Borživoj I | |
---|---|
čeština Bořivoj I. | |
| |
kníže český | |
870 / 872 - nejpozději 894 | |
Nástupce | Spytignev I |
Narození |
asi 852 ČR |
Smrt |
nejpozději 894 Česká republika |
Rod | Přemyslovci |
Otec | Gostivit |
Manžel | Ludmila Česká |
Děti |
synové: Spytignev I , Vratislav I dcery: 3 dcery |
Postoj k náboženství | slovanské křesťanství [d] |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Bořivoj I ( česky. Bořivoj I .; asi 852 - nejpozději 894 [1] ) - první historický kníže Čech z roku 870 nebo 872, představitel rodu Přemyslovců .
Možná, že otec Borživoje I. byl vládcem Čech Gostivit . Původním majetkem Bořivoje I. byla tvrz na Levém Hrádku (severozápadně od dnešní Prahy ) a jeho pozemky byly součástí Velké Moravy . V historických dokumentech je poprvé zmíněn v roce 872, kdy se zúčastnil na straně velkomoravského knížete Svjatopolka I. bitvy s králem Východofranského království Ludvíkem II . Svjatopolk I. za to udělil Borživoji půdu ve střední části moderní České republiky, kde postavil pevnost ( grad ) na hoře Gradisin , na jejímž místě vznikla Praha. Kolem roku 872 jej Svyatopolk z Moravy uznal za knížete všech Čechů.
Ve stejné době [2] , podle „ Legendy o Kristu “ sepsané v 90. letech 20. století , byl Borzhyva I. pokřtěn na dvoře prince Svjatopolka svatým Metodějem . Aby šířil křesťanství v českých zemích, poslal ho velkomoravský kníže do Borživoje a Metoděj zde pokřtil Borživojovu manželku Ljudmilu a některé knížecí blízké spolupracovníky, ale většina Čechů zůstala pohany. Ve svém novém hlavním městě postavil Bořivoj první křesťanský kostel v České republice - kostel sv. Klimenta .
Protože mnoho Čechů nebylo spokojeno s christianizační politikou Bořivoje I., došlo v roce 883 nebo 884 proti knížeti k povstání, které vedl jeho příbuzný Stroymir. Borzhivoy uprchl k princi Svyatopolkovi I. a brzy s jeho pomocí rozdrtil povstání. Na počest vítězství postavil ve svém hlavním městě, na místě, kde se scházel lidový lid , kostel Panny Marie. Když Borzhivoy o několik let později zemřel, jeho země přešly pod přímou pravomoc moravského knížete Svjatopolka I., po jeho smrti v roce 894 se však českým knížetem stal nejstarší syn Borživoje Spytignev I.
Je možné, že od roku 874 byl Borzhivoy ženatý se svatou Ludmilou (asi 860-15. září 921), dcerou Slavibora ze Psova. Děti Borzhivoy byly tři dcery a tři synové. Počítaje v to:
Tematické stránky | |
---|---|
Slovníky a encyklopedie |
|
Genealogie a nekropole | |
V bibliografických katalozích |
Borzhivoy I - předci | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|