Milan Gnilichka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pozice | brankář | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Růst | 185 cm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Váha | 84 kg | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
rukojeť | vlevo, odjet | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Země | Československo → Česká republika | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Datum narození | 25. června 1973 (ve věku 49 let) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Místo narození | Litoměřice , Československo | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
draft NHL | v roce 1991 byl vybrán ve 4. kole pod obecným číslem 70 klubem New York Islanders | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Klubová kariéra | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Medaile | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Milan Hnilička ( česky Milan Hnilička ; 25. června 1973 , Litoměřice , Československo ) je český hokejový trenér a manažer, v minulosti profesionální československý a český hokejista , brankář. Olympijský vítěz z roku 1998 a trojnásobný mistr světa v reprezentaci ČR , mistr Ruska z roku 2008 , vítěz Calder Cupu v AHL a Prezidentského poháru ve WHL . Po skončení kariéry v létě 2010 se stal sportovním ředitelem mladoboleslavského klubu. Po dvou sezónách v Mladé Boleslavi se v roce 2012 přesunul na pozici generálního manažera českých mládežnických týmů, od roku 2016 se stal generálním manažerem hlavní české reprezentace . Po skončení sezóny 2017/2018 tuto pozici opustil.
Milan Hnilička se narodil v Litoměřicích, kde s hokejem začínal v klubu Ruda Gvezda [1] . Tam si ho všimli vedoucí klubu Poldi Kladno [1] a v roce 1989 debutoval v 16ti letech v Čs . Po vítězství na mistrovství Evropy juniorů v roce 1991 si Gnilichka všimli už skauti NHL a na draftu v roce 1991 si ho ve čtvrtém kole vybrali New York Islanders [1] .
V roce 1992 Gnilichka odešel do Severní Ameriky. Poté, co strávil tři roky v nižších ligách a nikdy nedostal příležitost zahrát si v NHL, se Milán v roce 1995 rozhodl vrátit do své vlasti [1] . Po dvou letech strávených na Kladně přestoupil do Sparty Praha , kde byl dvakrát vybrán do extraligového All-Star Teamu [1] .
15. července 1999 podepsal Gnilichka roční smlouvu s New York Rangers [ 1] [2] a srpen a září strávil v polském klubu Varšava . Milán debutoval v NHL 14. října proti Pittsburgh Penguins , kde nastoupil jako náhradník ve druhé třetině. Ve zbývajícím čase minul dva góly [3] . Většinu sezóny strávil v AHL, kde s Hartfordem vyhrál Calder Cup .
28. července 2000 se Gnilichka přestěhoval do Atlanta Thrashers . V novém klubu se mu podařilo vyhrát soutěž o místo hlavního brankáře Damiena Rhodese . V roce 2002 podepsal Gnilichka s klubem novou dvouletou smlouvu. Začátek sezóny 2002/03 dopadl pro Atlantu neúspěšně - Thrashers prohráli devět zápasů v řadě. Gnilichka [4] byl obviňován z porážek a přišel o místo hlavního brankáře, když ho prohrál s Pasi Nurminenem . Gnilichka sám vyjádřil nespokojenost s hlavním trenérem Kurtem Fraserem , který podle jeho názoru ztratil kontrolu nad týmem [4] . Poté, co Atlanta podepsala brankáře volného hráče Byrona Dafoea, byl Gnilichka poslán do farmářského klubu Chicago Wolves [ 4] .
Před začátkem sezóny 2003/04 , 15. září , Atlanta vyměnila Gnilichku do Los Angeles Kings za budoucí náhradu . Kings už měli dva brankáře: Cristobala Yueho a Milanova parťáka v české reprezentaci Romana Čechmánka , který přišel z Philadelphie v offseason . Pro Los Angeles, Gnilichka hrál jen dva zápasy: 26. prosince 2003, proti San Jose Sharks , ve kterém on nahradil Yuea ve třetí třetině [5] , a 31. prosince proti Phoenix Coyotes . V zápase proti Coyotes utrpěl zranění prstu [6] , kvůli kterému byl nucen vynechat významnou část sezóny [2] . Po zotavení ze zranění hrál za farmářský klub Kings' Manchester Monarchs , poté se rozhodl vrátit do České republiky.
Gnilička podepsal 18. května 2004 tříletou smlouvu s libereckým klubem Bili Tigriy [1] [2] . V Liberci se dokázal okamžitě stát hlavním brankářem a nahradil odcházejícího Oldřicha Svobodu [1] . Hned v první sezóně s Gnilichkou získali Tygři první medaile v historii - vybojovali bronz, v semifinále play off prohráli s budoucím mistrem Möllerem Pardubice . O dva roky později získali opět bronz, v semifinále opět prohráli s budoucím mistrem - tentokrát se Spartou .
9. listopadu 2007 se Gnilichka přestěhoval do klubu Salavat Yulaev Super League [7] . Jeden ze dvou brankářů klubu Vadim Tarasov se zranil a český brankář ho musel nahradit [8] . Volodymyr Vuytek , Gnilichkův agent, řekl, že Tygři nechtěli svého gólmana pustit do Ruska, ale s příchodem dalšího českého brankáře Marka Pince do Liberce souhlasili s přestupem [8] . V rámci Salavatu se Gnilichka stal mistrem Ruska, i když většinu času byl třetím brankářem klubu po Alexandru Eremenko a Tarasov. Ještě před koncem play off oznámil generální manažer Salavatu Oleg Gross , že smlouva s Gnilichkou, která vyprší 30. dubna, nebude prodloužena [9] .
Gnilichka se vrátil do Bili Tigris, ale kvůli zdravotním problémům nastoupil pouze k 22 zápasům základní části [10] . 12. března 2009 se brankář a klub dohodli na ukončení smlouvy, která skončila 30. dubna [11] .
22. prosince 2009 se Gnilichka stal hráčem Slavie Praha [ 12 ] , ale 12. ledna po třech zápasech Slavia rozvázala smlouvu s brankářem [13] .
8. srpna 2010 oznámil Milan Gnilichka ukončení hraní [14] .
Jako součást juniorské reprezentace Československa debutoval Gnilichka na mistrovství Evropy 1990 , kde se stal bronzovým medailistou turnaje. Následující rok vyhrál mistrovství Evropy a stal se bronzovým medailistou mistrovství světa mládeže ; byl také součástí hlavního československého týmu na mistrovství světa a Kanadském poháru , kde byl československý tým šestý. V roce 1992 obsadil Gnilichka s mládežnickým týmem páté místo na mistrovství světa a jako součást hlavního týmu získal bronzovou medaili na mistrovství světa , které se naposledy konalo v Československu .
Gnilička se po prvním návratu ze Severní Ameriky stal řádným členem české reprezentace . Na OH 1998 v Naganu, kde se Češi stali mistry, byl Milan třetím brankářem národního týmu. Ale na dalších čtyřech z pěti světových šampionátů, kde český tým získal dvě zlata a jeden bronz, byl Gnilichka hlavním brankářem, jen občas pustil Romana Čechmánka , Dušana Salfitského a Jiřího Trvaye . Na OH 2006 v Turíně měl být hlavním brankářem Dominik Hašek , který se ale po prvním zápase zranil a před koncem turnaje vypadl. Místo toho Tomáš Vokoun a Milan Gnilichka pomohli České republice k zisku bronzové medaile.
Na dalších dvou mistrovstvích světa byl Gnilichka prvním brankářem: v roce 2006 v Lotyšsku, kde Češi získali stříbro, a v roce 2008 v Kanadě, kde Češi obsadili páté místo.
V sociálních sítích | |
---|---|
Foto, video a zvuk | |
Tematické stránky | |
V bibliografických katalozích |