Západosibiřské území

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 4. února 2021; kontroly vyžadují 14 úprav .

okraj
Západosibiřské území
Země	SSSR
Obsažen v	RSFSR
Zahrnuje	113 okresů 1 okres 1 samosprávný kraj
Adm. centrum	Novosibirsk
Historie a zeměpis
Datum vzniku	30. července 1930
Datum zrušení	28. září 1937
Největší město	Novosibirsk  - 180 067 lidí [jeden]
Dr. velká města	Omsk  - 227 000 lidí Tomsk  - 104 348 lidí Barnaul  - 83 642 lidí Anzhero-Sudzhensk - 54 360 lidí Bijsk  - 53 358 lidí Shcheglovsk  - 51 528 lidí Novokuzněck  - 46 112 lidí Prokopyevsk  - 44 626 lidí Leninsk-Kuzněckij  - 43 000 lidí Barabinsk  - 25 371 lidí
Počet obyvatel
Počet obyvatel	10 485 000 lidí lidé ( 1935 )
Úřední jazyk	ruština
Poznámky:  kontinuita ← Sibiřské území Altajské území → Novosibirská oblast → Omská oblast → Krasnojarské území →

Západosibiřské území  bylo administrativně-územní jednotkou RSFSR od roku 1930 do roku 1937.

Regionálním centrem je město Novosibirsk .

Historie

Region vznikl výnosem Všeruského ústředního výkonného výboru z 30. července 1930 rozdělením sibiřského území na západní část s centrem v Novosibirsku a východní část s centrem v Irkutsku .

Západosibiřské území zahrnovalo 14 okrugů bývalého sibiřského území a autonomní oblasti Oirot .

Rozloha kraje byla 1 263 500 m2. km., obyvatelstvo bylo 8 114 990 lidí (městské obyvatelstvo 1 294 100 lidí), 172 okresů (15 okresů Khakassia, Oirotia), 4 390 vesnických rad, 18 570 osad (24 měst, 10 dělnických osad, 4 letní chaty).

V roce 1932 sousedilo Západosibiřské území s Uralskou oblastí , Ostyako-Vogulským národním okruhem , Východosibiřským územím , Tuvskou lidovou republikou , Mongolskem a Kazašskou ASSR .

Zároveň 11. srpna 1930 rozhodlo Prezidium Všeruského ústředního výkonného výboru: „Zahrnout do Východosibiřského území celé území Krasnojarského okresu s městem Krasnojarsk“ [2] .

V říjnu 1930 byl jako součást Západosibiřského území vytvořen nový Khakass Autonomous Okrug (střed - Abakan ).

V roce 1931, po revizi sítě vesnických zastupitelstev, bylo v kraji zlikvidováno 549 malých vesnických zastupitelstev.

K 1. lednu 1931 žilo v regionu 8 307 300 obyvatel (1 180 900 obyvatel měst, 7 126 400 obyvatel venkova). Hustota zalidnění je 6,7 obyvatel na 1 km2 . Národnostní složení bylo: Rusové 77,9 %, Ukrajinci 10,6 %, Bělorusové 2,9 %, Mordovci 1,4 %, Němci 1 %, Tataři 1 %, ostatní 6,1 %. Rozloha kraje byla 1243586 km2 . Kraj zahrnoval: 28 měst, 16 dělnických osad, 22720 ostatních sídel, 2 autonomní kraje, 147 okresů, 4421 vesnických zastupitelstev.

V roce 1932 bylo v kraji zlikvidováno dalších 451 vesnických zastupitelstev a do kraje byl zařazen okres Narym . Bylo zrušeno 23 okresů.

Dne 2. března 1932 dekret Všeruského ústředního výkonného výboru stanovil:

• Bitkovskij a Suzunsky okresy jsou sloučeny a tvoří nový okres Lushnikovsky.
• Znamensky okres byl zlikvidován přesunem vesnických rad: 3 do Rodinského okresu a zbytek do Chabarovska.
• Loktinský okres byl zlikvidován převodem vesnických rad: 4 do Zmeinogorského a 10 do Rubcovského okresu.
• Okres Yudinsky byl zlikvidován převodem vesnických rad: 12 do okresu Chanovsky a 17 okresů Kupinsky.
• Jaminskij okres byl zlikvidován převodem vesnických rad: 3 do Trojického (Bolšerečenského), 2 do Soltonského, 8 do Togulského, 1 do Verkh-Chumyshského okresu.
• Elanskij okres byl zlikvidován převodem vesnických rad: 2 do Bolšerečenského, 9 do Tatarského, 8 do Ikonnikovského okresu.
• Sargacký okres byl zlikvidován převodem vesnických rad: 5 do Ikonnikovského, 1 do Omského, 3 do Bolšerečenského, 6 do Ťukalinského, zbytek do Ljubinského okresu.
• Užhanikhinsky okres v plné síle je připojen k okresu Chulymsky.
• Čumakovský okres byl zlikvidován převodem vesnických rad: 1 do Barabinského, 3 do Verkh-Nazarovského, zbytek do Ubinského okresu.
• Okres Ishim byl zlikvidován přidáním vesnických rad do okresu Izhmorsky, 2 do okresu Zyryanovsky, 11 do okresu Govsky.
• Kozulská oblast byla zlikvidována přistoupením všech vesnických rad k Achinské oblasti.
• Suslovskij okres byl zlikvidován přidáním 8 vesnických rad k Mariinskému, 10 k Tyazhenskému.
• Kuzněck okres byl zlikvidován: město Kuzněck bylo připojeno k městu Novokuzněck, 15 vesnických rad bylo podřízeno novokuzněcké městské radě.
• V rámci obvodů příměstské zóny byly zlikvidovány: Kuzněckij obvod (s přidáním 2 vesnických zastupitelstev do Gorno-Shorského, 1 do Krapivinského a podřízením zbytku Stalinské (Novokuzněcké) městské radě), Leninský okres (s přidáním 18 vesnických rad do Belovského okresu a podřízení zbytku městské radě Lininsk-Kuzněckij), Novosibirský okres (s přistoupením 9 vesnických rad k Alekseevskému, 7 k Kočeněvskému, 5 k Ordynskému a podřízenost zbytku městské radě Novosibirsku), okres Omskij (s přidáním 6 vesnických rad Ikonnikovskému, 8 Kalačinskému, 6 Sargackému, 2 Čerlakskému a zbytek Omskému městské radě), okres Prokopjevskij (s přidání všech vesnických rad k městské radě Prokopyevskiy), okres Ščeglovský (s připojením 4 vesnických rad ke Krapivinskému, 9 k Topkinskému a podřízení zbytku městské radě Kemerovo), okres Sudzhensky (s přidáním 1 obecní rada Ižmorskému, Taiginskému a podřízení zbytku městské radě Anzhero-Sudža).

V dubnu 1932 bylo výnosem Všeruského ústředního výkonného výboru připojeno k Tomské oblasti 10 vesnických rad a 6 z okresu Ishimsky.

V květnu 1932 dekret Všeruského ústředního výkonného výboru stanovil:

• Vesnice Spasskoye byla přejmenována na Vengerovskoye.
• Vassinsky okres byl přejmenován na Toguchinsky.
• Chistyunsky okres byl přejmenován na Topchikhinsky.
• Město Novokuzněck bylo přejmenováno na Stalinsk.
• Baschelaksky okres byl přejmenován na Charyshsky s přesunem centra do vesnice Charyshskaya.

V roce 1933 bylo zlikvidováno 47 zastupitelstev obcí. Tara Okrug byl obnoven .

K 1. lednu 1933 žilo v kraji 6 140 800 lidí.

Všeruský ústřední výkonný výbor rozhodl 10. dubna 1933 o „likvidaci Krasninského a Tomského kraje regionu“ [3] .

Výnosem Všeruského ústředního výkonného výboru ze dne 7. prosince 1934 okres Tara , Omsk, Isil-Kulsky, Nazyvaevsky, Krutinsky, Tyukalinsky, Bolsherechensky, Ikonnikovsky, Lyubinsky, Shcherbakulsky, Pavlogradsky, Cherlaksky, Kalachinsky, Ust-I okresy kraje byly převedeny do vzniklé Omské oblasti . Do vytvořeného Krasnojarského území jsou zahrnuty Khakass Autonomous Okrug, Achinsky, Birilyussky, Bogotolsky, Ermakovskiy, Karatuzskiy, Kuraginskiy, Krasnoturanskiy, Minusinskiy, Nazarovskiy, Uzhurskiy, Usinskiy districts [4] .

K 1. lednu 1935 žilo v kraji 10 485 000 lidí.

V roce 1937 Západosibiřské území zahrnovalo území současného Kemerova , Novosibirsku , Tomských oblastí, Altajského kraje a Altajské republiky .

Dekretem Ústředního výkonného výboru SSSR ze dne 28. září 1937 bylo Západosibiřské území rozděleno na Novosibirskou oblast s centrem v Novosibirsku (v rámci hranic současných oblastí Kemerovo , Novosibirsk a Tomsk ) a území Altaj . se střediskem v Barnaul (v rámci hranic současného Altajského území a Altajské republiky ) [5] .

15. ledna 1938 schválil Nejvyšší sovět SSSR vytvoření Altajského území a Novosibirské oblasti [6] . O šest měsíců později Nejvyšší sovět RSFSR potvrdil zrušení regionu [7] .

Správní členění

divize pro rok 1931

Seznam okresů

Plocha Centrum Zastupitelstva obcí městské rady Osady Počet obyvatel Abakan Vesnice Abakanskoye 35 179 42818 Aleisky Obec Aleisky 31 38 82254 Alexandrovský Aleksandrovskoe vesnice 6627 Aleksejevského Vesnice Alekseevskoye 59 199 90128 altajský Altajská vesnice 29 144 71293 Achinsk město Achinsk 48 jeden 74797 Baevského Vesnice Baevo 25 65 42348 Barabinského město Barabinsk 44 2 183 103379 Barnaul město Barnaul jeden 44 109275 Baschelaksky stanitsa Charyshskaya 28 160 48846 beisky Vesnice Beyskoye patnáct 83 31291 Belovský pracovní osada Belovo 28 204 103407 Berdský vesnice Berdsk 23 51894 Berezovský vesnice Berezovskoe 48950 biyskiy město Bijsk 38 jeden 159 112272 Birilyussky Vesnice Birilyusskoye 22 93 24412 Bitkovský Vesnice Bitki 38986 Bogotolský město Bogotol 58 jeden 485 80845 Bolotninského Bolotnoye pracovní osada 46 370 84054 Bolšerechenský Vesnice Bolshereche 41 54368 Borisovský Vesnice Borisovka 43 287 55584 Bystro-Istoksky Obec Bystro-Istok 17 jeden 49 68882 Vassinský Vesnice Toguchin 35 178 84843 Verch-Nazarovský Vesnice Verkh-Nazarovo 28 91 25975 Verkh-Chumyshsky obec Kytmanovo 50553 Volčichinskij vesnice Volčichinskoje patnáct 53680 Gorno-Shorskiy ulus Myski 43946 Dovolenský Vesnice Dovolenskoje 57001 Elanský Vesnice Elanskoje 24 58 25646 Ermakovskij vesnice Ermakovskoe 29 188 45439 Zavjalovský Vesnice Zavyalovo 19 41 49494 Zálesovský Obec Zálesovo 24 185 43721 Zmeinogorsky Vesnice Zmeinogorsk 31 204 75339 Znamensky vesnice Znamenskoje 25 92 35558 Zyrjanovský Vesnice Zyryanskoye 27 81 40266 Idrinský Idrinsky vesnice 33 130 44849 Ižmorskij osada Izhmorsky 34 157 58297 Ikonnikovského Obec Ikonnikovskoye třicet 94 44413 Isil-Kul Vesnice Isil-Kul 36 225 55675 italština vesnice Itat 22 178 40230 Ishim Vesnice Ishim 29495 Kalachinský vesnice Kalachinskoe 60 177 93792 Kamenský město Stone jeden 107824 Karasuk Vesnice Karasuk 56943 Karatuzského Vesnice Karatuz 29 48101 Kargasoksky Vesnice Kargasok 21448 Kargackého Vesnice Kargat 48406 Ključevského Vesnice Klyuchi 59215 Koževnikovského Vesnice Kozhevnikovo 40 149 68189 Kozulský osada Novokozulsky 23 80 27762 Kolpaševskij Vesnice Kolpashevo 20438 Kolyvanského městské osídlení Kolyvan 33 jeden 155 69645 Kosikhinský Vesnice Kosikha třicet 143 69860 Kočeněvského stanice Kochenevo 25 95 58299 Kochkovský Vesnice Kochki 12 38 50412 Krapivinskij vesnice Krapivino 42707 Krasninský Vesnice Krasnoye 21 88 46012 Krivosheinsky Vesnice Krivosheino 53815 Kupinský Vesnice Kupino 42 89 49658 Kuraginskij Vesnice Kuragino 24 154 60202 Kuryinský vesnice Kurya 19 48237 Kyštovský Obec Kyshtovka 46 201 48030 leninistický město Leninsk-Kuzněckij čtrnáct jeden 72 64461 Loktevský Vesnice Lokot osmnáct 56 40266 Ljubinskij Vesnice Novo-Lubinskoye 24 202 49381 Mamontovský Obec Mamontovo dvacet 41 45114 Mariinský město Mariinsk jeden 96703 Mariinsky-Taiginsky důl Malé pouzdro čtyři jeden 24 9850 Masljaninský Vesnice Maslyanino 62285 Minusinský město Minusinsk jeden 123 74586 Muromcevskij vesnice Muromtsevo 33 108 43053 Nazarovský vesnice Nazarovo třicet 34 40665 Nazyvaevsky sibiřská vesnice 22 jeden 100 48733 německy vesnice Holbstadt 17 56 16822 Nižní-Kargatskij Vesnice Nižnij Kargat 32 64 51286 Nižně-Kolosovský Vesnice Nizhne-Kolosovskoye 22 65 26474 Novo-Kuzněckij město Novokuzněck jeden 93 74706 Novo-Kuskovskiy Obec Novo-Kuskovo 52433 Novo-Omsk město Novo-Omsk 35 jeden 245 59713 Novosibirsk město Novosibirsk jeden 214870 Omsk město Omsk jeden 138 223116 Horda Vesnice Ordynskoje 41 120 76674 Pavlovský vesnice Pavlovskoe 26 104 70506 Pavlogradského vesnice Pavlogradskoe 52 72338 Pankrushikhinsky Vesnice Pankrushikha 54 43692 Pokrovského Obec Berezovka 27 47 54883 Poltava Obec Poltavka 37203 Pospelikhinský stanice Pospeliha 21 53631 Prokopevského město Prokopjevsk 22 jeden 90556 Rebrikhinsky Vesnice Rebrikha 26 60 84199 Rodinský Vesnice Rodino dvacet 76 66840 Rubtsovský město Rubtsovsk jeden 89515 Rybinský Obec Rybino 31 102 32393 Sargatského Vesnice Poselkovo-Sargatskoye 33 102 38886 Severo-Krutinský Vesnice Krutinskoye 37 99 48792 Sedělnikovskij Obec Sedelnikovo 19 92 28255 Slavgorodský město Slavgorod jeden 81069 Smolensky Vesnice Smolenskoje 21 70 76782 Solonešenskij vesnice Soloneshenskoe 24 45 35639 Salton vesnice Salton 41 286 80121 Spasský vesnice Spasskoe 61 125 60080 Starý Barda vesnice Staraya Barda 34 195 52645 Sudzhensky město Anzhero-Sudzhensk patnáct jeden 61 79012 Suzunsky Obec Suzun-Zavod 12 48 26371 Suslovského Obec Suslovo osmnáct 117 35571 Taiginského město tajga jeden 71064 Talmenskiy vesnice Talmenka 45 142 92553 Tara město Tara 55 jeden 1143 74486 Tatar město Tatarsk 56 jeden 112 78829 Tevrizian Vesnice Tevrizskoye třicet 241 53844 Tisulský Vesnice Tisul 19 92 34114 Togulského Vesnice Togul 26 149 50170 Tomsk město Tomsk 41 jeden 80847 Topkinského Vesnice Topki 39 134 80229 Trojice Vesnice Trojice 22 74 52670 Tyukalinsky město Ťukalinsk jeden 62530 Tyumentsevsky Vesnice Tyumentsevo 26 54 50637 Ubinského Vesnice Ubinskoye 26 52 35381 Uglovský vesnice Uglovoe 19 52 37119 Užanichinskij Vesnice Uzhanikha 19 51 39483 užur Užurská vesnice 28 jeden 75 49301 Usinský Vesnice Verkh-Usinskoye 3 49 6069 Uch-Pristansky Pier Ust-Charyshskaya 28 76869 Chainsky Vesnice Podgornoye čtrnáct 176 17936 Chanovský vesnice Chany 32 71 37358 Cherlaksky vesnice Cherlak 37 199 57944 Čerepanovský město Čerepanovo 36 jeden 77611 Černokuryinský stanice Karasuk 43 185 70017 Chistyunsky Vesnice Topchikha 23 120 82022 Chulymský vesnice Romanovskoe třicet 104 30169 Čumakovský vesnice Čumakovo třicet 104 27289 Chumyshsky Vesnice Sorokino 39 128 70136 Chabar Chabarská vesnice 24 63 39740 Šipunovský Vesnice Shipunovo 29 90 69271 Scheglovský město Kemerovo třicet jeden 222 97429 Yudinsky stanice Chistoozernaya 28 81 33920 Yaminsky Vesnice Yaminskoye 16 76 41717

Aimakové z autonomní oblasti Oirot

Aimak Centrum Zastupitelstva obcí městské rady Osady Počet obyvatel Kosh-Agachsky Vesnice Kosh-Agach 7 6385 Lebedská Vesnice Lebedskoye 13 13085 Maiminského vesnice Mayma deset 10377 Ongudai Vesnice Ongudai jedenáct 12867 Uymonsky Vesnice Uimon čtrnáct 13099 Ulaganského Vesnice Ust-Ulagan čtyři 3571 Uspenský Vesnice Uspenskoje patnáct 12791 Usť-Kanský Vesnice Ust-Kan 19 17708 Chemalsky Vesnice Chemal deset 5500 Šebalinský Vesnice Shebalino čtrnáct 12371

Okresy autonomní oblasti Khakass

Plocha Centrum Zastupitelstva obcí městské rady Osady Počet obyvatel Askizsky Vesnice Askiz 23 181 22419 Bogradsky Vesnice Bograd 13 47 13189 Tashtypsky Tashtyp osada 12 jeden 111 16126 Usť-Abakanskij Vesnice Ust-Abakan patnáct 2 181 15288 Čebakovský Vesnice Chebaki 23 jeden 156 20887

Divize od roku 1934 do roku 1937

Aleisky okres okres Altaisky Andreevsky okres Anzhero-Sudzhenský okres Asinovsky okres Bayovský okres čtvrť Barzas Oblast Barnaul Belovský okres Beloglazovský okres okres Bijsk Blagoveshchensky okres čtvrť Baraba Bolotninský okres Bystro-Istoksky okres Vengerovský okres okres Volčichinskij okres Gorno-Shorsky okres Gryaznukhinsky Guryevsky okres okres Dovolenský Jegorovský okres Zavyalovský okres Zálesovský okres okres Zdvinsky Zmeinogorsky okres Znamensky okres Zyryanovsky okres Izhmorsky okres Irmenský okres Iskitimský okres Kalmanský okres Kamenský okres okres Karasuk Kargatsky okres okres Kemerovo Kyjevský okres Kiselevsky okres Klyuchevskoy okres Kozhevnikovsky okres

Kolyvansky okres Kosikhinský okres Kočeněvský okres Kochkovský okres Krapivinský okres Krasnoozersky okres Krasnoshchekovsky okres Krayushkinsky okres Kuibyshevsky okres Kupinský okres Kurinský okres Kytmanovský okres Kyshtovský okres Legostaevsky okres Leninsk-Kuzněckij okres Loktevský okres Mamontovský okres Mariinský okres Marushinsky okres Maslyaninsky okres Moshkovsky okres Německý okres Novosibirská oblast Novochikhinsky okres Ordynský okres Oyashinsky okres Pavlovský okres Pankrushikhinsky okres Parfyonovský okres Pospelikhinsky okres Prokopevsky okres Pikhtovský okres Rebrikhinsky okres Rodinský okres Rubtsovský okres severní oblast Slavgorodský okres okres Smolensky Solonešenskij okres okres Salton

Sorokinskij okres Stalinského okresu Starobardinský okres Suzunsky okres okres Taiginsky okres Talmensky Tatarský okres Tisulský okres Titovský okres Togulský okres Toguchinsky okres Tomská oblast Topkinsky okres Topchikhinsky okres Troitsky okres Tyumentsevsky okres Oblast Teguldet Tyazhinskiy okres Tuganský okres Ubinsky okres Ust-tarský okres Ust-Kalmansky okres okres Uch-Pristansky Chabarovská oblast okres Chanovský Charyshsky okres Chebulinský okres Čerepanovský okres Chistoozerny okres Čulymský okres Šipunovský okres Shegarsky okres Yurginský okres Okres Narym Oblast Oirot

Vedení území

Předsedové výkonného výboru

• Klimenko, Ivan Evdokimovič (1930)
• Gryadinský, Fedor Pavlovič (1930-1937)

První tajemníci krajského výboru

• Eikhe, Robert Indrikovich (1930-1937)

Poznámky

1. ↑ Podle účetnictví Ústředního svazu a Státní plánovací komise za rok 1931
2. ↑ Výnos Všeruského ústředního výkonného výboru z 11. srpna 1930 „O začlenění území Krasnojarského okresu do Východosibiřského území“ . Datum přístupu: 7. ledna 2014. Archivováno z originálu 4. března 2016. (Ruština)
3. ↑ Výnos Všeruského ústředního výkonného výboru z 10. dubna 1933 „O likvidaci Krasninského a Tomského kraje, Západosibiřského území a o podřízení městských rad venkovských oblastí Anžero-Sudženskyj, Leninsk-Kuzněckij, Tomsk , jakož i o sjednocení měst Novo-Omsk a Omsk do jednoho města“ . Datum přístupu: 7. ledna 2014. Archivováno z originálu 4. března 2016. (Ruština)
4. ↑ Výnos Všeruského ústředního výkonného výboru ze 7. prosince 1934 „O dezagregaci západosibiřských a východosibiřských území a vytváření nových oblastí na Sibiři“ . Získáno 12. ledna 2014. Archivováno z originálu 8. prosince 2015. (Ruština)
5. ↑ Usnesení Ústředního výkonného výboru SSSR z 28. září 1937 „O rozdělení Západosibiřského území na Novosibirskou oblast a Altajské území“ . Získáno 11. srpna 2012. Archivováno z originálu 8. prosince 2015. (neurčitý)
6. ↑ s: Zákon SSSR z 15.1.1938 O změně a doplnění čl. 22, 23, 26, 28, 29, 49, 77, 70, 78 a 83 Ústavy (základního zákona) SSSR
7. ↑ s: Zákon RSFSR ze dne 16.7.1938 o změně a doplnění článků 14, 47, 54, 69, 92, 93, 96 a 99 Ústavy (základního zákona) RSFSR

Literatura

• Administrativně-územní členění Sibiř (srpen 1920 - červenec 1930), Západní Sibiř (červenec 1930 - září 1937), Novosibirská oblast (od září 1937). Adresář. - Novosibirsk: Západosibiřské knižní nakladatelství, 1966.
• Západosibiřská oblast. Materiály o ekonomice regionu. - Novosibirsk: Publikace Zapsibu Administration of Narkhoz Accounting, 1932.

Odkazy

• Dekret Ústředního výkonného výboru SSSR ze dne 28. září 1937 „O rozdělení Západosibiřského území na Novosibirskou oblast a Altajské území“
• Věstník Novosibirské regionální rady poslanců
• Druhou sovětskou reformou administrativně-územního členění je dezagregace buněk. První fáze: 1930-1939
• Výnos Ústředního výkonného výboru SSSR ze dne 7. června 1933 „O přejmenování stejnojmenných okresů a regionálních center Západosibiřského území“
• Výnos Všeruského ústředního výkonného výboru ze dne 20. března 1931 „O přidělení nového regionu Mariinsky-Taiginsky jako součásti Západosibiřského území a o schválení dodatečného seznamu dělnických osad v regionu“
• Výnos Všeruského ústředního výkonného výboru z 10. dubna 1933 „O změnách ve složení měst a dělnických osad na Západosibiřském území, jakož i o změně hranic a přejmenování některých okresů a jejich center“
• Výnos Všeruského ústředního výkonného výboru ze dne 31. prosince 1935 „O zavedení upřesnění a doplnění rozhodnutí prezidia Všeruského ústředního výkonného výboru o nové síti okresů ASSR, území a regionů“

Administrativně-územní členění Západosibiřského území
Autonomní oblasti	Oirotskaja Khakassian
Okresy	Narymský Tara
Národní okresy	Abakan Khakass Znamensky ukrajinský Karasuk ukrajinský německy Pavlograd ukrajinský Poltava ukrajinská Rodin ukrajinský Ust-Ishim Tatar
Okresy	Aleisky Alexandrovský altajský Andrejevskij Asinovskij Achinsk Bayevského Bakluševskij Baksinský Bakcharskiy Barabinského Barzassky Barnaul beisky Belovský Beloglazovský Bělojarský Berdský Berezovský biyskiy Birilyussky Bitkovský Blagoveščenskij Bogotolský Bolotninského Bolšerechenský Bolsheukovsky Bystro-Istoksky maďarský Verkh-Ichinsky Volčichinskij Gorno-Shorskiy Grjaznukhinský Guryevsky Dovolenský Jegorevskij Elanský Ermakovskij Zavjalovský Zálesovský Zdvinský Zmeinogorsky Znamensky Zyryanský Idrinský Ižmorskij Ikonnikovského Irmenský Isil-Kul Iskitimského italština Ishim Kalachinský Kalmanský Kamenský Karatuzského Kargasoksky Kargackého Kemerovo Kyjev Kiprinsky Kiselevskij Ključevského Koževnikovského Kozulský Kolosovský Kolpaševskij Kolyvanského Kosikhinský Kočeněvského Kochkovský Krapivinskij Krasninský Krasnozerskij Krasnoshchekovsky Krayushkinsky Krivosheinsky Krutinský Krutikinskij Kuzněckij Kuibyshevsky Kulikovský Kupinský Kuraginskij Kuryinský Kytmanovský Kyštovský Legostajevského Leninsk-Kuzněckij leninistický Loktevský Ljubinskij Malo-Krasnojarsk Mamontovský Mariinský Mariinsky-Taiginsky Marušinský Masljaninský Minusinský Michajlovský Molchanovský Moshkovsky Muromcevskij Nazarovský Nazyvaevsky Novo-Alekseevskij Novo-Kuzněckij Novo-Omsk Novosibirsk Novičikinský Omsk Horda Ojašinskij Pavlovský Pankrushikhinsky Parabelsky Parfenovský Petropavlovsk Pikhtovský Pokrovského Pospelikhinský Prokopevského Rebrikhinsky Rubtsovský Sargatského Severní Sedělnikovskij Slavgorodský Smolensky Solonešenskij Salton Sorokinskij Spirinskij Srostínského stalinistický Starý Barda Sudzhensky Suzunsky Suslovského Taiginského Talmenskiy Tara Tatar Tevrizian Teguldetsky Tisulský Titovský Togulského Toguchinsky Tomsk Topkinského Topčichinskij Trojice Tugan Tymský Tyukalinsky Tyumentsevsky Tjuchteckij Tyazhinskiy Ubinského Uglovský Užanichinskij užur Usinský Usť-Kalmanskij Ust-Tarksky Uch-Pristansky Chabar Chainsky Chanovský Charyshsky Chebulinský Cherlaksky Čerepanovský Chistoozerny Chulymský Čumakovský Shadrinského Shegarsky Shelabolikha Sherbakul Šipunovský Yurginský Yaminsky
Poznámka: Kurzíva označuje administrativně-územní jednotky, které byly v letech 1930-1934 zrušeny nebo převedeny do nově vzniklých krajů

Zrušená území RSFSR
	Zrušená území: Území Azov-Černého moře Východosibiřské území Dálné východní území Západosibiřské území Kyrgyzské území Kirovská oblast Kujbyševská oblast Území Nižnij Novgorod (Gorky). Dolní Volha území Oblast Ordžonikidze Saratovská oblast severní okraj Severní Kavkazské území Sibiřská oblast Oblast středního Volhy Stalingradská oblast viz také Zrušené oblasti RSFSR