| Adil Khan Abulfat Khan oglu Ziyatkhanov | |
|---|---|
| ázerbájdžánu Adil xan | |
| Ministr (úřadující) zahraničních věcí Ázerbájdžánské demokratické republiky | |
| 30. října – 7. prosince 1918 | |
| Předseda vlády | Fatali Khan Khoysky |
| Nástupce | Fatali Khan Khoysky |
| Narození |
25. září 1870 |
| Smrt |
14. prosince 1957 (87 let) |
| Vzdělání |
|
| Profese | zastánce |
Adil Khan Abulfat Khan ogly Ziyatkhanov ( 25. září 1870 , Elizavetpol – 14. prosince 1957 , Istanbul ) byl ázerbájdžánský státník a politik.
Pocházel ze šlechty provincie Elizavetpol . Adil Khan byl potomkem ganja khanů z klanu Ziyad oglu, kteří v Ruské říši nosili příjmení Ziyatkhanovů. Bratr ruského a ázerbájdžánského státu, politické a vojenské osobnosti, Ismail Khan Ziyatkhanov a plukovník Shahverdi Khan Ziyatkhanov . Adil Khan získal všeobecné vzdělání na gymnáziu Elizavetpol .
Absolvent Právnické fakulty Moskevské univerzity (1. 6. 1894). Pracoval jako advokát v Elizavetpol a Baku . Předseda městské rady Elizavetpol, starosta [1] . Velkostatkář.
Po vyhlášení Ázerbájdžánské demokratické republiky (28.5.1918) působil na ministerstvu zahraničních věcí jako soudruh (náměstek) ministra. Od 30. října 1918 - ve 2. kabinetu ministrů (19. 6. 1918 - 7. 12. 1918) působil jako ministr zahraničních věcí [2] . 1. srpna 1919 byl jmenován diplomatickým zástupcem Ázerbájdžánské republiky ve vládě Persie . Z vládního nařízení z 1. srpna 1919:
Zřídit diplomatickou misi ve městě Teherán pod vládou Persie a jmenovat soudruha ministra zahraničních věcí Adil-Khan Ziatchanov [3] jako diplomatického zástupce .
V souvislosti s příjezdem speciální perské mise vedené Agha Seyid Ziyaaddin Tabatabai do Baku, jejímž cílem bylo nastínit cesty ke sblížení mezi oběma státy, byl Adil Khan nucen odložit svůj odjezd do Teheránu. Zúčastnil se práce persko-ázerbájdžánské konference (5.-30. prosince 1919), na jejíchž jednáních byly stanoveny hlavní směry ekonomických a politických vztahů mezi Ázerbájdžánem a Persií.
Diplomatická mise Ázerbájdžánu vedená Adilem Chánem Ziyatkhanovem odjela do Persie 4. ledna 1920 .
Adil Khan Ziyatkhanov je autorem knihy „Ázerbájdžán, jeho historie, literatura a politika“, vydané v Baku v roce 1919.
Po pádu ADR zůstal s rodinou v Íránu, kde zastával řadu administrativních funkcí. V roce 1934 se přestěhoval do Turecka .
| Šeref Jehan Begum | Shah Verdi Khan | Gul-gunche | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Khanum, dcera Jevanshir Minbashi | Ibrahim Khalil Khan (1759-1806) | Khurshid Begum (1743-?) | Tuti Begum (1740-?) | Melke Nisa Begum | Javad Khan (1748–1803) | Shukufe-chánum | Mammad Hassan Khan (1742-1792) | Mammad Khan (1738-1780) | Rahim Khan | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kheir Nisa Begum | Mammad-Hasan-aga (1766-1805) | Mekhti-Kuli Khan (1763-1845) | Bedr Jehan Begum (dcera Ugurlu Khan) (1802-?) | Ahmed Khan Sheki | Shirin Begum | Ali Kuli Khan | Hussein Kuli Khan (1784-?) | Ugurlu Khan | Šeref Jehan Begum | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jafar Quli bey (1787-1866) | Bahman Mirza (1811-1884) | Khurshidbanu (1832-1897) | Khurda Begum (1821-?) | Ismael Pasha | Hassan Paša | Hussein-Kuli-aga (1804-?) | Musahib-aga (1799-1845) | Nazanin Begum | Mammad Qli Khan | Javad Khan | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Shahzade Khanum | Abul-Feth-aga (1843-?) | Khanlar-aga (1845–1870) | Hanbutai (1850–1864) | Nazl Begum (1839-?) | Ali Ashref-aga (1838-?) | Mahbub Khanum (1835-?) | Ali-aga (1830-?) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ismail Khan (1867-1920) | Shah Verdi Khan (1871-1919) | Adil Khan (1872-1957) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||