Západosibiřské území
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 4. února 2021; kontroly vyžadují
14 úprav .
Západosibiřské území bylo administrativně-územní jednotkou RSFSR od roku 1930 do roku 1937.
Regionálním centrem je město Novosibirsk .
Historie
Region vznikl výnosem Všeruského ústředního výkonného výboru z 30. července 1930 rozdělením sibiřského území na západní část s centrem v Novosibirsku a východní část s centrem v Irkutsku .
Západosibiřské území zahrnovalo 14 okrugů bývalého sibiřského území a autonomní oblasti Oirot .
Rozloha kraje byla 1 263 500 m2. km., obyvatelstvo bylo 8 114 990 lidí (městské obyvatelstvo 1 294 100 lidí), 172 okresů (15 okresů Khakassia, Oirotia), 4 390 vesnických rad, 18 570 osad (24 měst, 10 dělnických osad, 4 letní chaty).
V roce 1932 sousedilo Západosibiřské území s Uralskou oblastí , Ostyako-Vogulským národním okruhem , Východosibiřským územím , Tuvskou lidovou republikou , Mongolskem a Kazašskou ASSR .
Zároveň 11. srpna 1930 rozhodlo Prezidium Všeruského ústředního výkonného výboru: „Zahrnout do Východosibiřského území celé území Krasnojarského okresu s městem Krasnojarsk“ [2] .
V říjnu 1930 byl jako součást Západosibiřského území vytvořen
nový Khakass Autonomous Okrug (střed - Abakan ).
V roce 1931, po revizi sítě vesnických zastupitelstev, bylo v kraji zlikvidováno 549 malých vesnických zastupitelstev.
K 1. lednu 1931 žilo v regionu 8 307 300 obyvatel (1 180 900 obyvatel měst, 7 126 400 obyvatel venkova). Hustota zalidnění je 6,7 obyvatel na 1 km2 . Národnostní složení bylo: Rusové 77,9 %, Ukrajinci 10,6 %, Bělorusové 2,9 %, Mordovci 1,4 %, Němci 1 %, Tataři 1 %, ostatní 6,1 %. Rozloha kraje byla 1243586 km2 . Kraj zahrnoval: 28 měst, 16 dělnických osad, 22720 ostatních sídel, 2 autonomní kraje, 147 okresů, 4421 vesnických zastupitelstev.
V roce 1932 bylo v kraji zlikvidováno dalších 451 vesnických zastupitelstev a do kraje byl zařazen okres Narym . Bylo zrušeno 23 okresů.
Dne 2. března 1932 dekret Všeruského ústředního výkonného výboru stanovil:
- Bitkovskij a Suzunsky okresy jsou sloučeny a tvoří nový okres Lushnikovsky.
- Znamensky okres byl zlikvidován přesunem vesnických rad: 3 do Rodinského okresu a zbytek do Chabarovska.
- Loktinský okres byl zlikvidován převodem vesnických rad: 4 do Zmeinogorského a 10 do Rubcovského okresu.
- Okres Yudinsky byl zlikvidován převodem vesnických rad: 12 do okresu Chanovsky a 17 okresů Kupinsky.
- Jaminskij okres byl zlikvidován převodem vesnických rad: 3 do Trojického (Bolšerečenského), 2 do Soltonského, 8 do Togulského, 1 do Verkh-Chumyshského okresu.
- Elanskij okres byl zlikvidován převodem vesnických rad: 2 do Bolšerečenského, 9 do Tatarského, 8 do Ikonnikovského okresu.
- Sargacký okres byl zlikvidován převodem vesnických rad: 5 do Ikonnikovského, 1 do Omského, 3 do Bolšerečenského, 6 do Ťukalinského, zbytek do Ljubinského okresu.
- Užhanikhinsky okres v plné síle je připojen k okresu Chulymsky.
- Čumakovský okres byl zlikvidován převodem vesnických rad: 1 do Barabinského, 3 do Verkh-Nazarovského, zbytek do Ubinského okresu.
- Okres Ishim byl zlikvidován přidáním vesnických rad do okresu Izhmorsky, 2 do okresu Zyryanovsky, 11 do okresu Govsky.
- Kozulská oblast byla zlikvidována přistoupením všech vesnických rad k Achinské oblasti.
- Suslovskij okres byl zlikvidován přidáním 8 vesnických rad k Mariinskému, 10 k Tyazhenskému.
- Kuzněck okres byl zlikvidován: město Kuzněck bylo připojeno k městu Novokuzněck, 15 vesnických rad bylo podřízeno novokuzněcké městské radě.
- V rámci obvodů příměstské zóny byly zlikvidovány: Kuzněckij obvod (s přidáním 2 vesnických zastupitelstev do Gorno-Shorského, 1 do Krapivinského a podřízením zbytku Stalinské (Novokuzněcké) městské radě), Leninský okres (s přidáním 18 vesnických rad do Belovského okresu a podřízení zbytku městské radě Lininsk-Kuzněckij), Novosibirský okres (s přistoupením 9 vesnických rad k Alekseevskému, 7 k Kočeněvskému, 5 k Ordynskému a podřízenost zbytku městské radě Novosibirsku), okres Omskij (s přidáním 6 vesnických rad Ikonnikovskému, 8 Kalačinskému, 6 Sargackému, 2 Čerlakskému a zbytek Omskému městské radě), okres Prokopjevskij (s přidání všech vesnických rad k městské radě Prokopyevskiy), okres Ščeglovský (s připojením 4 vesnických rad ke Krapivinskému, 9 k Topkinskému a podřízení zbytku městské radě Kemerovo), okres Sudzhensky (s přidáním 1 obecní rada Ižmorskému, Taiginskému a podřízení zbytku městské radě Anzhero-Sudža).
V dubnu 1932 bylo výnosem Všeruského ústředního výkonného výboru připojeno k Tomské oblasti 10 vesnických rad a 6 z okresu Ishimsky.
V květnu 1932 dekret Všeruského ústředního výkonného výboru stanovil:
- Vesnice Spasskoye byla přejmenována na Vengerovskoye.
- Vassinsky okres byl přejmenován na Toguchinsky.
- Chistyunsky okres byl přejmenován na Topchikhinsky.
- Město Novokuzněck bylo přejmenováno na Stalinsk.
- Baschelaksky okres byl přejmenován na Charyshsky s přesunem centra do vesnice Charyshskaya.
V roce 1933 bylo zlikvidováno 47 zastupitelstev obcí. Tara Okrug byl obnoven
.
K 1. lednu 1933 žilo v kraji 6 140 800 lidí.
Všeruský ústřední výkonný výbor rozhodl 10. dubna 1933 o „likvidaci Krasninského a Tomského kraje regionu“ [3] .
Výnosem Všeruského ústředního výkonného výboru ze dne 7. prosince 1934 okres Tara , Omsk, Isil-Kulsky, Nazyvaevsky, Krutinsky, Tyukalinsky, Bolsherechensky, Ikonnikovsky, Lyubinsky, Shcherbakulsky, Pavlogradsky, Cherlaksky, Kalachinsky, Ust-I okresy kraje byly převedeny do vzniklé Omské oblasti . Do vytvořeného Krasnojarského území jsou zahrnuty Khakass Autonomous Okrug, Achinsky, Birilyussky, Bogotolsky, Ermakovskiy, Karatuzskiy, Kuraginskiy, Krasnoturanskiy, Minusinskiy, Nazarovskiy, Uzhurskiy, Usinskiy districts [4] .
K 1. lednu 1935 žilo v kraji 10 485 000 lidí.
V roce 1937 Západosibiřské území zahrnovalo území současného Kemerova , Novosibirsku , Tomských oblastí, Altajského kraje a Altajské republiky .
Dekretem Ústředního výkonného výboru SSSR ze dne 28. září 1937 bylo Západosibiřské území rozděleno na Novosibirskou oblast s centrem v Novosibirsku (v rámci hranic současných oblastí Kemerovo , Novosibirsk a Tomsk ) a území Altaj . se střediskem v Barnaul (v rámci hranic současného Altajského území a Altajské republiky ) [5] .
15. ledna 1938 schválil Nejvyšší sovět SSSR vytvoření Altajského území a Novosibirské oblasti [6] . O šest měsíců později Nejvyšší sovět RSFSR potvrdil zrušení regionu [7] .
Správní členění
divize pro rok 1931
Seznam okresů
Aimakové z autonomní oblasti Oirot
Aimak |
Centrum |
Zastupitelstva obcí |
městské rady |
Osady |
Počet obyvatel
|
Kosh-Agachsky |
Vesnice Kosh-Agach |
7 |
|
|
6385
|
Lebedská |
Vesnice Lebedskoye |
13 |
|
|
13085
|
Maiminského |
vesnice Mayma |
deset |
|
|
10377
|
Ongudai |
Vesnice Ongudai |
jedenáct |
|
|
12867
|
Uymonsky |
Vesnice Uimon |
čtrnáct |
|
|
13099
|
Ulaganského |
Vesnice Ust-Ulagan |
čtyři |
|
|
3571
|
Uspenský |
Vesnice Uspenskoje |
patnáct |
|
|
12791
|
Usť-Kanský |
Vesnice Ust-Kan |
19 |
|
|
17708
|
Chemalsky |
Vesnice Chemal |
deset |
|
|
5500
|
Šebalinský |
Vesnice Shebalino |
čtrnáct |
|
|
12371
|
|
Okresy autonomní oblasti Khakass
Divize od roku 1934 do roku 1937
Vedení území
Předsedové výkonného výboru
První tajemníci krajského výboru
Poznámky
- ↑ Podle účetnictví Ústředního svazu a Státní plánovací komise za rok 1931
- ↑ Výnos Všeruského ústředního výkonného výboru z 11. srpna 1930 „O začlenění území Krasnojarského okresu do Východosibiřského území“ . Datum přístupu: 7. ledna 2014. Archivováno z originálu 4. března 2016. (Ruština)
- ↑ Výnos Všeruského ústředního výkonného výboru z 10. dubna 1933 „O likvidaci Krasninského a Tomského kraje, Západosibiřského území a o podřízení městských rad venkovských oblastí Anžero-Sudženskyj, Leninsk-Kuzněckij, Tomsk , jakož i o sjednocení měst Novo-Omsk a Omsk do jednoho města“ . Datum přístupu: 7. ledna 2014. Archivováno z originálu 4. března 2016. (Ruština)
- ↑ Výnos Všeruského ústředního výkonného výboru ze 7. prosince 1934 „O dezagregaci západosibiřských a východosibiřských území a vytváření nových oblastí na Sibiři“ . Získáno 12. ledna 2014. Archivováno z originálu 8. prosince 2015. (Ruština)
- ↑ Usnesení Ústředního výkonného výboru SSSR z 28. září 1937 „O rozdělení Západosibiřského území na Novosibirskou oblast a Altajské území“ . Získáno 11. srpna 2012. Archivováno z originálu 8. prosince 2015. (neurčitý)
- ↑ s: Zákon SSSR z 15.1.1938 O změně a doplnění čl. 22, 23, 26, 28, 29, 49, 77, 70, 78 a 83 Ústavy (základního zákona) SSSR
- ↑ s: Zákon RSFSR ze dne 16.7.1938 o změně a doplnění článků 14, 47, 54, 69, 92, 93, 96 a 99 Ústavy (základního zákona) RSFSR
Literatura
- Administrativně-územní členění Sibiř (srpen 1920 - červenec 1930), Západní Sibiř (červenec 1930 - září 1937), Novosibirská oblast (od září 1937). Adresář. - Novosibirsk: Západosibiřské knižní nakladatelství, 1966.
- Západosibiřská oblast. Materiály o ekonomice regionu. - Novosibirsk: Publikace Zapsibu Administration of Narkhoz Accounting, 1932.
Odkazy
Zrušená území RSFSR |
---|
|
- viz také Zrušené oblasti RSFSR
|