Státní muzeum Auschwitz-Birkenau

Seznam světového dědictví UNESCO
Státní muzeum
Auschwitz-Birkenau [*1]
Německý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz Birkenau
(1940-1945) [* 2]

Vstup do tábora Auschwitz I , květen 2006
Země  Polsko
Typ Kulturní
Kritéria vi
Odkaz 31
Oblast [*3] Evropa a Severní Amerika
Zařazení 1979 (3. zasedání)
  1. ↑ Název v oficiální ruštině. seznam
  2. ↑ Název v oficiální angličtině. seznam
  3. ↑ Region podle klasifikace UNESCO
 Mediální soubory na Wikimedia Commons
Ocenění

Státní muzeum Auschwitz-Birkenau ( polsky: Państwowe Muzeum Auschwitz-Birkenau ) je muzeum v Osvětimi ( německy  Auschwitz , Auschwitz), které zahrnuje tři hlavní koncentrační tábory : Auschwitz 1, Auschwitz 2 (také známý jako Auschwitz-Birkenau :  Birkenau , polská Brzezinka , Brzezinka) a Osvětim 3.

Historie

V roce 1947 byl koncentrační tábor přeměněn na muzeum a v roce 1979 byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO . Ročně muzeum navštíví asi milion turistů z celého světa. [jeden]

Od roku 1960 fungují v bývalém koncentračním táboře Auschwitz I tzv. „národní výstavy“, vytvořené jednotlivými evropskými zeměmi postiženými nacionálním socialismem.

V roce 1962 byla kolem muzea v Birkenau a v roce 1977 kolem muzea v Osvětimi vytvořena chráněná oblast pro zachování historického stavu tábora. Status těchto území potvrdil polský parlament v roce 1999. V roce 1967 byl odhalen první velký pomník.

V roce 2006 polské úřady odmítly udělit víza zástupcům Íránu , kteří vyjádřili svůj záměr provést výzkum v Osvětimi. Odepření víza bylo spojeno s oficiální politikou popírání holocaustu v Íránu. Mluvčí muzea uvedl, že práce popíračů holocaustu v Osvětimi uráží památku obětí [2] .

Struktura muzea

Organizační struktura muzea je následující [3] :

Zaměstnanci

Jedním ze zakladatelů muzea byl v letech 1955 až 1990 bývalý vězeň Osvětimi Kazimierz Smolenbyl ředitelem muzea [4] .

Pro rok 2016 je ředitelem muzea Dr. Piotr Ciwinski [5] . Jeho zástupci jsou Rafal Piuro [6] a Andrzej Katsozhik (od roku 2012) [7]

Fotogalerie

Mezinárodní památník obětem nacismu

V bývalém německém koncentračním táboře Auschwitz II-Birkenau byl 16. dubna 1967 otevřen Mezinárodní památník obětem nacismu. Tehdejší předseda vlády Polské lidové republiky a bývalý vězeň Osvětimi Jozef Sirankiewicz ve svém uvítacím projevu řekl: „Postavme se a vzdejme hold všem zde zabitým za jejich sílu a nezlomnost a oslavme nový život svobodných , přátelské národy, aby tuto hanbu smazal z tváře lidstva vše, co se stalo v Osvětimi.

Rozhodnutí o tom, jaký by pomník měl být, provázely bouřlivé debaty. Klíčovými se stalo několik bodů :

  1. Památník by neměl vyvolávat silnější pocit než při prohlídce samotného areálu.
  2. Památník by se měl stát součástí celistvého obrazu dochovaných staveb tábora.
  3. Památník by neměl narušovat autentický charakter tohoto tragického místa, které je samo o sobě historickou památkou.

Po těchto - zásadních - dohodách vyhlásil Mezinárodní výbor Osvětimi (organizace bývalých vězňů Osvětimi) soutěž pro architekty a sochaře, kteří měli navrhnout nápad na pomník obětem fašismu. K účasti se přihlásilo 618 lidí z 31 zemí. Prezentováno bylo 426 projektů. Ani jeden však nenaplnil očekávání organizátorů soutěže. Proto bylo navrženo vytvořit tři speciální týmy, které vypracují nový projekt na základě kritiky poroty. A opět byla drtivá většina projektů zamítnuta, protože buď koncept odporoval hlavní podmínce – ponechat tábor nedotknutelný, nebo nesplňoval podmínku, podle které měl pomník zosobňovat „monumentální jednoduchost“. V únoru 1962 byla konečně přijata verze, jejímž autorem je italský sochař Pietro Kaskella a architekt Giorgio Simoncini ve spolupráci s polskými umělci Jerzym Jarnuszkiewiczem a Julianem Palkou.

Snažili jsme se nerušit velké ticho Brzezinky, která je sama o sobě památníkem neochvějné síly. Náš pomník odvádí od smutku a násilí, snaží se být pouze akcentem táborové krajiny, zhmotněním památky zabitých; je to pocta jejich solidaritě a důstojnosti. Je skromný, humánní, není nijak okázalý.

Původní text  (polština)[ zobrazitskrýt] Staraliśmy się nie zakłócić wielkiej ciszy Brzezinki, ktora sama przez się stanowi pomnik o nieprześcignionej sile. Nasz pomnik rezygnuje z krzyku i gwałtowności, stara się być jedynie akcentem obozowego pejzażu, materializacją pamięci pomordowanych; stanowi hołd złożony ich solidarności i godności. Jest skromny, ludzki w proporcjach i wymiarach. - autoři pomníku Pietro Caschella a Giorgio Simoncini

Památník sestávající z kamenných bloků stojí mezi ruinami dvou největších krematorií v Auschwitz II-Birkenau. Na 23 ležících kamenech (podle počtu národů, které trpěly v Osvětimi) - stejný nápis v různých jazycích:

Nechť se toto místo stane výkřikem zoufalství a varováním pro lidstvo po staletí, kde nacisté zničili asi jeden a půl milionu mužů, žen a dětí, většinou Židů z různých zemí Evropy, Osvětim-Březinka - 1940-1945

Původní text  (polština)[ zobrazitskrýt] Niechaj na wieki będzie krzykiem rozpaczy i przestrogą dla ludzkości to miejsce, w którym hitlerowcy wymordowali około półtora miliona mężczyzn, kobiet a dzieci, głównie Żydów z różu Żydów z róży 9 kraj

[osm]

Poznámky

  1. ↑ Nový systém exkurzí v muzeu Auschwitz-Birkenau , Travel.ru, 17. 4. 2008. . Získáno 12. července 2009. Archivováno z originálu 17. září 2009.
  2. ↑ Polsko do Bar Iranian Team z Osvětimi . payvand.com. Datum přístupu: 16. ledna 2016. Archivováno z originálu 3. března 2016.
  3. ↑ Struktura muzea/Muzeum/Auschwitz-Birkenau . Získáno 24. července 2015. Archivováno z originálu 26. července 2015.
  4. ↑ Kazmierz Smoleń, bývalý vězeň Auschwitz-Birkenau číslo 1327 a dlouholetý ředitel Muzea Auschwitz-Birkenau zemřel 27. ledna 2012. - Polin Travel  (polsky) . jewish-guide.pl Datum přístupu: 16. ledna 2016. Archivováno z originálu 27. ledna 2016.
  5. ↑ Dr. Piotr MA Cywiński,  ředitel muzea Auschwitz-Birkenau. Datum přístupu: 16. ledna 2016. Archivováno z originálu 4. března 2016.
  6. ↑ Rafal Pioro . Auschwitz-Birkenau. Získáno 16. ledna 2016. Archivováno z originálu 1. května 2016.
  7. ↑ Zástupcem ředitele  muzea byl jmenován Andrzej Kacorzyk . Auschwitz-Birkenau (09.07.2012). Datum přístupu: 16. ledna 2016. Archivováno z originálu 4. března 2016.
  8. ↑ 50 lat temu odsłonięto Międzynarodowy Pomnik Ofiar Obozu Auschwitz  (Polština) . dzieje.pl (16. dubna 2017). Získáno 22. října 2018. Archivováno z originálu 14. října 2018.

Literatura

Odkazy