseburg Magdeburku kurgessen Nassau | |
1 Úplně ztraceno podle smlouvy z Tilsitu (1806). 2 byly následně odděleny. 3 Následně sloučeny do rozšířené provincie. 4 Následně zrušen kvůli ztrátě hlavního území (1920). 5 Rozdělen mezi sousední provincie. |
Slovníky a encyklopedie |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |