Hugo von Seeliger | |
---|---|
Hugo von Seeliger | |
Datum narození | 23. září 1849 [1] [2] |
Místo narození | Byala |
Datum úmrtí | 2. prosince 1924 [1] [2] (ve věku 75 let) |
Místo smrti | |
Země | |
Vědecká sféra |
hvězdná astronomie , nebeská mechanika , astrofyzika |
Místo výkonu práce | |
Alma mater | |
vědecký poradce | Carl Christian Bruns |
Studenti | Karlem Schwarzschildem |
Ocenění a ceny | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Hugo von Seeliger (starý pravopis: Seeliger , německy Hugo von Seeliger ; 23. září 1849 , Byala, nyní Bielsko-Biala , Polsko - 2. prosince 1924 , Mnichov ) - německý astronom , specialista na hvězdnou astronomii , astrofyziku a nebeskou mechaniku . Zahraniční korespondent Petrohradské akademie věd (1913) [3] . Předseda Německé astronomické společnosti (1896-1921), předseda Bavorské akademie věd (1919-1923).
Studoval v Heidelbergu a Lipsku . Pracoval v observatořích v Lipsku , Bonnu , Gotha . V letech 1882 - 1924 byl ředitelem mnichovské hvězdárny
Na základě hvězdného katalogu Bonn Northern Sky Survey provedl statistickou studii rozložení hvězd ve vesmíru. Formuloval gravitační paradox . Zeliger vyvinul teorii nových hvězd , studoval dvojité a vícenásobné hvězdy a strukturu Saturnových prstenců . Formuloval teorém , který později dostal jeho jméno [4] .
Zeliger byl nesmiřitelným odpůrcem Einsteinovy teorie relativity [ 5] .
Za zásluhy v astronomii byl povýšen do šlechtického stavu. Je po něm pojmenován měsíční kráter Zeliger . Po něm je pojmenována i planetka (892) Seeligeria , objevená v roce 1918 . Planetka (251) Sophia , objevená rakouským astronomem Johannem Palisou v roce 1885, je pojmenována po manželce Huga von Seeligera .
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie | ||||
|