Geografická hranice je prostorová čára nebo pás oddělující jeden geografický (prostorový) útvar od druhého (s ním sousedícího). Zároveň, aby taková hranice mohla existovat, musí být tyto útvary funkčně odlišné (musí se od sebe lišit nějakým podstatným znakem či znaky) [1] [2] [3] [4] [5] [ 6] [7] .
Geografická hranice může být buď jasná ( státní hranice ), nebo neostrý přechodový pás či zóna [1] [2] [7] . Může být uzavřený i otevřený [7] .
Hranice může být buď přirozená [8] [9] nebo umělá [9] . Může být buď viditelná (označená na zemi), nebo neviditelná [2] . Hranice může být i čistě statistická, tedy vypočítaná ze statistických dat [2] .
Název hranice bude odrážet prvek, který odlišuje objekty, které sdílí [1] [2] : například to může být geomorfologická hranice [6] (hřeben [6] , pobřeží [4] [5] [6 ] ), hranice mezi krajinami [1] [2] , tektonická hranice (lomová čára) [6] [4] [5] , hranice povodí [2] , hranice zalednění [2] , politicko-správní (včetně státní ) hranice [ 1] [8] [2] (takové hranice mohou oddělovat různé správní jednotky: regiony, území, republiky, obce), hranice mezi ekonomickými regiony [1] [2] [8] , hranice zóny (geobotanická, půda) [ 5] [6] , klimatická hranice [6] , etnická hranice [1] .
Hranice mezi litosférou , hydrosférou a atmosférou jsou rovněž zeměpisné [2] .
Hranice plní několik funkcí. Obvykle se rozlišují dvě hlavní: bariérová nebo dělící (přirozené nepřekonatelné bariéry, státní hranice) a kontaktní nebo spojovací [1] [2] . Existují také hranice, které plní funkci filtrování [2] . Hranice může plnit určitou kombinaci těchto funkcí, včetně různých funkcí pro různé toky (aby pro některé byla propustná, pro některé ne), v různých úsecích a v různých časech [2] .