Přístav v květu | |
---|---|
Japonština 花咲く港 ( hana saku minato ) | |
Žánr | film-drama , komedie |
Výrobce | Keisuke Kinoshita |
Výrobce | Shingo Endo |
scénárista _ |
Yoshiro Tsuji |
V hlavní roli _ |
Eitaro Ozawa , Ken Uehara |
Operátor | Hiroshi Kusuda |
Skladatel | Sakari Abe |
Filmová společnost | " Shotiku " |
Doba trvání | 82 min. |
Země | Japonsko |
Jazyk | japonský |
Rok | 1943 |
IMDb | ID 0035964 |
"Přístav v květu" [1] [2] [3] ; ( jap. 花咲く港 hana saku minato ) ; další ruský název je „Port in Flowers“ [comm. 1] je japonský černobílý komediálně-dramatický film z roku 1943 produkovaný společností Shochiku Film Company . Debutové dílo režiséra Keisuke Kinoshita , za které získal cenu. Sadao Yamanaki , oceněný nejlepšími debutujícími režiséry [4] . Scénář Yoshiro Tsuji vychází z příběhu Kazuo Kikuty. Příběh dvou podvodníků, kteří na malém opuštěném ostrově zorganizují fiktivní loďařskou firmu a setkají se s prostými a upřímnými ostrovany, kteří chtějí upřímně pracovat, byl vyprávěn s lyrickou ironií, s poetickou sympatií k obyčejným lidem.
Život v ospalém přístavním městečku na stejně malém ostrově bude mnohem zajímavější poté, co velitel osady obdrží dva telegramy, které údajně pocházely od stejné osoby, ale byly poslány z různých míst as rozdílem jednoho dne. Dotyčný tvrdí, že se jmenuje Kensuke Watase a je synem obchodníka, který v této vesnici žil před několika lety, ale mezitím zemřel a truchlící syn touží vidět malou vesnici, která se zdá být tak silná. miloval. Pan Watase skutečně začal podnikat na ostrově před mnoha lety, ale během Velké hospodářské krize se podnik zhroutil a obchodník opustil oblast, ačkoli žena, která provozuje místní hotel, ho milovala a nějakou dobu ho sledovala.
Na molu se s hostem setká minidelegace místní šlechty a odveze je do hotelu, načež na diváky čeká překvapení, které je šokuje. Do hotelu dorazí další host s tím, že je ... jak se ukázalo, také Kensuke Watase, syn stavitele lodí. Mladík je nešťastný, že nebyl vítán jako vítaný host, protože jeho příchod telegrafoval. Stačí říci, že ani jeden z těchto dvou nově příchozích hostů není tou osobou, za kterou se vydává, protože jsou to dva podvodníci, kteří přišli na ostrov, aby vyprázdnili peněženky důvěřivých ostrovanů. Tváří v tvář sobě se v improvizaci představí... jako dva synové stavitele lodí, tedy bratři.
"Bratři" oznámili, že chtějí uskutečnit jeho plány na památku svého otce, a vyjádřili svou připravenost obnovit stavbu loděnice a prodali obyvatelům akcie budoucího podniku. Mladí lidé se ale nechají svést poklidným životem a začne je trápit svědomí. Kupodivu nemohou s penězi uniknout a začnou stavět loď. Bouře hrozí zničit jejich dílo a pak je náhle vyhlášena válka a hotový člun dostává nový význam. Americká ponorka se potopí při srážce s místní rybářskou lodí, načež se podvodníci obrátí na místního policistu, aby se přiznal.
Stále nemohu zapomenout na ten pocit svěžího chladivého vánku, který přišel z filmu Harbour in Bloom. Zdálo se, že v tísnivé temnotě režimu Tojo se náhle objevila mezera na hlubokém nebi. Kinoshita měl svým filmem říci: „Stavět lodě, stavět lodě! Stavbou lodí zničíme Ameriku a Anglii! To však neudělal. Nakreslil komický příběh, který se stal na malém ostrově kdesi v oblasti Kjúšú, když k jeho prostoduchým a bezstarostným obyvatelům přišli dva podvodníci, kteří se rozhodli vydělat na válce. Téma filmu – nárůst výroby pro válku se jaksi neznatelně ukázalo být nahrazeno tématem jiným – vírou v lidstvo. Podvodníci založí na ostrově loďařskou společnost. Vybírají peníze od obyvatel a pak se s nimi proplíží. Duchovní krása obyvatel ostrova však nepostřehnutelně přemůže tyto podvodníky, začnou žít v zájmu ostrovanů a již docela vážně staví loď. V člověku je dobro a nakonec se probudí.
— Akira Iwasaki , japonský filmový kritik [2]