Živ, Michail Davidovič

Michail Davidovič Živ ( 15. října 1947 , Leningrad - 1. července 2015 , Tel Aviv ) – ruský básník, knihovník.

Životopis

Narozen v Leningradu. Otec - ruský radiochemik D. M. Ziv , laureát Leninovy ​​a Stalinovy ​​ceny. [jeden]

Ve škole začal psát poezii. První publikace - v letech 1961-1962. v kolektivních sbírkách, na kterých se podíleli i V. Krivulin , S. Stratanovskij, O. Bešenkovskaja a další básníci leningradského literárního undergroundu .

Studoval na Chemické fakultě Leningradské státní univerzity . Pracoval jako knihovník, nakladač, rekvizitář, řidič autobusu.

Od roku 1992 žije v Tel Avivu . Člen Svazu rusky mluvících spisovatelů Izraele. Spolu s Grigorijem Margovským , Viktorem Golkovem , Arkadijem Khaenkem a dalšími je od roku 1997 stálým členem Tel Avivského klubu spisovatelů (TACL).

Publikováno v periodikách, almanaších a antologiích v Rusku , Izraeli , USA , Německu , Francii . Pravidelný přispěvatel do The Jerusalem Journal . Uvedeno v antologii Ulysses Freed (sestavil Dmitrij Kuzmin ). V roce 2003 vyšla v Izraeli kniha „Camphor Honey“. Laureát ceny. Yuri Stern za jeho přínos k rozvoji izraelského umění v roce 2009 . [2]

V roce 2013 bylo v Romantickém divadle Yu.Tomoshevského na základě básní M. Živa, E. Axelroda , S. Grinberga a E. Ignatové nastudováno poetické představení „Čtyři karty“. [3]

Laureát uměleckého festivalu "Zalai, toulavý pes!" ( Petrohrad , 2014 ). [čtyři]

Zemřel 1. července 2015 v Tel Avivu.

Názory

V roce 2016 v Jeruzalémě vyšla v edici Jerusalem Journal Library kniha „Z korespondence s Lavinií“, kterou básník připravil ještě za svého života. Charakteristickými rysy knihy jsou podle E. Ignatové „hutnost textu, metaforická bohatost, kombinace upřímnosti s ironií“. [5]

Literární kritik L.E. Cherkassky popsal poezii M. Ziva jako „lyriku v její samotné podstatě“. [6]

Alexander Goldstein nazval M. Ziva „epigonem epigonů“.

Publikace

• Jerusalem Journal, č. 4 (2000), 10 (2001), 17 (2004), 23 (2006), 30 (2009), 38 (2011), 43 (2013), 51 (2015).
• "Link of Times" (San Jose, CA), č. 1 (2009). [7]
• "Interpoezie" (New York), č. 2 (2008), 2 (2015).
• "LETTRES RUSSES", ve francouzštině. lang. (Paříž), č. 38 (2007).
• "Khreshchatyk" (Německo), vydání 11 (2001).
• "Antologie moderní ruskojazyčné izraelské poezie" - Jeruzalém: 2005.
• "120 básníků rusky mluvícího Izraele" (sestavili M. Berkovich a E. Rakitskaya) - Tel Aviv-Moskva: E. R. A., 2005.
• "Ulysses Freed: Současná ruská poezie mimo Rusko." - M .: NLO, 2004 atd.

Knihy

• Kafrový med - Jerusalem-Tel Aviv, 2003. ISBN 5-93721-400-5
• „Z korespondence s Lavinií“ – „Jeruzalémská žurnálová knihovna“, Jerusalem Anthology Creative Association, Jerusalem, 2016, ISBN 978-965-553-094-0

Poznámky

1. ↑ ZIV
2. ↑ Nejnovější zprávy židovské tiskové agentury Archivováno 26. října 2014 na Wayback Machine
3. ↑ Večer družiny Tomoševského - Sdružení Rodina pro vztahy s krajany v zahraničí (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 24. března 2016. (neurčitý) 
4. ↑ Umělecká kavárna Toulavého psa . Archivováno z originálu 2. července 2014. (neurčitý)
5. ↑ Elena Ignatova, Alex Tarn, Alexander Pavlov, Alexandra Polyan. O nových knihách Vadima Groismana, Nauma Vaymana, Michaila Ziva a Velvla Černina . Archivováno z originálu 12. srpna 2016. (neurčitý)
6. ↑ L.E. Cherkassky Soudit všechno je zaujaté: poznámky spisovatele / T-A, Slovo spisovatele, č. 1 (2002)
7. ↑ Spojení časů . Získáno 20. března 2010. Archivováno z originálu 9. února 2011. (neurčitý)

Odkazy

• Michail Ziv v " Journal Hall "
• Michail Ziv na webu Nová mapa ruské literatury
• Michail Ziv na webových stránkách Arkady Burshteina
• "Jeruzalémská antologie"
• "45. paralela"
• "Článek"