Dveře | |
---|---|
| |
Ostatní jména | Dveře (anglický název) |
kreslený typ | loutka |
Žánr | komedie |
Výrobce | Nina Shorinová |
napsáno | Alexej Studzinskij |
Animátoři |
Sergei Olifirenko , Tatyana Molodova, Michail Pisman, Vjačeslav Shilobreev |
Operátor | Jurij Kamenecký |
zvukař | Boris Filčikov |
Studio | " Sojuzmultfilm " |
Země | SSSR |
Doba trvání | 10 min. 39 sekund |
Premiéra | 1986 |
IMDb | ID 1389073 |
Animator.ru | ID 3291 |
The Door je sovětský loutkový animovaný film vytvořený režisérkou Ninou Shorinovou ve studiu Soyuzmultfilm v roce 1986 . Podle povídky T. Ponomarevy .
V jednom starém zchátralém domě, který už dávno potřebuje velké opravy, žijí lidé svým obvyklým životem. Už dávno jsou zvyklí na to, že se dveře od vchodu neotevírají jen s velkým vrzáním, ale někteří jimi prostě neprojdou. Místo nápravy této nepříjemnosti se obyvatelé domu dostávají do svých bytů těmi nejneobvyklejšími způsoby. Kdo jen skočí z okna, kdo sjede na „výtahu“, postaveném z lana a kufru, kdo se plazí po potrubí. A tak ze dne na den. Nájemníci jsou již tak zvyklí na podivnou existenci, že tuto výstřednost téměř nevnímají. Ale jednoho dne malý chlapec, běžící po ulici za balónem, potřísnil dveře olejem a ty se začaly otevírat. Zdálo by se, že nyní můžete konečně vstoupit do otevřených dveří a dostat se domů po schodech. Ale nebylo to tam. Zvyk se od obyvatel starého domu vůbec nevytratil.
výrobce | Nina Shorinová |
scénárista | Alexej Studzinskij |
výrobní designér | Viktor Dudkin |
animátoři | Sergei Olifirenko , Tatyana Molodova, Michail Pisman, Vjačeslav Shilobreev |
vyrobené panenky a dekorace | P. Gusev , O. Masainov , V. Abbakumov, V. Grishin, Michail Koltunov , V. Petrov, N. Barkovskaya, M. Chesnokova, N. Moleva, A. Vetyukova, N. Zaklyakov, A. Belyaev, V. Alisov , N. Grinberg, L. Ljutinskaya, N. Menchukov |
operátor | Jurij Kamenecký |
zvukař | Boris Filčikov |
editor | Galina Filatová |
editor | A. Vjatkin |
ředitel | Grigorij Khmara |
zazněly role | Anatoly Barantsev , Boris Novikov , Muza Krepkogorskaya , Olga Gromova, V. Mashchenko, Chika papoušek |
V karikatuře zní následující písně a skladby:
Jméno umělce/skladatele | Název skladby/skladby | epizody |
---|---|---|
Vasilij Solovjov-Sedoy | Moskevské noci | První kompozice, kde chlapec běží za balónem, stejně jako poslední kompozice v karikatuře. |
Merab Partskhaladze | Druhá kompozice, kde nikdo z lidí nemůže projít dveřmi, místo toho vymýšlejí různé způsoby, jak opustit byt a dostat se zpět, stejně jako předposlední kompozice v karikatuře. | |
Alla Pugacheva | Převozník | Přijíždí ozdobený vůz, ze kterého vystupuje muž s kyticí květin a píská na ženu v bílých šatech, která vysype koš na zem. |
? | ? | Chlapcův balon přilepený na střeše domu odlétá a letí na něj žena v bílých šatech, načež se dotkne muže na odtokové rouře a ten odletí v balonu pryč a pak další muž odtokovou trubku odstraní a žena s hlasitým výkřikem odletí a spadne na sochu v horní části domu. |
Vladimír Vysockij | Píseň o ničem, aneb o tom, co se stalo v Africe | Na parapet jednoho z oken starého domu někdo položí kotoučový magnetofon a pak se ukáže, jak ostatní lidé u dveří sedí u stolu a hrají domino. |
Petr Iljič Čajkovskij | Koncert č. 1 - Allegro non troppo e molto maestoso. Allegro s duchem | Muž odloží gramofon a zeměkouli a rozhází domino. |
Felix Mendelssohn | Svatební březen | Z okna vypadne kufr, ve kterém je muž s kyticí květin a žena v bílých šatech. |
Kvalitativním skokem se staly slavné „Dveře“ (1986), které posbíraly mnoho prestižních cen na mezinárodních festivalech a v roce 1987 se dostaly do první desítky nejlepších kreslených filmů světa.
Toto je podobenství jako „Příběh velmi vysokého muže“, ale je zde mnoho postav a všechny se točí poblíž zavřených dveří domu a dostávají se do svých domovů tím nejfantastičtějším způsobem. A přirozeně, když se dveře konečně otevřou, už to není potřeba. Myšlenka je jednoduchá a důstojnost filmu není ani tak v ní, ale ve vynalézavosti autorů kazety rozvíjejících situace stejného typu. Režisér se opírá o nevědomý mechanismus, který reguluje chování lidí. Obrazy, které nám byly předloženy, nám připomínají, že od dob Freuda byl sen ne bezdůvodně považován za zástěnu nevědomí.
— Kirill Razlogov [3]Tematické stránky |
---|