Zámek Kunětická Gora

Hrad Kunětická Hora ( česky Hrad Kunětická hora , německy  Burg Kunetitzer Berg ) je středověký hrad v České republice založený ve 14. století a sehrál významnou roli během husitských válek . Zámek se nachází na stejnojmenném kopci nedaleko Pardubic .

Historie hradu

Archeologický výzkum ukázal, že hrad na Kunětické Hoře existoval již ve 2. polovině 14. století. Vzhledem ke své strategické poloze je možné, že hrad původně patřil českému králi a byl postaven na jeho pokyn.

V roce 1420 se hrad dostal pod kontrolu husitských vojsk a stal se jednou z jejich nejvýznamnějších strategických pevností. Na hradě sídlil husitský hejtman Diviš Boržek z Miletína , za jehož vlády byl hrad v roce 1423 přestavěn na horskou husitskou pevnost, schopnou na zimu přijímat velké množství vojska. Hrad se stal vojenským a správním centrem okolního majetku Divish Borzhek, který získal v důsledku výbojů (které zahrnovaly zejména pozemky zdevastovaného kláštera Opatovitsky ).

Na stavovském sejmu v roce 1436 v Praze král Zikmund Lucemburský oficiálně potvrdil vlastnictví Divish Borzhek k hradu Kunětická Gora, městu Bogudanech a více než 50 vesnicím bývalého Opatovického kláštera, které mu skutečně patřily. Po smrti Diviše Borzka v roce 1437 zdědil hrad Kunětická Hora jeho syn Soběsław Kaleka , věrný příznivec Jiřího z Poděbrad , kterému hrad v roce 1464 prodal.

Král Jiří z Poděbrad daroval hrad Kunětickou Goru svým synům, z nichž jeden, Jindřich I. z Poděbrad , prodal roku 1491 hrad i s Kunětickým pandem Vilému II. z Pernštejna . V majetku Pernštejnů prošel hrad v letech 1491-1548 rozsáhlou renesanční přestavbou s pozdně gotickými prvky . V roce 1509 byla na nádvoří hradu vztyčena válcová věž. Roku 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna kunětické panství i s hradem do královské pokladny.

Za třicetileté války nabyl hrad strategického významu a 17. listopadu 1645 byl dobyt švédskými vojsky generála Torstenssona . Hrad byl vydrancován, vypálen a těžce poškozen. Destrukce hradu postupně pokračovala až do počátku 20. století , především kvůli tomu, že hrad byl (zejména z jihozápadní strany) doslova rozebrán kameny, které byly použity při výstavbě dalších objektů. To vedlo k tomu, že se roku 1884 zřítila část hradu ze západní a jihozápadní strany. Přestože se v 19. století vyvíjely různé snahy o záchranu a ochranu impozantní zříceniny hradu, nezastavilo to jeho pokračující ničení. Požár v roce 1896 zničil všechny hospodářské budovy na úpatí hradu.

Situace se začala měnit , když byl zámek v roce 1917 pronajat a v roce 1919 odkoupen Pardubickou muzejní společností . Správu zříceniny hradu převzal spolek Kunětice založený v roce 1920 . V letech 1923-1928 byl zámek upraven podle projektu architektů D. Jurkoviče a J. Patslova . Účelem obnovy však nebyla obnova historické památky, ale využití hradu ke komerčním účelům: restaurovány byly některé stylizované místnosti hradního paláce, kde byly umístěny expozice, byla vybudována restaurace.

Po druhé světové válce prošel hrad zásadními opravami a prováděly se práce na zpevnění skály, aby se zabránilo zřícení. V roce 1953 byl zámek znárodněn vládou Československa. V 70. letech byl zámek pro špatný stav pro veřejnost uzavřen. Zámek byl po restaurování otevřen až v roce 1993, ale restaurátorské práce pokračují dodnes. V současnosti je zámek významným turistickým centrem Pardubického kraje, na jeho území se pravidelně konají divadelní, hudební a historické akce.

Literatura

• Menclová, Dobroslava. české hrady. Díl druhy . - Praha: Odeon, 1972. - 551 S.
• Emanuel Poche a plk. Umělecké památky Čech KO (Czech). -Praha:Academia, 1978. - Sv. 2. - S. 178-179. — 578 s. - (Umělecké památky Čech).

Odkazy

• Historie hradu na oficiálních stránkách
• Šebek, František. Historie Pardubic  (Czech)  (odkaz není dostupný) . Pardubický svět . Společnost K2P s.r.o. Získáno 10. června 2015. Archivováno z originálu 15. března 2016.