Genocida v Bangladéši | |
---|---|
Část bangladéšské války za nezávislost | |
| |
Místo útoku | Východní Pákistán ( Bangladéš ) |
Cíl útoku | bengálský |
datum | 21. března – 16. prosince 1971 |
Způsob útoku | etnické čistky , masakry |
mrtvý | asi 500 tisíc lidí |
Organizátoři |
Pákistánské ozbrojené síly Východní Pákistán Ústřední výbor Razakar polovojenská organizace Al-Badr a polovojenské křídlo Al-Shams |
Bangladéšská genocida ( Beng. ১৯৭১ বাংলাদেশে গণহত্যা ) je genocida organizovaná a prováděná pákistánskými ozbrojenými silami v Bangladéši ve Východní Bangladé během války v Inde Bangladé Akce armády byly zaměřeny na potlačení jakéhokoli odporu Bengálců prostřednictvím deportací , etnických čistek , masakrů a znásilňování .
Genocida začala 26. března 1971 vypuknutím války za nezávislost po operaci Searchlight . Během devíti měsíců války za nezávislost bylo pákistánskou armádou a milicemi zabito odhadem 300 000 [1] až 3 miliony [2] [3] lidí a 200 000 až 400 000 žen bylo znásilněno v systematické kampani znásilnění . Asi 30 milionů civilistů bylo vnitřně vysídleno. Také během období války, tam byla scéna etnického násilí mezi Bengálci a Biharis ( bihari reproduktory ). Během konfliktu uprchlo do sousední Indie asi 8-10 milionů obyvatel, převážně hinduistů . V prvních dnech války byla inteligence vystavena represím a popravám.
K popisu těchto událostí používá téměř každá velká publikace a noviny v Bangladéši termín genocida a je definován jako systematické a záměrné ničení národních, rasových, náboženských a etnických skupin země.
Že ke genocidě došlo během bangladéšské války za nezávislost, nebylo předmětem vyšetřování žádného mezinárodního tribunálu.
Komise Hamudur Rahman zřízená Pákistánu zabití 3 000 000 lidí a znásilnění 200 000 žen pákistánskou armádou ve východním Pákistánu, různých zvěrstev a urážek vůči civilistům, intelektuálům, národnostním a náboženským menšinám. Přesto komise uznala, že v důsledku akcí pákistánské armády v Bangladéši zemřelo asi 26 tisíc lidí. Zpráva komise byla pákistánskou vládou téměř 30 let utajována, ale v roce 2000 pronikly informace o jejím obsahu do médií v zemi i sousední Indii. V Bangladéši byla zpráva komise Hamudur Rahman těžce kritizována a je považována za falzifikát, jehož cílem je zabílit akce pákistánské armády.