Druhá válka v Brémách | |||
---|---|---|---|
datum | 1665 - 1666 | ||
Místo | Brémy-Verden | ||
Způsobit | Touha Švédska pokořit Brémy | ||
Výsledek | svět Habenhausen | ||
Odpůrci | |||
|
|||
velitelé | |||
|
|||
Druhá brémská válka ( švéd . Andra bremiska kriget ) je válka mezi Švédskem a Brémami , která začala v roce 1665 v souvislosti s nevyřešenou otázkou statutu Brém během první brémské války .
Švédsko a Brémy měly komplikovaný vztah. Po smrti Karla X. Gustava město odmítlo poblahopřát mladému Karlu XI . k jeho nástupu na trůn, navíc v roce 1663 získaly Brémy navzdory protestům Švédska křeslo a hlas v císařském říšském sněmu . V létě 1664 se nespokojenost Švédů zvýšila natolik, že se začaly objevovat zvěsti o hrozící válce.
Na konci roku 1664 Švédsko požadovalo, aby Brémy přinesly blahopřání Karlu XI a uznaly porušení Stadtské recese . Město vzneslo protinároky na Švédy.
28. července 1665 švédský Riksrod využil skutečnosti, že pozornost Anglie a Nizozemska byla odkloněna novou anglo-nizozemskou válkou , učinil konečné rozhodnutí zahájit válku s Brémami. Nešlo však o formální útok, ale pouze o blokádu města. Začaly přípravy na vojenské tažení.
Švédské jednotky za bouřlivého počasí byly do Německa transportovány až v prosinci. Celkem se ukázalo, že pod velením švédského vrchního velitele Carla Gustava Wrangela je 11 tisíc lidí. V lednu 1666 se švédská armáda přesunula směrem k Brémám, které byly dobře opevněné a měly silnou posádku.
Blokáda města byla neúčinná. Ve stejné době začala některá německá knížata shromažďovat armády na obranu Brém. Za těchto podmínek bylo Švédsko nuceno vyjednávat.
15. listopadu 1666 byla mezi Brémami a Švédskem uzavřena Gabenhausenská smlouva , podle níž bylo Brémám přiznáno právo přímo poslouchat německého císaře, ale jeho zástupci až do roku 1700 neměli být přítomni na Reichstagu. Daně placené městem musely jít jak do švédské, tak do císařské pokladny. Švédsko se naopak zavázalo zbourat opevnění, které postavilo u Brém, a v případných konfliktech s městem se neuchýlit ke zbraním.