Vladivostok | |
---|---|
čeština Vladivoj | |
kníže český | |
1002–1003 _ _ | |
Předchůdce | Boleslav III Rudý |
Nástupce | Jaromír |
Narození |
981 |
Smrt |
ledna 1003 Praha ? |
Rod | Piastovci ? |
Otec | Mieszko I ? |
Matka | Dúbravka ? |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Vladivoj ( česky Vladivoj ; d. leden 1003 ) - kníže český ( 1002 - 1003 ).
Jeho původ není zcela jasný, nejspíše byl synem dcery knížete Boleslava I. Hrozného Dúbravky a polského knížete Mieszka I. Boleslav I. Statečný byl v tom případě jeho mladší bratr.
Po vyhnání knížete Boleslava Rudého v roce 1002 pozvali Češi (za aktivní účasti rodu Vrshových ) k panování polského knížete Vladivoje, příbuzného vyhnaného knížete. Podle kronikáře Thietmara z Merseburgu byl v Čechách přijat „s velkými sympatiemi“. Téměř okamžitě se však drobní čeští vládci rozdělili na proněmecké a propolské strany a odchovanec druhé jmenované Vladivoj byl v menšině.
Již v listopadu tohoto roku složil kníže Vladivoj v Řezně přísahu novému německému králi Jindřichu II. Svatému a poprvé byl králem schválen jako český kníže s lenním právem. Od tohoto okamžiku začala být Česká republika považována za součást Svaté říše římské , což později umožnilo císařům aktivně zasahovat do záležitostí nástupnictví na český trůn a nakonec vedlo k česko-německé personální unii .
Ve vztahu k Vladivoyovi je také známo o jeho chronické závislosti na alkoholu. Kronikáři tvrdí, že „nevydržel ani hodinu bez pití“ a v důsledku toho se v lednu 1003 upil k smrti. Pravdivost této skutečnosti však nyní není možné prokázat.
Po smrti Vladivostu povýšil Jindřich II. knížete Jaromíra na český knížecí trůn , ale ten byl brzy nucen uprchnout před vpádem vojsk Boleslava Chrabrého.