Glauber, Johann Rudolf
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 12. února 2021; ověření vyžaduje
1 úpravu .
Johann Rudolph Glauber ( německy : Johann Rudolph Glauber ; 10. března 1604 , Karlstadt – 16. března 1670 , Amsterdam ) byl německý alchymista , chemik , lékárník a lékař .
Životopis
Glauber se narodil v Karlstadtu v Dolních Frankách ( Německo ), syn holiče ; o jeho životě před rokem 1644 není známo téměř nic . Glauber, který neměl prostředky ke studiu na univerzitě, studoval vědy sám; v mládí se zabýval výrobou zrcadel, byl alchymistou a pracoval v lékárnách. V roce 1644 byl lékařem královského dvora v Giessenu ; v roce 1645 se přestěhoval do Bonnu a v roce 1648 do Amsterdamu . V roce 1651 koupil Glauber dům v Kitzingenu , kde si zřídil vlastní laboratoř, jejíž součástí bylo i pokusné pole, na kterém experimentoval s minerálními hnojivy .
Vědecká práce
Glauber podrobně studoval otázku tvorby a složení solí a kyselin , významně přispěl k rozvoji metod získávání řady anorganických látek. Izoloval řadu solí, které zamýšlel použít jako léky. Poprvé popsal ( 1649 ) surový benzen , získaný destilací černouhelného dehtu.
Destilací směsi ledku s kyselinou sírovou získal čistou kyselinu dusičnou a zahřátím kuchyňské soli s kyselinou sírovou, čistou kyselinou chlorovodíkovou a síranem sodným zvanou Glauberova sůl ( 1648 ) (Glauber ji sám nazýval „báječná sůl“ - sal mirabile ). Dýmavá kyselina chlorovodíková byla dlouho pojmenována po Glauberovi ( acidum sails fumans Glauberi ). Velký praktický význam měla Glauberem objevená reakce pro interakci potaše s kyselinou dusičnou za vzniku čistého dusičnanu draselného.
Glauber byl jedním z prvních, kdo použil skleněné zboží v laboratoři a provedl řadu vylepšení v konstrukci pecí na výrobu skla ; vyvinul metody výroby barevného skla a založil průmyslové sklářství v Durynsku . Glauber dostal tekuté sklo (metakřemičitan sodný nebo draselný), studoval a popsal amonné soli; objevil, že sraženina chloridu stříbrného se rozpouští v čpavku , že stříbro se sráží z roztoku jeho solí s alkáliemi a uhličitany . Jako první popsal výrobu kyseliny octové suchou destilací rostlinných látek.
Teoreticky, Glauber byl iatrochemist a následovník Paracelsus . Jeho spisy, vydané v sedmi svazcích pod názvem Glauberi opera omnia (Amsterdam, 1661 ), obsahují mimo jiné počátky nauky o chemické příbuznosti. Glauber nazval příčinu, která navozuje látky k chemickým změnám afinitou ( affinitas ), vycházel z názoru antických filozofů, že k vzájemnému působení látek může dojít pouze tehdy, mají-li tyto látky něco společného, průměr.
Glauber, stejně jako většina jeho současníků, věřil v možnost přeměny obecných kovů ve zlato a existenci elixíru života , a dokonce tvrdil, že objevil tajemství výroby elixíru. Přesto je Glauber jedním z těch představitelů racionálních proudů v alchymii , jejichž významné experimentální úspěchy položily základ vědecké chemii .
Paměť
V roce 1976 pojmenovala Mezinárodní astronomická unie kráter na odvrácené straně Měsíce po Johannu Glauberovi .
Skladby
- De Auri Tinctura sive Auro Potabili Vero: Byla solche sey/ vnnd wie dieselbe von einem falschen vnd Sophistischen Auro Potabili zu vnterscheiden vnd zu erkennen … wow solche in Medicina könne gebraucht werden. Beschrieben vnd an Tag gegeben Durch Joh. Rud. Glauberum 1646
- Tvůrci nové filozofie Oder Beschreibung einer New-erfundenen Distilir-Kunst: Auch was für Spiritus, Olea, Flores a andere dergleichen Vegetabilische/ Animalische/ und Mineralische Medicamenten/ damit … können zuyterichtden und Bere . 1646-1647
- Operas mineralis Oder Vieler künstlichen und nutzlichen metallischen Arbeiten Beschreibung , 3 Bde. 1651-1652
- Miraculum Mundi, nebo Außführliche Beschreibung der wunderbaren Natur/ Art/ vnd Eigenschafft/ deß Großmächtigen Subiecti: Von den Alten Menstruum Vniversale oder Mercurius Philosophorum genandt. . - an Tag geben/ vnd jetzo auff das newe corrigiret vnd verbesert Durch Iohann Rudolph Glaubern , 7 Tle. 1653-1658
- Dess Teutschlands Wohlfahrt 6 Bde. 1656-1661
- Johann Rudolf Glauberi Apologia oder Verthaidigung gegen Christoff Farners Lügen und Ehrabschneidung , 2 Tle. 1655
- Zweyte Apologia, oder Ehrenrettung gegen Christoff Farnern, Speyerischen Thom-Stiffts Schaffnern zu Löchgaw, unmenschliche Lügen und Ehrabschneidung 1656
- Tractatus De Medicina Universali, Sive Auro Potabili Vero. Oder Außführliche Beschreibung einer wahren Universal Medicin: wie auch deroselben Wunderbahrlichen grossen Krafft und Wirckung. - Der jetzigen blinden Welt ... wolmeinend beschrieben und an Tag gegeben Durch Johan. Rudolf. Glauber , 2 Tle. 1657
- Tractatus de signatura salium, metallorum, et planetarum, sive fundamentalis institutio, evidentní. monstrans, quo pacto facillime non solum salium, metall., atque planetarum … supputari queant 1658
- Tractatus de natura salium , 2 Tle. 1658-1659
- Johannis Rudolphi Glauberi Philosophi & Medici Celeberrimi Opera Chymica, Bücher vnd Schrifften/ so viel deren von ihme bißhero an Tag gegeben worden , 2 Tle. 1658-1659
- Opera chymica: Bücher und Schrifften, so viel deren von ihme bißhero an Tag gegeben worden; jetzo vom neuen übersehen und vermehret (gesammelte Schriften), 2 Tle. 1658-1659
- Libellus ignium: Oder Feuer-Buechlein, Darinnen von unterschiedlichen frembden und biß Dato noch gantz unbekandten Feuern gehandelt: Wozu sie dienen und was für unglaubliche Dinge und unaußsprechlichen Nutgeund dem der mensch. Zu Gottes Ehre und Dienst deß Nechsten wolmeinend beschrieben und an Tag gegeben durch Joh. Rudolf. Glauberum 1663
- Libellus dialogorum, sive colloquia, nonnullorum Hermeticae medicinae, ac tincturae universalis 1663
- Explicatio oder Außlegung über die Wohrten Salomonis: In herbis, verbis, et lapidibus, magna est virtus , 2 Tle. 1663-1664
- Novum lumen chimicum: nebo e. new-erfundenen ud Weldt noch niemahlen bekand-gemachten hohen Secreti Offenbarung 1664
- Von den dreyen Anfangen der Metallen, alß Schwefel, Mercurio und Salz der Weisen 1666
- Tractatus de tribus principiis metallorum, videlicet sulphure, mercurio et sale philosophorum, quemadmodzum illa in medicina, alchymia aliisque artibus associatis utiliter adhiberi valeant 1667
- De Elia artista 1667
- De tribus lapidibus ignium secretorum: Oder von den drey Alleredelsten Gesteinen 1667
- Glauberus Concentratus Oder Laboratorium Glauberianum: Darinn die Specification, vnd Taxation dehren Medicinalischen/ vnd Chymischen Arcanitäten begriffen; Sambt Aller dehren künstlichen Oefen vnd Instrumenten … Durch Den Authorem … obgedachter Raritäten … an tag gegeben 1668
- De lapide animali 1669
- Opera omnia 7 Tle. 1669
Překlady do ruštiny
Poznámky
- ↑ Německá národní knihovna , Berlínská státní knihovna , Bavorská státní knihovna , Rakouská národní knihovna Záznam #118695304 // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.
- ↑ LIBRIS - 2018.
Literatura
- Jakovlev V. A. Glauber, Johann Rudolf // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Figurovský N. A. Esej o obecných dějinách chemie. Od starověku do počátku 19. stol. - M. : Nauka, 1969. - 455 s.
- Volkov V. A., Vonsky E. V., Kuzněcovová G. I. Vynikající chemici světa. - M. : VSh, 1991. - 656 s.
Tematické stránky |
|
---|
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|