Prefektury Japonska

Prefektury Japonska  jsou 47 nejvyšších administrativních rozdělení Japonska . Jsou sjednoceni v systému todofuken ( jap. 都道府県 to-do:-fu-ken ) . Podle tohoto systému se země skládá z 1 metropolitní prefektury do ( jap. 都)  - Tokio , 1 guvernorátu do: ( jap. 道)  - Hokkaido , 2 městských prefektur fu ( jap. 府)  - Kjóto a Ósaka  - a 43 ken prefektury ( japonsko . .県) . Pro pohodlí je v západních japonských studiích běžné označovat výše uvedené jednotky jako „prefektury“.

Každá prefektura je řízena prefektem (v případě Hokkaida guvernérem) a má své legislativní a správní aparáty. Pro pohodlí jsou prefektury často seskupeny do oblastí , které nejsou administrativními rozděleními.

Prefektury jsou rozděleny do menších správních divizí. Jsou to okresy Hokkaidó, zvláštní města určená vládními nařízeními, a kraje. Okresy, kterých je 14, existují pouze v prefektuře Hokkaido . Pro ostatní prefektury je jednotkou divize kraj. Zvláštní města, určená vládními nařízeními , zahrnují města s počtem obyvatel nad 500 tisíc lidí. Hlavní město Tokio do počtu takových měst nepatří, protože jde o městský konglomerát, nikoli město.

Moderní systém administrativního členění byl zaveden v období Meiji v roce 1871 , v důsledku čehož byla hanská léna zrušena a byly vytvořeny prefektury. Tato událost se nazývá „ likvidace chánů a zřízení prefektur “ haihan chiken (廃藩置県) . Na začátku odpovídal počet prefektur počtu chánů  – přes 300 jednotek. Postupem času se jich snížilo na 72 a v roce 1888 na 47. Zákon o místní autonomii dal prefekturám větší pravomoci. A konečně, vzhledem k rychlému rozvoji urbanizace v Japonsku japonská vláda zvažuje projekt reformy prefektur na 10 velkých administrativních divizí.

Kromě prefektur a okresů existují v zemi správní jednotky na úrovni obcí, které mají širokou autonomii. Jedná se o centrální města prefektur, zvláštní města, vlastní města, 23 zvláštních obvodů Tokia, stejně jako města a vesnice.

Historie typů prefektur

Mezi zvláštní prefektury patří Tokio , Kyoto , Osaka a Hokkaido . Během období Edo (1603–1867) šógunát založil 9 městských čtvrtí spravovaných ústředními úředníky (奉行支配地) a 302 okresních měst spravovaných městskými úředníky (郡代支配地). S příchodem éry Meidži se 9 městských center změnilo na čtvrti fu a 302 okresních měst se změnilo na prefektury Ken . V roce 1871, po administrativní reformě, byly v Japonsku založeny 3 městské prefektury fu  - Tokio , Kyoto a Osaka . V roce 1943 byla Tokio městská prefektura přejmenována na hlavní město To (ačkoli nebylo schváleno žádné kapitálové právo).

V případě Hokkaidó byly okolnosti jiné. Tento ostrov, který Japonci nazývali Ezošima – „ostrov Ainuů“ – byl mimo kontrolu šógunů . Výjimkou byly drobné majetky samurajských klanů na jihu ostrova. V roce 1886 obdrželo jméno „ Hokkaido “, což znamená „severní mořská cesta“. Jeho původ je spojen se jmény starověkých japonských cest do (道), zavedených v 7. století. japonská imperiální vláda. Protože většinu ostrova Hokkaidó v polovině 19. století neovládli Japonci, vzniklo 14 oblastí šicho , původních center japonské kolonizace.

Seznam prefektur

Prefektury jsou často seskupeny do oblastí ( oblasti ) pro pohodlí : ( jap. 地方) . Tyto regiony se historicky vyvíjely, nemají správní aparát a nejsou správními jednotkami. Níže je uveden seznam prefektur v pořadí ISO 3166-2:JP , seskupených podle regionů.

Mapa japonské prefektury (1)
(Kliknutím na číslo nebo obrázek prefektury se dostanete na odpovídající článek.)
Hokkaido 1.  Hokkaido [1]	Tohoku 2.  Aomori 3.  Iwate 4.  Miyagi 5.  Akita 6.  Yamagata 7.  Fukushima	Kanto 8.  Ibaraki 9.  Tochigi 10.  Gunma 11.  Saitama 12.  Čiba 13.  Tokio 14.  Kanagawa	Chubu [2] 15.  Niigata 16.  Toyama 17.  Ishikawa 18.  Fukui 19.  Yamanashi 20.  Nagano 21.  Gifu 22.  Shizuoka 23.  Aichi	Kansai 24.  Mie 25.  Shiga 26.  Kjóto 27.  Ósaka 28.  Hyogo 29.  Nara 30.  Wakayama	Chugoku 31.  Tottori 32.  Shimane 33.  Okayama 34.  Hirošima 35.  Yamaguchi	Shikoku 36.  Tokušima 37.  Kagawa 38.  Ehime 39.  Kochi	Kjúšú a Okinawa 40.  Fukuoka 41.  Saga 42.  Nagasaki 43.  Kumamoto 44.  Oita 45.  Mijazaki 46.  Kagošima 47.  Okinawa
(1) Ostrovy napadené Japonskem z Ruska jsou označeny oranžově.

Abecední seznam prefektur:

Územní spory

Mezi Japonskem a Ruskem probíhá neurovnaný územní spor o vlastnictví jižních Kurilských ostrovů , které se v posledních dnech druhé světové války dostaly pod kontrolu sovětských vojsk a byly zahrnuty v roce 1946 výnosem prezidia Nejvyššího sovětu. SSSR do Chabarovského území RSFSR , spolu s dalšími Kurilskými ostrovy a Jižním Sachalinem [3] . Vlastnictví ostrovů Iturup , Kunashir , Shikotan a skupiny ostrovů Habomai je Japonskem sporné . V Rusku jsou sporná území součástí Kurilských a Jižních Kurilských městských obvodů Sachalinské oblasti , v Japonsku jsou zahrnuta do hrabství Etorofu , Šikotan , Kunaširi , Xian a Šibetoro v okrese Nemuro gubernie Hokkaido .

Japonsko také zpochybňuje vlastnictví ostrovů Liancourt , kontrolovaných Korejskou republikou .

Vlastnictví ostrovů Senkaku , pod japonskou kontrolou, je sporné Čínskou lidovou republikou a Čínskou republikou .

Viz také

• ISO 3166-2:JP
• Seznam prefektur v Japonsku podle počtu obyvatel
• Seznam prefektur v Japonsku podle oblasti

Poznámky

1. ↑ Jižní část ostrova Sachalin a všechny ostrovy Kurilského řetězce jsou od roku 1907 japonským územím. Na konci druhé světové války přešly pod SSSR a stále zůstávají pod ruskou jurisdikcí. Japonské úřady považují ostrovy za majetek Japonska .
2. ↑ Oblast Chubu je rozdělena na menší podoblasti – Hokuriku, Koshintetsu, Tokai a Chukyu.
3. ↑ Výnos prezidia Nejvyššího sovětu SSSR o vytvoření Južno-Sachalinské oblasti jako součásti Chabarovského území RSFSR

   Na území Jižního Sachalinu a Kurilských ostrovů tvoří oblast Jižní Sachalin s centrem ve městě Toyohara se zahrnutím do Chabarovského území RSFSR.
   
   předseda prezidia Nejvyššího sovětu SSSR M. Kalinin
   tajemník prezidia Nejvyššího sovětu SSSR A. Gorkin
   

   Moskva, Kreml, 2. února 1946

Odkazy

• Japonsko // Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
• Japonsko . - článek z internetové encyklopedie "Krugosvet". Datum přístupu: 5. července 2010. Archivováno z originálu 21. srpna 2011. (neurčitý)
• Mapa administrativního rozdělení Japonska  (anglicky)
• Místní vláda v Japonsku Archivováno 22. července 2011 na Wayback Machine 
• K problému typologie prefektur Archivováno 4. března 2013 na Wayback Machine  (japonsky)