Genocida v Bangladéši (1971)

Bangladéšská genocida ( Beng. ১৯৭১ বাংলাদেশে গণহত্যা ) je genocida organizovaná a prováděná pákistánskými ozbrojenými silami v Bangladéši ve Východní Bangladé během války v Inde Bangladé Akce armády byly zaměřeny na potlačení jakéhokoli odporu Bengálců prostřednictvím deportací , etnických čistek , masakrů a znásilňování .

Charakteristika

Genocida začala 26. března 1971 vypuknutím války za nezávislost po operaci Searchlight . Během devíti měsíců války za nezávislost bylo pákistánskou armádou a milicemi zabito odhadem 300 000 [1] až 3 miliony [2] [3] lidí a 200 000 až 400 000 žen bylo znásilněno v systematické kampani znásilnění . Asi 30 milionů civilistů bylo vnitřně vysídleno. Také během období války, tam byla scéna etnického násilí mezi Bengálci a Biharis ( bihari reproduktory ). Během konfliktu uprchlo do sousední Indie asi 8-10 milionů obyvatel, převážně hinduistů . V prvních dnech války byla inteligence vystavena represím a popravám.

Reakce

K popisu těchto událostí používá téměř každá velká publikace a noviny v Bangladéši termín genocida a je definován jako systematické a záměrné ničení národních, rasových, náboženských a etnických skupin země.

Že ke genocidě došlo během bangladéšské války za nezávislost, nebylo předmětem vyšetřování žádného mezinárodního tribunálu.

Zpráva komise Hamudur Rahman

Komise Hamudur Rahman zřízená Pákistánu zabití 3 000 000 lidí a znásilnění 200 000 žen pákistánskou armádou ve východním Pákistánu, různých zvěrstev a urážek vůči civilistům, intelektuálům, národnostním a náboženským menšinám. Přesto komise uznala, že v důsledku akcí pákistánské armády v Bangladéši zemřelo asi 26 tisíc lidí. Zpráva komise byla pákistánskou vládou téměř 30 let utajována, ale v roce 2000 pronikly informace o jejím obsahu do médií v zemi i sousední Indii. V Bangladéši byla zpráva komise Hamudur Rahman těžce kritizována a je považována za falzifikát, jehož cílem je zabílit akce pákistánské armády.

Viz také

• Masakr na univerzitě v Dháce

Poznámky

1. ↑ Bangladéšská válka: Článek, který změnil dějiny - Asie . BBC (25. března 2010). Získáno 9. 5. 2016. Archivováno z originálu 6. 5. 2016. (neurčitý)
2. ↑ Samuel Totten; William S. Parsons; Izrael W. Charny. Století genocidy : Kritické eseje a svědectví svědků  . - Psychology Press , 2004. - S. 295 -. - ISBN 978-0-415-94430-4 .
3. ↑ Sandra I. Cheldelin; Maneshka Eliatamby. Ženy vedou válku a mír: Mezinárodní perspektivy ženských rolí v konfliktu a postkonfliktní  rekonstrukci . — Bloomsbury Publishing , 2011. — S. 23—. — ISBN 978-1-4411-6021-8 .

Literatura

• Abul Barkat, Vyšetřování příčin a důsledků zbavení hinduistických menšin v Bangladéši prostřednictvím zákona o vestách vlastnictví: Rámec pro realistické řešení Vydavatel: PRIP Trust (2001) ASIN: B005PWD15O
• Abul Barkat, Zbavení hinduistické menšiny v Bangladéši: Život s vázaným majetkem (publikováno v angličtině a bengálštině ​​2008, 2009)
• Beachler, Donald W. (2011). Debata o genocidě: Politici, akademici a oběti. Palgrave Macmillan. ISBN 978-0-230-11414-2
• Brecher, Michael (2008). mezinárodní politická zemětřesení. University of Michigan Press. ISBN 978-0-472-07001-5 .
• D'Costa, Bina (2010). Budování národa, gender a válečné zločiny v jižní Asii. Routledge. ISBN 978-0-415-56566-0 .
• Ganguly, Sumit (2002). Nekonečný konflikt: Napětí Indie-Pákistán od roku 1947. Columbia University Press. ISBN 978-0-231-12369-3 .
• Enskat, Mike; Subráta K. Mitra; Clement Spiess (2004). Politické strany v jižní Asii. Praeger. ISBN 978-0-275-96832-8 .