Horní Slezsko (provincie)

Horní Slezsko ( německy :  Oberschlesien , polsky Górny Śląsk ) je provincie Pruska v Německu. Existoval v letech 1919-1938 a poté znovu v letech 1941-1945. Vznikla rozdělením pruské provincie Slezsko na dvě nové - Dolní a Horní Slezsko a zahrnovala její východní část. Dnes je území Horního Slezska téměř celé součástí Polska , malá část patří i České republice .

Historie

Výmarská republika

V listopadu 1919 byl okres Oppeln stažen z území provincie Slezsko, čímž vznikla nová samostatná provincie Horní Slezsko. Zbytek provincie Slezsko byl přejmenován na Dolní Slezsko. Tento krok byl pokusem dát hornoslezským slovanským národům větší autonomii v rámci Pruska. To však nepomohlo a podle podmínek Versailleské smlouvy bylo Německo nuceno postoupit Československu tzv. Gluchinsky region . Po hornoslezském referendu předepsaném Versailleskou smlouvou (březen 1921) ztratilo Německo i východní část okresu, která byla převedena do Polska a vytvořila zde Autonomní Slezské vojvodství [1] . V důsledku toho Německo ztratilo hlavní část hornoslezských uhelných a hutnických oblastí [2] .

V roce 1922 se na území Horního Slezska, které zůstalo součástí Pruska, konalo referendum o oddělení od Pruska a vytvoření samostatného státu Horní Slezsko jako součásti Německa. Většina obyvatel se však vyslovila pro zachování stávajícího stavu [3] .

Nacistické Německo

Poté, co se v roce 1933 dostali k moci národní socialisté a začala politika Gleichschaltun , provincie vlastně ztratily svůj význam a moc Ober-Prezidenta se stále více dostávala do konfliktu s mocí Gauleiterů ze strany Gau . De facto od roku 1933 vládla oběma provinciím Dolního a Horního Slezska jedna osoba – Gauleiter Gau Silesia . V roce 1938 byly obě provincie oficiálně sloučeny do jediné provincie Silesia .

Počátkem roku 1939, po okupaci českého Slezska a polském tažení Wehrmachtu, došlo k výraznému rozšíření území Pruského Slezska. V říjnu 1939 byl v provincii Slezsko vytvořen nový kraj Kattowitz se zaměřením na Kattowice . V listopadu 1939 byla území okresů Oppeln a Kattowitz poněkud rozšířena v důsledku anektovaných oblastí Polska (Bendzinsky, Olkuszky powiats Kieleckého vojvodství, Chrzanow, Byalsky a Zywiecki powiats Krakovského vojvodství - do okresu Kattowice, Zawierci a Czestochowa powiats z Kieleckého vojvodství - do okresu Oppeln).

V souvislosti s tak významným rozšířením celkové rozlohy provincie Slezsko v lednu 1941 byla opět rozdělena na dvě části: Dolní Slezsko - s okresy Liegnitz a Breslau a Horní - s okresy Oppeln a Kattowitz. Tentokrát bylo hlavním městem provincie Horní Slezsko zvoleno město Kattowitz.

Území provincie Horní Slezsko se tedy v letech 1939-1945 skládalo ze dvou okresů :

1. Správní obvod Oppeln , centrum - Oppeln .
2. Správní obvod Kattowitz , centrum - Kattowitz .

1941 také viděl vytvoření Gau Lower Silesia a Gau Horní Silesia , jehož Gauleiters také převzal funkce Ober-prezidenti jejich příslušných provincií.

Poválečný vývoj

Po roce 1945 přešlo území bývalého pruského Horního Slezska téměř zcela pod polskou správu a dnes je převážně součástí Opolského vojvodství . Region Gluchin (Khulchin region) dnes opět patří České republice.

Populace

Statistiky

Území a obyvatelstvo provincie Horní Slezsko v roce 1925: [1]

Podle sčítání lidu z roku 1925 mělo 62 % obyvatel provincie jako svůj mateřský jazyk pouze němčinu, 27 % – němčinu a polštinu shodně, 11 % – pouze polštinu. Náboženské složení obyvatelstva v roce 1925: 88,5 % - katolíci; 10,5 % jsou protestanti; 0,1 % - ostatní křesťanské denominace; 0,7 % - Židé; 0,2 % - ostatní přiznání [1] .

Rozloha a počet obyvatel okresů Oppeln a Kattowitz k 17. květnu 1939 v hranicích k 1. lednu 1941 a počet okresů k 1. lednu 1941 (v uvedeném okamžiku byly krátce obě provincie Horní a Dolní Slezsko opět sjednoceni do jediné provincie Slezsko ): [4]

Městské a venkovské obyvatelstvo

Od roku 1925 nebylo v provincii jediné město s populací více než 100 000 obyvatel. Asi 27,9 % obyvatel provincie žilo ve městech s více než 20 000 obyvateli. Asi 48,3 % obyvatel žilo v sídlech do 2 tisíc obyvatel. Největší města provincie byla (počet obyvatel je uveden i pro rok 1925): [1]

• Gleiwitz  - 81 888 lidí
• Hindenburg  - 73 163 lidí
• Boyten  - 62 543 lidí.
• Oppeln  - 41 507 lidí
• Ratiboř  - 40.959 lidí
• Naisse  - 32 604 lidí.

Ober-prezidenti provincií

Funkce hlavního prezidenta byla v Prusku zavedena v souladu s výnosem z 30. dubna 1815 o zlepšení zemské vlády ( německy:  Verordnung wegen verbesserter Einrichtung der Provinzial-Behörden ).

Helmut Brückner v letech 1933-1935 a Josef Wagner v letech 1935-1938 byli oba Ober-prezidenti provincie Dolní Slezsko a gauleiteři strany Gau Silesia . Wagner také vedl sjednocenou provincii Slezsko v letech 1938-1941.

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 4 Die Provinz Oberschlesien im Überblick Archivováno 7. ledna 2018 na Wayback Machine  (německy)
2. ↑ Horní Slezsko  // Velká sovětská encyklopedie  : v 66 svazcích (65 svazků a 1 doplňkový) / kap. vyd. O. Yu Schmidt . - M  .: Sovětská encyklopedie , 1926-1947.
3. ↑ Die Provinz Oberschlesien: Volksabstimmungen 1920 und 1922 Archivováno 13. května 2017 na Wayback Machine  (německy)
4. ↑ Fläche und Bevölkerung der größeren Verwaltungsbezirke (S. 8), Zahl der Gemeinden und Kreise (S. 21), Bevölkerung nach Gemeindegrößenklassen (S. 22)  (Německo) . Statistisches Jahrbuch für das Deutsche Reich 1939/40 (Digitalisat). Získáno 25. 8. 2017. Archivováno z originálu 8. 5. 2019.

Odkazy

• Deutsche Verwaltungsgeschichte: Preußische Provinz Schlesien  (německy)
• Territoriale Veränderungen in Deutschland: Provinz Oberschlesien Archivováno 16. června 2018 na Wayback Machine  (německy)
• Provinz Schlesien (Herzogtum Schlesien) Archivováno 10. února 2017 na Wayback Machine  (německy)

Slovníky a encyklopedie	Velký sovět (1 ed.)
V bibliografických katalozích	GND : 4042978-7 VIAF : 134283515 WorldCat VIAF : 134283515