Zámek | |
Milotice | |
---|---|
Zámek Milotice | |
48°57′34″ severní šířky sh. 17°08′17″ palců. e. | |
Země | čeština |
Město | Milotice |
Architektonický styl | renesanční , barokní |
Datum založení | 14. století |
webová stránka | www.zamekmilotice.cz |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Zámek Milotice ( česky Zámek Milotice ) je barokní zámek v Miloticích ( okres Hodonín v Jihomoravském kraji ), Česká republika .
Pevnost v Milotitsa byla poprvé zmíněna v listinách ze 14. století.
V období renesance byla tvrz přestavěna na obytný zámek. Architektonická podoba zámku si i přes výraznou přestavbu stále zachovává detaily renesanční stavby.
Novodobou podobu získal zámek ve 2. polovině 17. století. Tehdy byly přistavěny čtyři nárožní věže, které pokračují v podmíněné ose z centrálního nádvoří hradu. Na konci třicetileté války získal hrad Gabriel Serenyi (1615-1664) a potomci rodu Serenyi jej vlastnili až do počátku 19. století.
V první polovině 18. století byl z iniciativy majitele hradu hraběte Carla Antona Serenyiho zámek přestavěn. Restrukturalizace probíhala ve dvou etapách - v letech 1719-1725 a 1738-1743.
V historii hradu není známo vše, protože jeho archiv je uložen v Mnichově .
Po druhé světové válce byl majetek posledního majitele zámku zkonfiskován podle dekretů prezidenta Beneše . V roce 1948 byl zámek zpřístupněn veřejnosti.
V současné době se na zámku konají koncerty lidové a vážné hudby, vánoční svátky, stálé i dočasné výstavy. V létě je v parku divadlo. Skleník se pronajímá pro svatební obřady.
Zámek byl postaven podle čtyřbokého půdorysu se čtyřmi nárožními věžemi. Střecha je lomená, každá věž je vyšší než střecha a má tvarovanou krytinu. Fasády jsou zdobeny pilastry a křídly bez hlavic . V oknech druhého a třetího patra se dochovaly okenice. Palácové rysy fasády dodávají oválná okna věží, štíty a atika s reliéfy , stejně jako barokní schodiště. První patro vnitřního nádvoří zámku má otevřené kolonády, částečně složené při rekonstrukci.
Z hlavního vchodu se dochovaly suché příkopy a kamenný most. Vstup na hlavní nádvoří zdobí barokní brány s okřídlenými koňmi, připomínající Pegase , patrona básníků. Nepatrnou výzdobu na hlavním průčelí doplňují plastiky na vstupním mostě, kde jsou umístěny sfingy s ženskými hlavami, skupiny puttů , dekorativní barokní vázy a postavy válečníků. Vytvořil je sochař Jacob Schletter. Dekorativní vázy jsou také instalovány na plotech předního dvora. Zámecká kaple byla v 18. století vyzdobena freskami od umělce Josefa Ignaze Mildorfera.
Počet knih v zámecké knihovně dosáhl 5000 výtisků. Majitel zámku měl vlastní knižní desku . Mezi knihami převažovala vydání ze 17.-19. století v několika evropských jazycích - latině , francouzštině , češtině , němčině , maďarštině . Knihovna obsahovala knihy na širokou škálu témat – technika, náboženství, zahradnictví, umění, ale i umělecká díla.
Za palácem se na malých terasách rozkládá zahrada v pravidelném stylu , jejíž území je rozděleno tvarovanou balustrádou. Zahradu navrhl zahradní architekt Antonín Tsinner v roce 1719. Jeho rozloha dosáhla 4,5 hektaru.
Dlouhý parter má několik dekorací, včetně palácové terasy s balustrádou, malých fontán a stříhaných keřů. Krajinářskou část zahrady zdobí pergola pod taškovou střechou a umělá zřícenina. Park je dobře udržovaný, bylo provedeno sanitární kácení nemocných a uschlých stromů. Vymýcené aleje lemují mladé kaštany. Práce byly provedeny za podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), který uhradil 85 % nákladů.
Kaple v podobě malé polorotundy
Socha na nádvoří
Bývalý hospodářský dvůr se změnil v květinovou zahradu
Umělá ruina v parku
Fasáda ze zahrady
Hercules a Pegasus (vstupní brána)
Mladý muž s erbem majitelů hradu a Pegase (vstupní brána)
Barokní plastika v zámeckém skleníku
Hrady a zámky - národní kulturní památky ČR | |
---|---|
Praha a střední Čechy |
|
Jihočeský a Plzeňský kraj |
|
Karlovarský a Ústecký kraj |
|
Královéhradecký a Liberecký kraj | |
Pardubický kraj a kraj Vysočina |
|
Jihomoravský a Olomoucký kraj | |
Moravskoslezský a Zlínský kraj |