Gregr, Edward

Edward Gregr
Datum narození 4. března 1827( 1827-03-04 ) [1] [2] [3]
Místo narození
Datum úmrtí 1. dubna 1907( 1907-04-01 ) [1] [2] [3] (ve věku 80 let)
Místo smrti
Státní občanství
obsazení lékař , pedagog , spisovatel , nakladatel , tiskař , novinář , politik , biolog
Vzdělání
Zásilka
Děti Zdislav Grégr [d]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Edvard Gregr ( 4. března 1827 , Steyr  - 1. dubna 1907 , Lshten) - rakousko-uherský český lékař, publicista, novinář a politik. Spolu se svým bratrem Juliem byl šéfredaktorem Národních listů; patřil k radikálnímu křídlu liberálního směru v českém národním hnutí, od 70. let 19. století byl členem strany Mladočeši .

Životopis

Narodil se v rodině geometra, který měl německé kořeny. Vystudoval filozofii na vídeňské univerzitě , od roku 1848 pak medicínu na Karlově univerzitě . V roce 1854 získal doktorát a získal místo asistenta fyziologa Jana Purkyně . V roce 1859 se stal docentem na lékařské fakultě pražské univerzity. V roce 1860 se vydal na cestu do západní Evropy [4] .

V letech 1861-1862 působil jako redaktor vědeckého časopisu Živa. Zároveň založil v Praze tiskárnu a spolu s bratrem Juliem a několika dalšími lidmi založil v té době největší českojazyčný politický časopis Národní listy (vydání bylo registrováno pod jeho bratrem Juliem). První číslo vyšlo 1. ledna 1861. Již v 60. letech 19. století se rozešel s některými bývalými spojenci, protože měl nezávislé politické názory: zejména stál na straně polských rebelů, a nikoli ruských úřadů při polském povstání v roce 1863, a byl také rozhodný odpůrce tehdy dominantní české národní hnutí politiky „pasivního odporu“. Vedl napjatý boj s Riegrem a dalšími vůdci Starých Čechů . Od března 1861 byl poslancem českého zemského seima, v roce 1871 byl zvolen do říšské rady (tehdy ještě nebyly volby přímé, byli vysláni delegáti z jednotlivých zemských seimů), kde zastupoval kurii venkovských obcí, ale z politických důvodů mandát nepřijal, nakonec byl 11. června 1872 pro nepřítomnost na schůzích zrušen. V prvních přímých volbách do říšské rady byl opět zvolen z kurie venkovských obcí, ale opět nepřijal mandát, který byl 10. prosince 1873 zrušen. Od 60. let 19. století se opakovaně účastnil občanských protestů, v srpnu 1868 se stal jedním ze signatářů tzv. Ústavní deklarace českých poslanců, která odmítala centralistické myšlenky rakouské vlády a hájila právo Čechů na sebe -odhodlání.

V roce 1876 konečně zaujal protiústavní postoj, hájil touhu nikoli po autonomii, ale po samostatnosti České republiky; v roce 1879 se po zvolení do Říšské rady a přijetí mandátu stal jedním ze zakladatelů tzv. "Českého klubu" - radikálního křídla mladočeských poslanců. 4. prosince 1883 byl znovu zvolen do Reichsrat v doplňovacích volbách do kurie venkovských obcí; byl znovu zvolen v roce 1885 a poté v říjnu 1887, stejně jako v letech 1891, 1897 a 1901, pokaždé z kurie venkovských obcí. Těšil se velké prestiži mezi mládeží a nižšími vrstvami české společnosti, byl znám jako talentovaný řečník. V 90. letech 19. století začal postupně ztrácet svůj politický vliv, mimo jiné kvůli vzniku nových vlasteneckých stran (zejména Agrární strany , jejíž členové jeho činnost často kritizovali); v roce 1896 se postavil proti Badenyho volební reformě, která vedla k rozkolu v Českém klubu. Do konce života byl poslancem, přičemž v posledních měsících života v roce 1907 byl i zástupcem českého zemstva Sejmu v Říšské radě. Publikoval několik prací o politologii a přírodní historii.

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Edvard Grégr // http://sdei.senckenberg.de/biographies/information.php?id=9147
  2. ↑ 1 2 Databáze českého národního úřadu
  3. ↑ 1 2 3 Archiv výtvarného umění – 2003.
  4. ↑ Grégr (Gröger), Eduard (1827-1907), Politiker // Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. bd. 2  (německy) . — Vídeň, 2003-2011. - S. 54. - ISBN 978-3-7001-3213-4 .

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie