Dveře (kreslené)

The Door  je sovětský loutkový animovaný film vytvořený režisérkou Ninou Shorinovou ve studiu Soyuzmultfilm v roce 1986 . Podle povídky T. Ponomarevy .

Děj

V jednom starém zchátralém domě, který už dávno potřebuje velké opravy, žijí lidé svým obvyklým životem. Už dávno jsou zvyklí na to, že se dveře od vchodu neotevírají jen s velkým vrzáním, ale někteří jimi prostě neprojdou. Místo nápravy této nepříjemnosti se obyvatelé domu dostávají do svých bytů těmi nejneobvyklejšími způsoby. Kdo jen skočí z okna, kdo sjede na „výtahu“, postaveném z lana a kufru, kdo se plazí po potrubí. A tak ze dne na den. Nájemníci jsou již tak zvyklí na podivnou existenci, že tuto výstřednost téměř nevnímají. Ale jednoho dne malý chlapec, běžící po ulici za balónem, potřísnil dveře olejem a ty se začaly otevírat. Zdálo by se, že nyní můžete konečně vstoupit do otevřených dveří a dostat se domů po schodech. Ale nebylo to tam. Zvyk se od obyvatel starého domu vůbec nevytratil.

Filmový štáb

Festivaly a ceny

• Cena na Mezinárodním filmovém festivalu v Annecy ve Francii.
• Karikatura vstoupila do první desítky nejlepších animovaných filmů na světě v roce 1987 [1] .

Hudba v kreslených filmech

V karikatuře zní následující písně a skladby:

Znovuvydání DVD

• Karikatura byla vydána na DVD ve sbírce karikatur "Mistři ruské animace Volume 4" . Karikatury ve sbírce: "The Door" (1986), "Boy Like a Boy" (1986), "Freed Don Quijote" (1987), " Martynko " (1987), "Big Underground Ball" (1987), " Cat a klaun “ (1988), „ Kele “ (1988), „Dream“ (1988), „Druhé já“ (1989), „ Přítelkyně “ (1989), „Kvazhdy Kva“ (1990), „ Cat and Co “ ( 1990). [2]

O karikatuře

Kvalitativním skokem se staly slavné „Dveře“ (1986), které posbíraly mnoho prestižních cen na mezinárodních festivalech a v roce 1987 se dostaly do první desítky nejlepších kreslených filmů světa.

Toto je podobenství jako „Příběh velmi vysokého muže“, ale je zde mnoho postav a všechny se točí poblíž zavřených dveří domu a dostávají se do svých domovů tím nejfantastičtějším způsobem. A přirozeně, když se dveře konečně otevřou, už to není potřeba. Myšlenka je jednoduchá a důstojnost filmu není ani tak v ní, ale ve vynalézavosti autorů kazety rozvíjejících situace stejného typu. Režisér se opírá o nevědomý mechanismus, který reguluje chování lidí. Obrazy, které nám byly předloženy, nám připomínají, že od dob Freuda byl sen ne bezdůvodně považován za zástěnu nevědomí.

Poznámky

1. ↑ "Naše karikatury" . - Vydavatelský program "Interros", 2006. - S. "Nina Shorina". — 352 s. — ISBN 5-91105-007-2 . Archivovaná kopie (nedostupný odkaz) . Získáno 30. dubna 2016. Archivováno z originálu 31. srpna 2007. (neurčitý) 
2. ↑ Mistři ruské animace 4. díl . Získáno 2. 5. 2016. Archivováno z originálu 4. 3. 2016. (neurčitý)
3. ↑ Kirill Razlogov. Nina Shorina // Naše karikatury / Arsenij Meshcheryakov, Irina Ostarkova. - Interros , 2006. - ISBN 5-91105-007-2 . Archivovaná kopie (nedostupný odkaz) . Získáno 30. dubna 2016. Archivováno z originálu 31. srpna 2007. (neurčitý) 

Odkazy

• "Dveře" na " Animator.ru "
•  "Dveře"

Tematické stránky	Filmová spřízněnost Internetová filmová databáze Animator.ru