Východní Japonsko

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 14. června 2015; kontroly vyžadují 8 úprav .

Východní Japonsko (日本, ひがしにほん、ひがしにっぽん) je označení pro východní část japonského souostroví. Antonym - Západní Japonsko .

Legislativně nejsou hranice východního Japonska definovány.

V užším smyslu zahrnuje východní Japonsko oblast Kanto a východní část oblasti Chubu na severu ostrova Honšú [1] . V širokém slova smyslu zahrnuje severní Japonsko a také dílčí oblasti regionu Chubu - Tokai a Hokuriku [2] .

V geologii je tektonická linie Itoigawa-Shizuoka považována za hranici mezi západním a východním Japonskem [3] .

Východní Japonsko je často chápáno pouze jako oblast Kanto nebo tzv. oblast Kanto s centrem v Tokiu, což je protiklad západního Japonska s centrem Kjóto. Západ a východ japonského souostroví se velmi liší tradičním způsobem života, kuchyní a dialekty.

Ve východním Japonsku byla v období 1700 až 1800 celková plodnost přibližně 3,5 dítěte na ženu, což je mnohem méně než porodnost nejen v Číně, ale i v evropských zemích té doby (asi třetina, resp. podle jiných zdrojů bylo při narození zabito 40 % dětí), v roce 1850 bylo v každé rodině již 4 nebo 5 dětí (a počet obyvatel začal růst), v 80. letech 19. století toto číslo rostlo, 30 let bylo stabilní úroveň 5 dětí na ženu, pak se vyšplhala na 6 v 1910-1920 a mezi 20. a 50. léty mělo východní Japonsko vůbec nejvyšší porodnost. Nízká porodnost a rozšířená praxe zabíjení novorozenců byla kombinována s vysokou kojeneckou úmrtností: například v 19. století se dožilo 7 let pouze 67 % dívek. Výsledkem bylo, že v průběhu 18. století byla každá další generace méně než předchozí ( čistá míra reprodukce pod 1), na počátku 19. století toto číslo začalo narůstat, po roce 1840 počet nových generací převýšil počet generací jejich rodičů (čistá míra reprodukce více než 1) a ve 20. letech byl počet nových generací 2x vyšší než počet předchozích (čistá míra reprodukce 2), v 50. letech klesl tento údaj téměř o polovinu, a teprve v posledních 20 letech se čistá míra reprodukce vrátila na úroveň 18. století [4] .

Velká města

Poznámky

  1. 『コンサイス 日本 地名 第 3 版』 (省 堂 、 1989 年 12 月 発行 北 北 の 項目 によれば 地方 ・ 北海道 総称 、 、 「」 の 項目 の によれば 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ ・ 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、 、以 東 の 地。 上 東部 地 で 、 親 不 知 ~ 以 東。 」。。 である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である である
  2. 1989年12月発行)の「北日本」の項目による。
  3. 加藤 正 信 「方言区」 大野晋 柴田 武編 『岩波 日本語 日本語 11方言』 』』 』』 』』 』』 』』 』』 』』語1977)語学 研究所 『の 言語 ガイド ブック 2 アジア ・ アフリカ』 』』 』』 地域 地域 地域 地域 地域 地域 地域 地域 (三 堂 堂 、 、 1998 年 3 月 発行 の 」の の の の の の の の の の の の の の の の の の 地域 地域 地域 地域 地域 地域 地域 地域 地域 地域 地域 地域うち 「「 「使用 人口 ・ 分布」 の の の の の の 頁 さ れ いる 地図 谷岡 武雄 ・ 恵一郎 ・ 三 省 所 所 所 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 所 所 所 所 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 編集 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎 恵一郎月発行)の「東日本地名事典
  4. Mabiki, infanticida a populační růst ve východním Japonsku, 1660-1950 - Fabian Drixler