Tento článek je o filmu Daniela Alfredsona . Pro knihu Stiega Larssona viz Dívka, která vyhodila do vzduchu zámky .
Dívka, která vyhodila do vzduchu vzdušné zámky | |
---|---|
Luftslottet jsem sprangdes | |
Žánr |
kriminální thriller |
Výrobce | Daniel Alfredson |
Výrobce | Soren Stermose |
Na základě | Dívka, která vyhodila do vzduchu vzdušné zámky |
scénárista _ |
Ulf Ryberg Stieg Larsson (román) |
V hlavní roli _ |
Mikael Nykvist Noomi Rapace Lena Endre Annika Hallin |
Operátor | Petr Mokrosinský |
Skladatel | Jacob Groth |
výrobní designér | Maria Hård [d] [1] |
Filmová společnost |
Nordisk Film , Sveriges Television SVT), Yellow Bird Films, ZDF Enterprises |
Distributor | Zodiac Media [d] |
Doba trvání | 147 min |
Rozpočet | 4 miliony € |
Poplatky | 39,8 milionů dolarů |
Země |
Švédsko Dánsko Německo |
Jazyk | švédský |
Rok | 2009 |
Předchozí film |
Dívka, která si hrála s ohněm (2009) |
IMDb | ID 1343097 |
Oficiální stránky ( anglicky) | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Dívka, která vyhodila do vzduchu zámky ( švéd . Luftslottet som sprängdes ) je film z roku 2009 režiséra Daniela Alfredsona . Filmová adaptace třetího románu trilogie Millennium od Stiega Larssona . Film je přímým pokračováním druhého dílu a vypráví o přípravách na proces s Lisbeth a samotném procesu i o jeho důsledcích.
Lisbeth Salanderové a jejímu otci Alexandru Zalačenkovi se podaří přežít, ale jsou ve vážném stavu v nemocnici. Lisbeth navíc bude muset stanout před soudem za pokus o vraždu svého otce. Její ošetřující lékař ji nikomu nedovolí vidět, kromě právníka, v jehož roli souhlasila sestra Mikaela Blomkvista Annika. Tajné uskupení bezpečnostní služby, ve kterém Zalačenko působil, však mezitím nechce tajné informace prozradit a rozhodne se oba svědky odstranit. Jeden z členů skupiny zabije Zalačenka v nemocnici, ale nepodaří se mu dostat k Lisbet.
Mezitím je v plném proudu novinářské vyšetřování Mikaela Blomkvista, které se snaží dokázat Lisbethinu nevinu. Do začátku procesu s Lisbeth plánuje Mikael vydat speciální číslo časopisu Millennium věnované tajné skupině. Kontaktují ho vyšetřovatelé, kteří také prověřují činnost skupiny (pracovní název „Sekce“) a plánují zatčení jejích členů. Podaří se jim zavést sledování, v důsledku čehož vyšlo najevo, že lékař Teleborian, který sledoval Lisbeth v psychiatrické léčebně, kam byla umístěna jako dítě, tentokrát u soudu vynese falešný závěr o její nepříčetnosti.
Blomkvist jí prostřednictvím ošetřujícího lékaře Lisbet daruje chytrý telefon, pomocí kterého kontaktuje svého hackerského přítele Plague, a také napíše autobiografii s příběhem o své zkušenosti. Podaří se jí poslat svou autobiografii Mikaelovi a poté je převezena z nemocnice do vězení, kde čeká na soud. Erica, Mikaelova kolegyně z časopisu, dostává výhrůžky e-mailem, pak jí někdo hodí kámen oknem. Také se zázračně podaří zabránit pokusu o vraždu Mikaela, organizovaného Sekcí. Erica navrhuje Mikaelovi, aby vydání časopisu bylo odloženo.
Začíná soud, na kterém Teleborian vypovídá a tvrdí, že Lisbeth je šílená a nebezpečná. Díky videím a dokumentům, které má Lisbethin právník, je však Teleborian usvědčen ze lži a je také obviněn z přechovávání archivu dětské pornografie objevené hackerem Plaguem. Lisbeth je propuštěna, členové Sekce jsou zatčeni. Vychází číslo Millennium, které Mikael přesto poslal tajně vytisknout ostatním.
Po Zalačenkovi zdědí Lisbet, včetně opuštěné cihelny. Když se za ním vydá, objeví tam svého bratra Niedermana, který se tam dlouho skrývá a už stihl zabít několik lidí. Po boji se Lisbeth podaří přišpendlit svého bratra k podlaze vzduchovým kladivem a poté informuje své motorkáře, že ho mohou najít v továrně. Později se zjistí, že Niderman je zabit.
![]() |
---|
Millenium _ | Řada|
---|---|
Trilogie Stiega Larssona | |
Romány Davida Lagercrantze |
|
Švédské filmové adaptace |
|
Americké filmové adaptace |
|
Znaky |